Od jara do podzimu čas od času potkávám borce, kráčející naboso po chodníku. Oškliví se vám to? Bojíte se zranění? Zkuste kompromis: obuv FiveFingers, které se přezdívá pětiprsťáky.
Tyhle “boty” připomínají něco mezi prstovou rukavicí a rozpláclou nohou vodníka z obrázků Josefa Lady. Zásadní rozdíly oproti běžné obuvi jsou dva: 1. každý prst má svůj oddělený “chlívek”, 2. pětiprsťáky nemají podrážku v klasickém slova smyslu. Od země nohu odděluje pouze velmi ohebná “šlupka”, tenká jen několik milimetrů.

I když na první pohled vypadají FiveFingers skoro stejně, existuje jich celá řada modelů pro různé použití. Na běžnou chůzi, na běh, na fitness, na trek, do vody… Liší se hlavně konstrukcí a tloušťkou podrážky. Mám jich několik a střídám je podle nálady a potřeby.

Chytrá horákyně

Pětiprsťáky využívají odolný materiál na podrážky trekových bot. Konstruktéři ho ale ztenčili a podrážku zbavili jakéhokoli odpružení a podpory klenby nohy. A právě v tom je celé kouzlo. V pětiprsťákách připomínáte pohádkovou Chytrou horákyni. Kráčíte obuti, a přece bosi. Nohám nic nepomáhá, krok nic netlumí, chůzi nic neusnadňuje. Zároveň jsou ale nohy stejně jako v klasických botách chráněny před špínou a ostrými předměty.

V září 2015 vyšla v odborném časopise Gait & posture studie s překvapivým závěrem: obuv není civilizační výhoda, ale naopak prokletí. Dokud lidé chodili bosi, měli zdravější nohy. Na vině řady našich dnešních pohybových problémů jsou příliš dokonalé boty.

Vlastně na tom není nic překvapivého. Příroda vyvíjela chodidlo miliony let. Vyladila v něm každou kůstku, každý sval a každou šlachu. Stačí pár let chůze v odpružených botách s podporou klenby, a celé tohle mistrovské dílo evoluce přestane správně fungovat. I proto trpíme nejrůznějšími artrózami, zborcenými klenbami a plochýma nohama. Ne že bychom nohy přetěžovali – naopak je příliš hýčkáme. Boty by měly chodidla chránit, ale nedávat jim nadměrnou podporu.

V běžných botách jsou navíc prsty uzavřeny v úzkém prostoru špičky, který je ze stran tiskne k sobě. Je to v rozporu se záměrem přírody. Pět prstů na noze nevzniklo jen tak náhodou. Máme je proto, aby každý mohl pracovat samostatně a jemně vyvažovat došlap.

Šestý smysl

A teď si představte, že tenhle miliony let vývoje vyladěný systém vyřadíte. V běžné botě už každý prst nefunguje nezávisle. Z prstů se stane monolit, jako kdybyste měli nohu v sádře. Zatuhnutí prstů, které se mají hýbat každý zvlášť, se pak tělem nese vzhůru a někde se časem zákonitě projeví. Začnou nás bolet kolena, záda, krk, hlava… K odstranění všech těchto problémů přitom stačí úplně jednoduchá věc: vrátit se o dvě až tři generace zpátky. Ještě asi před sto lety byly ručně šité boty drahé, takže se nenosily stále. Naši pradědové se obouvali jen do školy nebo v neděli do kostela a jinak běhalo bosi.

Chůze naboso prý stimuluje akupunkturní body, kterými jsou chodidla poseta. Máme tam i takzvané proprioreceptory – nervová zakončení, která mozek informují o poloze a pohybech těla a umožňují tak jemnou svalovou koordinaci. Pokud si tedy obujete běžné boty, je to podobné, jako kdybyste si nasadili tmavé brýle, dali kolíček na nos nebo si ucpali uši vatou. Prostě vyřadíte důležitý “šestý smysl”.

Když chodidla lžou

Pětiprsťáky tedy nejsou jen extravagantní móda, ale i relaxační pomůcka. Přinutí nás klást chodidla jinak a zapínat v nich jiné svalové skupiny. Rozbije to navyklý stereotyp chůze, a tím i navyklé držení těla, navyklý svalový tonus trupu, navyklé pohyby rukou při chůzi a spoustu dalších návyků. Nejde tedy jen o chodidla. Ve FiveFingers začne při chůzi jinak fungovat celé tělo.

Že se něco změnilo jsem si všiml už po pár krocích. Moje chodidla se nemohla spolehnout na oporu pevných podrážek, takže jsem prsty nohou začal intuitivně roztahovat do stran. Špičky se jakoby rozplácly a jejich došlapová plocha se rozšířila. A za pár dnů mne přestala bolet záda, poničená nejen vrozenou skoliózou páteře, ale i celodenním vysedáváním u počítače.

Najednou detailně vnímáte každý krok. Dostane vás to do kontaktu s travnatou pěšinou, štěrkovou cestou, žulovým chodníkem, horskými kameny… Tvrdá pražská dlažba a asfalt ze začátku trochu tlačí, zatímco tráva je lahůdkou hned na první šlápnutí. Přidejte polní cestu plnou drobných kamínků, les s jehličím a drobnými větvičkami, vyschlé pole s hroudami… Tohle všechno najednou “čtete” podobně, jako slepec knihu v Brailově písmu.

Stát se Chůzí

Ve FiveFingers si uvědomíte, o co všechno nás běžné boty připravují. Na procházce nebo výletu na chůzi nemyslíme. Jakmile nás ale pětiprsťáky přinutí vnímat každý krok, ponoříte se do Tady a Teď. V tu chvíli existujete jen vy sami – stáváte se Chůzí. Nechci se pouštět do srovnání s buddhistickou meditací, ale faktem je, že je to hluboce očistné. Viz třeba tohle video.

Pětiprsťáky nejsou samospasitelné a nehodí se vždy a všude. Neodložíte navždy klasické boty. Ideální je to podle potřeby a nálady střídat. Osobně si jeden či dva dny v týdnu dopřávám uvědomělou ranní cestu do práce nebo odpolední procházku “naboso”. O víkendu mám pětiprsťáky v batohu a ujdu v nich pár kilometrů přírodou.

Bonusem je, že se ve FiveFingers stanete středem pozornosti. Je to módní hit nebo ošklivý bizar? “Ty jo, co to máš na noze?”, slýchávám každou chvíli od kamarádů a známých. “Tati, proboha, co sis to zase pořídil?!”, řekla mi dvacetiletá dcera. “Laskavě si uvědom, kolik ti je let!” Rozesmálo mne to – u padesátníka mohou být “rebelské” boty znakem duševní mladosti a ochoty zkoušet nové věci.

Více: www.prstove-boty.cz