Patnáct let zkušeností s péřovými spacáky Ferrino Duvet
Hned v úvodu je na místě vysvětlení. „Lightec“ je v hantýrce fitalské irmy Ferrino označením řady ultralehkých spacáků (hmotnost pod jeden kilogram). Čísla udávají orientační hmotnost konkrétního modelu (například u 800 je to 760 gramů, tedy ještě o 40 gramů méně) a slovo „duvet“ označuje, že jako izolace je použito kachní peří.
Od Krkonoš po Himálaje
Spacáky Ferrino z kategorie Duvet používám už asi patnáct let. Na extrémní akce mi totiž vyhovuje maximální výkon v minimálním balení. Ferrino má v jiných řadách i spacáky plněné syntetikou, ale osobně nedám dopustit na peří. Při skoro půlstoletí venkovních aktivit od vandrování přes vodáctví a kolo až po VHT se mi jako náplň osvědčilo nejvíc. Syntetika se časem slehne, ale pokud se o peří správně staráte, vydrží spacák desetiletí.
Postupem času jsem si z kategorie Duvet pořídil několik modelů, které střídám podle sezóny a typu akce, případně je různě kombinuju. Jezdí se mnou nejen na vandry po Česku a přechody domácích pohoří, ale i do slovenských hor, do Himálaje, Íránu, Švédska, Arménie, Gruzie, Rumunska a dalších destinací. Dá se tedy říct, že s Duvety mám rozsáhlé zkušenosti ze všech ročních období a z nejrůznějších klimatických podmínek.
Péřových spacáků Ferrino jsou v kategorii Duvet na českém trhu aktuálně dostupné čtyři modely od 500 (hmotnost 450 gramů, extrémní teplota –5 C) po 1400 (hmotnost 1480 gramů, extrémní teplota –37 C). Mnou nejčastěji používaná „osmistovka” mezi nimi stojí někde uprostřed. Za zvláštní zmínku stojí změnu designu. Na většině fotek v tomto testu jsou spacáky červeno–černé, ale aktuální řada (2020) je oranžová.
Vzhledem k poměru hmotnost/výkon je péřová “osmistovka” od Ferrina spacák takřka univerzální. V batohu ho skoro necítím a sbalený je jen o málo větší než tuplák piva. Přesto je na vandrech schopen udržet mně v teple od začátku dubna do konce října. Výše míněná “pětistovka” by pro letní měsíce nejspíš postačovala, ale 310 gramů navíc v osmistovce” není za jistotu spaní v teple až tak velká daň.
Základní popis
Aktuální řada spacáků je vyrobena z velmi lehkého nylonu 390T 20 D s ripstop úpravou snižující riziko roztržení. Klíčová je vysoká hustota látky, díky které peřířka prolezou ven jen opravdu výjimečně. Ocení to každý, kdo si po noclehu v nekvalitním péřáku půl den vybíral peří z flísky.
Dno spacáků je ušito dokulata (3D), což poskytuje dostatek prostoru lidem jako já, kteří se v noci „melou“. Švy se nikde nepotkávají, což zvyšuje tepelnou účinnost. Zip kryje izolační léga zamezující tepelným ztrátám, ale jiné technické detaily spacáky v zájmu co největšího odlehčení nemá. Osobně mi to nevadí. Kapsu na brýle a podobné „nesmysly“ v noci nepotřebuju a ani tepelný límec mi nechybí.
Základním parametrem každého spacáku je ovšem kvalita izolační náplně. U mnou nejčastěji používaného modelu Duvet 800 je to 300 gramů kachního peří, 80/20 550 cuin, tedy podle odborníků spadajího do kategorie „velmi dobré”. Koho to zajímá, jde o peří ve standardu RDS. Znamená to, že je získáváno eticky a pochází z kachen, které na farmách žijí ve férových podmínkách.
Svět stojí na zdánlivých detailech, což je v tomto případě kompresní vak. Šňůra ho stahuje přes plastový kroužek, bránící roztržení. Navíc nejde o obyčejný „sáček“. Vak má oddělené víko, které k němu přitáhnete třemi popruhy. Balení spacáku do batohu tak ulehčuje jednoduchý nápad, jak dělat věci jinak a líp.
Shrňme, že řada Dubet je esence „spacákovitosti“ – maximálně odlehčené péřáky zbavené zbytečností. Ovšem při zachování všeho, co od spacáků v noci očekávám.
Jak to funguje?
Komfortní teplota mnou nejčastěji používaného Duvetu 800 se podle výrobce pohybuje mezi + 3 (ženy) a – 2 C, což podle mých zkušeností více než odpovídá realitě. Nedobrovolně jsem to otestoval na zimním přechodu Orlických hor. Balil jsem v rychlosti a místo zamýšleného Duvetu 1200 (komfortní teplota –11 C) strčil do batohu právě “osmistovku”. Zjistil jsem to až při bivakování na hřebenu nedaleko Kunštátské kaple.
Bál jsem se, že mi v noci bude zima. Až k ránu jsem na nohách cítil lehký chlad. Nebyl tak silný, aby mne to opakovaně budilo ze spánku. Podle mých hodinek přitom teplota klesla až k –16 C. Výrobce pro model 800 udává extrémní teplotu –18 C, což bych v pohodě přežil.
Dva spacáky do sebe
Na ještě nižší teploty se mi osvědčily dva Duvety (800 a 1200) zastrčené do sebe. Tuto variantu v zimě používám běžně a bez problémů zvládá i teploty pod – 20 C. Mimochodem je to chytřejší a variabilnější řešení než letní a zimní spacák. Dva tenčí péřáky oceníte na letním treku s partnerkou, zvlášť pokud si koupíte pravý a levý zip, aby šly sepnout k sobě. V zimě si je prostě vezmete sám oba najednou.
Izolační vlastnosti výsledného sendviče budou podle mého odhadu lepší, protože komory obou spacáků vzájemně překryjí případná „hluchá místa“ se slehlým peřím. Získáte tedy „doublespacák“ do teoreticky extrémní teploty pod – 48 C. Tu ovšem vysoce pravděpodobně nikdy nezažijete – nejnižší historicky naměřená teplota v Česku je přitom – 42,2 C.
Volte kompromis
Shrňme tedy, že celá řada Ferrino Duvet je velmi povedená. Od nejlehčího modelu 500 po nejtěžší model 1300 řada pokrývá celý rok, od teplých letních večerů někde u rybníka až po lednové bivakování na hřebenech hor. Dobrým kompromisem je třísezónní model Duvet 800, se kterým zvládám širokou škálu akcí od jara do podzimu. A to včetně náročných VHT přechodů s teplotami kolem nuly, což jsem si ověřil třeba na treku indickým Zanskarem.
Nákupní cena necelých 5000 Kč jsou tedy za „osmistovku“ velmi dobře investované peníze. Nezapomínejte ale na dvě věci:
1. Každý máme jinou termoregulaci. Kromě vrozených dispozic ji ovlivňuje třeba trénovanost, pohlaví (ženy mají jinou termoregulaci), nasycenost, podkožní tuk, oblečení, únava, psychika… Ferrino „výkon“ svých spacáků neodhaduje ani nečte z kávové sedliny či z hvězd. Jsou testovány podle normy EN ISO 23537-1:2016 na figurínách s tepelnými senzory, které vyhodnocují komfortní teploty zvlášť pro obě pohlaví. I tak je ale třeba mít na paměti, že udávané hodnoty jsou pouze orientační. Každý spacák bude hřát každého uživatele trochu jinak.
2. O spacák je třeba se starat, což pro péřák platí zvlášť. Používám do něj vložku, po každé noci ho nechám důkladně vyschnout (a ideálně vyslunit, doma ho neskladuju v kompresním obalu, ale volně, večer ho pečlivě natřepám, aby nabral „lof“ atd. Jen díky tomu mi péřáky slouží řadu let.
Více: www.ferrino.cz
Napsat komentář