První pomoc se může hodit kdekoliv a kdykoliv. Letošní teplé léto prospělo zejména vosám a mnoho z nás si na vlastní kůži vyzkoušelo, jak takové vosí bodnutí bolí. "Pokud se to stane v horách daleko od pomoci a přidá se k tomu třeba alergie na vosí nebo včelí bodnutí, jde už opravdu do tuhého" říká zakladatel společnosti Prpom Ondřej. Věděli byste, jak raněného ošetřit?

„Příběhy o první pomoci„ je projekt, který sbírá mezi obyčejnými lidmi jejich výpovědi o tom, jak poskytovali první pomoc. Jeho cílem je vrátit široké veřejnosti realistické povědomí o první pomoci. Každou neděli večer vydává PrPom nový příběh, na kterém se můžete naučit něco nového.

Naděžda F. si toto prožila na vlastní kůži, tak se pojďme něčemu přiučit:

„Čas od času chodím na pěší túry, avšak někdy se vydám na túru i sama. Je to celkem nedávno, co jsem podnikla výšlap na blízké poutní místo, kam vede cesta přes les. Během pochodu mě štípla včela a její žihadlo zůstalo zapíchnuté v ráně. Jsem alergická na bodnutí hmyzem a mám i astma. V minulosti jsem už několikrát měla na hmyzí štípnutí alergickou reakci, která si nakonec vyžádala lékařské ošetření. Ale poprvé v životě jsem dostala žihadlo, proto jsem v tu chvíli nevěděla, jaká reakce se může projevit a co bude následovat.

Místo začínalo otékat a rozbolelo se. Ihned jsem si vzala antihistaminika, které jsem měla naštěstí u sebe. Kontaktovala jsem příbuzné, aby věděli o štípnutí a popsala jsem jim místo, kde se nacházím. Po chvíli se mi slabě začala točit hlava. Kromě toho mě ještě obletovala další včela, která se asi cítila ohrožena. Zřejmě bylo někde poblíž včelí hnízdo. Asi po pěti stech metrech jsem došla do poutního domu, kde jsem informovala recepční (která byla moje známá) o štípnutí a poprosila jsem ji o obklad. Kamarádka mi v dobré víře podala Fenistil gel. Po něm mi místo ale ještě více oteklo a rozbolelo se. Chvíli jsem si odpočinula a protože jsem byla velmi žíznivá, šla jsem si koupit něco na pití.

I když se reakce nakonec plně nerozvinula, uvědomila jsem si, že v takových chvílích by člověk
měl umět poskytnout první pomoc nejen ostatním, ale i sám sobě . Když víte, co máte
dělat, je jednodušší zachovat klid a postupovat s rozvahou.“

 

Co měla Naděžda dělat?

• Vytáhnout žihadlo a místo štípnutí chladit
• Podat antihistaminika /použit Epipenové pero (lidé, kteří o alergii na štípnutí vědí, by jej měli nosit všude s sebou)
• V případe zhoršení stavu zavolat ZZS
• Důležitá je také prevence, a proto je rozumné vyhýbat se místům o kterých víme, že se tam nacházejí alergeny

 

Zdroj:
Prpom