V údolí Vltavy v okolí Kamýku nad Vltavou leží řada zajímavých žulových útvarů. Relativně méně navštěvovanou oblastí jsou skály za chatovou osadou Roviště, které se vypínají přímo nad hladinou přehrady.

Z hlediska materiálu u Vltavy většinou najdete pevnou žulu, která je na rozdíl od jiných oblastí i poměrně příjemná do ruky. Odráží to souhrnné označení celé oblasti „Vltavská žula“, kterou popisuje i stejnojmenný lezecký průvodce. Roviště určitě patří mezi lezecké oblasti na špici hitparády, především pro velký výběr cest ve všech stupních obtížnosti a pro husté jištění. Obtížnost většiny cest se pohybuje mezi pětkou a sedmičkou. Lze tu najít i několik krátkých trojek a nějakou tu osmičku.

Lezení přímo z vody

Ke skalám se dostaneme od mostu přes Vltavu, za kterým pokračujte po silnici vedoucí proti proudu řeky po jejím pravém břehu. Zavede nás k chatové oblasti, kde můžete i zaparkovat. Odtud pokračujeme po červené turistické značce nahoru do lesa. Po několika stovkách metrů chůze jsou po pravé straně vidět větší balvany, pod kterými padají až k vodní hladině asi dvacet metrů vysoké skály. Jde o poměrně rozlehlou lezeckou oblast, kde se nabízejí stovky dobře jištěných cest. V některých místech jsou i stěny vysoké i přes třicet metrů.

Kdo je na Rovišti poprvé, tomu se může zdát hledání sestupové rokle k úpatím skal v prvním sektoru komplikované. Strmým terénem sestoupíme až na malou plošinu těsně nad vodní hladinou. K nástupům některých cest je potřeba krátce natraverzovat nad vodou. Další cesty dokonce vedou přímo z vody. Jedinou možností pak je půjčit si loďku nebo k nástupu slanit.
Na Rovišti se mi povedlo vyvést jednu povedenou šestku, což vzhledem ke své aktuální lezecké výkonnosti považuji za úspěch. Ale o výkony nejde, zdejší cesty mě prostě baví. Pevná a kompaktní žula je příjemná na dotyk, ale přitom není nijak zvlášť agresivní na ruce. Většina zdejších skalních sektorů a jejich okolí jsou navíc malebné i pro oko.

Další cesty si vybírám podle aktuální chuti – kouty, hrany i nějaká ta spára se najde. Zkouším vzdušnou hranu, k jejímuž nástupu je třeba doskákat po několika kamenech jen těsně nad hladinou. Lezení na vodou je atraktivní. Dnes bude horký den, slunce je už poměrně vysoko, ale v západně orientovaných stěnkách v těsné blízkosti vody je i po poledni pořád příjemně. Když už máme ruce dostatečně vytahané, zouváme lezečky a mácháme nohy ve vodě…

Jak je to s jištěním?

Při příchodu k dalšímu sektoru je třeba celou skálu obejít a sestoupit k vodě. Tady je už vidět několik zajištěných tras a suché místo, odkud je možné jistit. Traverzem nalézáme k vzdálenějším borhákům. Po dolezení slézáme stejnou cestou, jakou jsme přišli. Odjištěno je i několik tras na skalách v lese. Jištění tu tvoří především masivní borháky a nýty, ale pár kousků vlastního železa se může hodit. Na všech masivech jsou osazeny slaňovací kruhy.

Koupání je na Rovišti jen pro otužilejší jedince, protože kvůli orlické vodní elektrárně je v Kamýku většinou poměrně chladná voda. Navíc je tu i docela silný proud. Pro koupání může být dobrým tipem spíš nedaleký lom, který je možné najít v turistických mapách. Celkově Roviště hodnotím jako zajímavou lezeckou oblast s velmi dobrým jištěním a krásným okolím. V poslední době ale už o víkendech začíná trpět přemírou lezců.