Jak se nezmrzačit na biku?
Šutry, bláto, kořeny, písek. Sjezdy, výjezdy a zatáčky. K horskému kolu nerozlučně patří terén a k terénu zase pády. Jak to zařídit, aby vás vyjížďka na biku neposlala do invalidního důchodu? Při prudkém sjezdu musíte těžiště (tedy svůj zadek) přesunout až nad zadní kolo. Proto se před těžkým sešupem nebojte zastavit a spustit sedlo trochu dolů.
Než se podíváme na pár triků, jak zvládnout krizové situace v terénu, bezpodmínečně musíme začít bezpečnostní výbavou. Vyrazit na kolo bez helmy je dnes už naštěstí opravdové bikerské faux pas. Dalšími zažitými základními kameny bezpečného bikování jsou rukavice a sportovní brýle. S rychlým rozvojem all-mountain a enduro kategorie raketově roste i obliba chráničů kolen. Nemusíte se bát, že by vás nějak zásadně limitovaly. Díky použití moderních pružných pěn, které ztvrdnou až v okamžiku silného nárazu, si chrániče klidně můžete vzít i na celodenní horskou výpravu. A věřte, že se s nimi v prudkém kamenném korytu budete vy a vaše zdraví cítit o mnoho víc „v suchu“ a v bezpečí. A ještě poslední, ale hodně důležitý tip – v batohu by neměla chybět biková lékárnička. Za dlouhé roky bikování jsem ji sice použil jen dvakrát, ale ve chvíli, kdy byla potřeba, jsem byl zatraceně rád, že je po ruce!
Nejlepší obrana je trénink
Prostým receptem proti úrazům je jednoduše nepadat. Mějte kolo pod kontrolou, nepřeceňujte vlastní schopnosti a budete mít rázem o spoustu problémů míň. Jednou z častých chyb, kterých se méně zkušení bikeři dopouštějí, je přílišná „tuhost“. S kolem je třeba splynout, cítit ho pod sebou a neustále pracovat s těžištěm, jinak vás ze sedla vyhodí i malá nerovnost. Tak třeba při prudkém sjezdu musíte těžiště (tedy svůj zadek) přesunout až nad zadní kolo. Proto se před těžkým sešupem nebojte zastavit a spustit sedlo trochu dolů. Díky snazší práci s těžištěm se vám kolo bude mnohem lépe pilotovat. Mimochodem – práci s těžištěm skvěle natrénujete na pumptracích, které v Česku rostou jako houby po dešti. Doporučuju, opravdu se to vyplatí.
Zahoďte ho!
A co dělat, když dojde na nejhorší? Fičíte lesem, naráz vás to vykopne a vy víte, že jdete z kola ven? Rozhodně se vykašlete na lak nového miláčka. Kolo „zahoďte“, jinak se může nepříjemně připlést do pádu a výrazně zhoršit jeho následky. Platí zásada, že se nejdřív zbavíte kola a pak se stoprocentně soustředíte na vyřešení svého letu – tedy jak a kam si „ustelete“. V technických pasážích, kde většinou nejedete příliš rychle, tak máte čas z kola vyskočit, odskočit nebo ho přeskočit. Při velké rychlosti je to ale už spíš plachtařská záležitost. Tady už platí, že teorie vám příliš nepomůže. I pády se totiž musejí trénovat a omlácením se člověk učí.
OUTDOOR Dva tipy
1. Sedlovka pro lepší pilotáž
Jedním z nejlepších zlepšováků bikového světa poslední doby je teleskopická sedlovka. Jednoduchým stiskem ovladače se vám sedlovka spustí dolů a vy díky tomu můžete neohroženě kormidlovat bike i tím nejtěžším terénem. Pod kopcem další stisk, sedlovku máte zase nahoře a šlapete dál. Kdo vyzkouší, už nechce jinak.
2. Poučte se v judu
Judisté mají skvěle zvládnutou teorii padání tak, aby se nezranili. Techniku pádu dopředu, dozadu i do strany dovedlo judo k naprosté dokonalosti tím, že bojovník energii pádu efektivně ztlumí. Co platí na žíněnce, to se dá použít i v běžném životě včetně jízdy na kole. Kupte si příručku o judu a zkuste si to, nebo si zaplaťte pár hodin kurzu juda. Budete překvapeni, jak jednoduché je padat bezpečně!
Jak se na biku naopak zmrzačit?
Provádějte na něm dechberoucí extrémní „psí kusy“ jako šílenec Richard „Gaspi“ Gasperotti (www.simpleride.cz). Tento legendární český freerider je mimo jiné i držitelem světového rekordu v rychlosti na kole taženém motocyklem (211 km/h, 2010). Do dnešního dne si zatím na kole rozdrtil slezinu, naštípl kloubní jamku na pravém rameni, natáhl vaz na levém rameni, zlomil palce na obou nohou, utrhnul zkřížené vazy v koleni, zlomil zápěstí, zlikvidoval menisky, naštípl lýtkovou kost, rozdrtil lícní kost a podočnice, zlomil klíční kost….
Jedno z jeho videí máte zde:
Text: Petr Slavík
Napsat komentář