Tento článek není doporučením k drogovým experimentům. Chceme jen popsat fenomén, s nímž se na Východě s velkou pravděpodobností setkáte, a upozornit na některá rizika s ním spojená.

Nejrůznější přírodní drogy jsou odedávna součástí asijských kultur. Až do poměrně nedávné doby bylo jejich užívání v některých asijských státech legální. I když si mnoho lidí myslí opak, dnes už to není pravda. Ve většině asijských zemí je trestné nejenom pašování či prodej, ale už samotné držení drogy pro osobní potřebu. Tresty jsou přitom mnohem vyšší než u nás. Pokud u vás policie objeví drogu, riskujete v Malajsii trest smrti, v ostatních asijských zemích „jen“ mnohaleté vězení či vysokou pokutu.

Čaras, gandža, bhang

Jednoznačně nejrozšířenější jsou v Asii výrobky z konopí – především marihuana a hašiš, které lze koupit v mnoha zemích. Nejkvalitnější konopí se pěstuje v podhorských vesničkách v okolí měst Manali a Kullu ve státě Himáčalpradéš v severní Indii. Desetigramová tyčinka hašiše (zvaného čaras, v Kašmíru attar) stojí přímo u výrobce kolem dvou dolarů, ve městech pod horami zhruba dvojnásobek. Na černém trhu u nás by byla její cena nejméně dvacetinásobná.

Sušené listy konopí (marihuana) se v Indii prodávají pod názvem gandža. Čaras a gandža se v Indii a Nepálu kouří z rovných hliněných nebo kamenných dýmek, zvaných čilam. Na hausbótu v kašmírském Šrínagaru vám možná hoteliér nabídne jablečný puding s rozemletým čarasem.

Na některých hinduistických slavnostech mimo velká města můžete okusit rituální opojný nápoj bhang, což je šťáva vymačkaná z čerstvých rostlin konopí smíchaná s kořením a cukrem. Občas se dá koupit bhang smíchaný s mléčným koktejlem lassí nebo s ovocným džusem. Na několika místech v Indii jsou dokonce oficiální, státem povolené obchody (tzv. Bhang shop), kde lze legálně koupit bhang a hašišové koláčky. To je třeba případ rádžastánského Džajsalméru nebo východoindického Purí.

Mírné požití všech tří druhů konopných drog je nenávykovou a relativně neškodnou záležitostí, srovnatelnou třeba s pitím alkoholu. Alkaloid THC obsažený v konopí nevyvolává halucinace a nepřenese vás „někam jinam“. Vyvolá jen stav blaženosti a euforie, intenzívnějšího prožívání, zvýšení koncentrace, subjektivního zpomalení času a zostření vědomí. Zároveň se většinou pronikavě zbystří sluch (šramot pak může znít jako hromobití) a dostaví se typický pocit „mozaikovitosti“, roztříštěnosti reality na kousky. Charakteristické jsou záchvaty smíchu, vyvolané nejrůznějšími banálními podněty.

V 60. a 70. letech byly v Indii čaras i gandža volně v prodeji ve státních obchodech ve všech indických městech. I to sem tehdy přilákalo desetitisíce západních hippies. V roce 1985 ale začal platit přísný zákon o narkotikách. Pokud vás policie chytí i s méně než pěti gramy hašiše, můžete být potrestáni až ročním vězením, za půl kila marihuany dostanete půl roku, za držení tvrdých drog až patnáct let. Tyto relativně nízké sazby ale platí jen v případě, že se vám u soudu podaří prokázat, že máte drogy pro vlastní potřebu a ne na prodej.

V Nepálu byla marihuana postavena mimo zákon v roce 1973 v souvislosti se snahou nepálské vlády vytlačit ze země početné kolonie západních hippies. Tresty za držení a užívání drog jsou zde dnes obdobné jako v Indii.

Houbičky

Další v Asii poměrně rozšířenou drogou jsou různé druhy hub lysohlávek, nabízené pod názvem „magic mushrooms“. Na jídelníčku některých asijských restaurací je můžete objevit ukryté v podobě houbové omelety (special mushroom omelete, magic omelete atd.). Naši známí takovou omeletu nevědomky pozřeli a pak se divili, proč celý svět zmodral. Na rozdíl od lehce stimulujícího konopí jsou už alkaloidy psylocibyn a tryptamin, obsažené v houbičkách, klasickými halucinogeny, jejichž účinky jsou srovnatelné s LSD. V nižších dávkách vyvolávají změněné vědomí a mystické zážitky, ve vyšších dávkách mohou navodit až úplné rozpuštění ega. Záludností houbiček je přitom to, že dávku nelze předem odhadnout. Různé druhy houbiček obsahují různé množství účinné látky, na kterou navíc každý reaguje individuálně.

Stejně jako drogy z konopí nejsou sice ani houbičky návykové, ale mohou být mnohem nebezpečnější. Zkracují totiž cestu. Nečekaně silné duševní zážitky, které člověk díky houbičkám získá, nejsou bez rizika: netrpělivý hledač může ve svém podvědomí bez varování objevit něco, na co zatím není připraven a co proto rozvrátí jeho psychiku. Houbičky vytáhnou z podvědomí věci, o kterých ani nevíte, že je v sobě máte, v pozitivním i negativním slova smyslu. „Neublíží vám droga sama, ale vaše reakce na to, co se vám ukáže z vás samých,“ píše český znalec houbiček M. Oborník.

Pokud v sobě nosíte příliš mnoho negativních zážitků nebo si drogu vezmete ve stavu špatného psychického rozpoložení, lze se i po jediném požití většího množství houbiček regulérně zbláznit (což se také řadě lidí stalo). V českém tisku se před časem objevila zpráva o mladíkovi, který se po požití houbiček zabil skokem ze skály v domnění, že dokáže létat.

Text a foto: Ivan Brezina

Úvodní foto: pixabay.com