Vlněná Grivola – vymazlená zateplovačka z Turnova
Všichni víme, že univerzální outdoorová bunda neexistuje. Před každou aktivitou v každém prostředí se musíme rozhodnout, co oblékneme nebo jako zálohu strčíme do batohu. Roli hraje celá řada vstupních parametrů. Jak vysoké je riziko deště? Jak moc bude foukat (a tedy ochlazovat tělo takzvaným wind-chill efektem)? Jaký rozsah teplot očekáváme? Jak moc se budeme hýbat (a tedy případně i přehřívat a potit se)?
Svetr v šusťáku?
Nejčastěji venku řešíme kombinaci dvou rizik: promoknutí a prochladnutí. K tomuto účelu si bereme svrchní membránovou budou (voděodolnou a prodyšnou zároveň) a pod ni zateplovací (izolační) vrstvu, jejímž úkolem je zabránit úniku tělesného tepla. Různé materiály to zvládají různě, ale i přes intenzivní výzkum zatím žádný syntetický materiál nepřekonal přírodní izolaci. Je to logické, protože příroda měla na evoluci zateplení živočichů miliony let.
No a pak jsou tu bundy nabízející určitý kompromis. Zjednodušeně si je můžete představit jako svetr zašitý v šusťáku, ale tohle přirovnání by bylo skoro urážlivé. Tepelně–izolační náplně jsou mnohem sofistikovanější než produkt babiččina háčkování, jako obal bývají použity nejen větruodolné, ale i nepromokavé materiály (nejčastěji membrána). Takové kombinované bundy usnadňují rozhodování a v 90 % situací obstojí stejně dobře, jako dva různé kousky s odlišným posláním. Grivola je přesně tenhle typ oblečení.
Nejdřív je ovšem třeba vysvětlit, proč je uvnitř alpská vlna – tedy izolační materiál Alpin wool 3000, na který v Sir Joseph přešli z dříve užívaného Tirol woolu. Jde o technicky vylepšené rouno alpských ovcí, tedy 100 % přírodní materiál. Turnováci prosluli péřovým oblečením, ve kterém nemají konkurenci. Z jakého důvodu před pár lety sáhli navíc i po vlně? Detailní rozbor výhod tohoto přírodního materiálu se dočtete v našem šest let starém testu bund Vertin a Spike Hooded.
Jako ovce
Zjednodušeně řečeno se dá shrnout, že vlna je skvělý doplněk péřové kolekce. Zatímco peří exceluje v suchém mrazu bez aktivního pohybu, vlna ho překonává při vysoce aerobních aktivitách kolem nuly (konkrétně Grivola je určena do teplot kolem – 5 °C).
Nedá se tedy říct, co je lepší, ta otázka je z principu nesmyslná. Pokud bude hluboko pod nulou a chystáte se spíš postávat nebo popocházet, oblékněte péřovku, což je dobrá volba i do zimního bivaku. Jestliže ale vyrážíte na trek kopcovitým terénem s těžším batohem, volte vlnu. Její tepelně izolační potenciál je sice oproti peří o něco horší, ale v daných podmínkách to vlna přebije schopností aktivní termoregulace.
Shrňme tedy, že mezi oběma přírodními izolačnímu materiály je třeba volit podle toho, co vás čeká. V aktuální kolekci Sir Joseph se nabízí srovnání Grivoly s bundami Heron, Lotus nebo Foresta. Ty jsou sice plněny stejnou vlněnou izolací, ale nemají membránu. Jejich určení a použití je tedy odlišné. Jsou o něco lehčí, ale nezastaví déšť.
Svrchním materiálem Grivoly je mini rip–stop membrána Exel Dry Stream s lepenými švy. Výrobce udává vodonepropustnost 20.000 mm H2O a prodyšnost 20.000 g / m2 / 24 h. To jinými slovy znamená, že by membrána měla směrem dovnitř odolat tlaku vodního vody o výšce 20 metrů, aniž by začala prosakovat. Zároveň by měla zvládat směrem ven propustit 20 kilogramů vody (potu) na čtvereční metr za den a noc.
Co umí membrána
Tyto laboratorně naměřené hodnoty jsou pro praktické přírodní podmínky více než postačující. Bunda, která jimi disponuje, by měla dlouhodobě odolat i silnějšímu dešti a zároveň byste se v ní neměli potit ani při delší fyzické námaze. Tedy buďme přesní: potit se samozřejmě budete, potní žlázy vám bunda neuzavře. Ale umožní jeho efektivní odpařování tak, aby nekondenzoval uvnitř jako ve skleníku.
Tohle je teorie – v praxi záleží i na konstrukci bundy. Grivola je střižena promyšleně a čistě, takže stékající voda nenajde skuliny, kudy by mohla pronikat dovnitř. K tomu přispívají i lepené švy, bez kterých by membrána nedávala smysl. Zkoušeli jsme ćelodenní alpské yžování v drobném dešti, kdy vlivem vysokých rychlostí teoreticky mohlo dojít k „protlačení“ stékající vody skrz. A zkoušeli jsme i několikahodinovou chůze s těžkým batohem v silném islandském dešti. Batoh zmiňujeme proto, že tlak popruhů může vodu doslova propasírovat skrz látku. To se ale nestalo.
A zároveň to Grivola i dobře „udýchala“. V kombinaci s vlněným termoprádlem jsme neustále měli pocit suché pokožky. Žádné přehřívání, žádné kapky potu stékající po zádech. A zdůrazněme, že membránový materiál je už z principu větruodolná. Za zmínku stojí i DWR úprava vnějšího materiálu. Vodoodpudivost (zvýšené povrchové napětí) se v praxi projevuje tím, že se z kapiček stávají na povrchu látky kuličky. Nepropustnost to nezvyšuje (ta je dána membránou), ale bunda díky tomu v dešti zvenčí nenasákne, neztěžkne a nestudí.
Kolik kapes je dost?
A ještě ke střihu a vybavení Grivoly. Bunda o hmotnosti 600 gramů má atletický střih, takže je „na tělo“. Nepředpokládá se, že byste se pod ni příliš nabalovali, a vzhledem k dostačující tepelné izolaci by to bylo i zbytečné. Zadní šikmo střižený okraj Grivoly sedí hezky „pod zadek“ a samozřejmě je stahovací. Hlavní zip je vodotěsný stejně jako zipy kapes. Ty jsou dvě boční, plus jedna malá náprsní. Uvnitř na bocích najdete dvě další velké kapsy zakončené pruženkami, kam se schová třeba čepice nebo rukavice.
Při pohybu bunda nikde netáhne a neškrtí, což je dáno promyšlenou konstrukcí torza z více dílů. Kapuce disponuje zpevněným štítkem, který oceníte v dešti (voda nestéká na obličej). Kromě stahování okraje se kapuce dá regulovat i v předozadním směru. Obemkne tedy hlavu, což v mrazu nahradí čepici. Ve spolupráci s vysokým krkem zároveň kapuce zajistí dokonalou ochranu brady, kudy dovnitř netáhne.
Rukávy mají uvnitř manžety s pruženkou bránící úniku tepla. Tohle je jediná drobná výtka – osobně bych raději variabilnější zapínání na suchý zip, na které jsem byl zvyklý u starších modelů. Je to ale opravdu jenom detail. Pruženka svůj úkol plní dobře, jen prostě nenabízí možnost “poštelovat“ si okraj rukávů podle svého.
Shrňme, že Grivola je promyšleným kouskem vyplňujícím mezeru mezi ochranným „nepropro“ hardshellem a zateplovačkami. Umí oboje, a umí to velmi dobře.
„A co ten název?“, řeknete si možná na závěr. Grivola (3969 m) je vrchol v Grajských Alpách v severozápadní Itálii na francouzských hranicích. Turnovská bunda nesoucí jeho jméno je dostupná v černé a černo–limetkovo–modré variantě, dámská v červené.










Napsat komentář