Vyšší výkonnost, rychlejší regenerace – těmito argumenty se nás firmy snaží přesvědčit o tom, že se bez kompresního oblečení neobejdeme. Má smysl nejen v běhu, ale i v outdooru?

Opuštění pozice na všech čtyřech přineslo sice našim dávným předkům obrovskou výhodu v podobě uvolnění horních končetin, zároveň však s sebou přineslo i problém v podobě zvýšených nároků na oběhový systém. Zatímco doprava živin a kyslíku ke svalům dolních končetin je poměrně snadná záležitost (dolů to teče skoro samo), návrat krve zpět k srdci je záležitost složitější, protože je přitom třeba překonávat působení gravitace. A právě podpora návratu žilní krve je jedna z věcí, s nimiž nám může pomoci komprese.

Vlastní princip komprese moc velká novinka není. Kompresní punčochy už dlouhá desetiletí důvěrně znají třeba lidé trpící křečovými žilami a setkal se s nimi i každý, kdo někdy podstoupil nějakou operaci – zde se komprese používá jako prevence vzniku krevních sraženin. Až na sklonku minulého století ovšem přišli vědci s nápadem, že by prádlo s vysokým obsahem elastanu, které při nošení těsně obepne tělo a stlačuje svaly, mohlo pomoci i sportovcům.

Sbohem, laktáte!

Jako první se logicky nabízela myšlenka, že když komprese usnadňuje návrat žilní krve zpět k srdci, mohla by sportovcům pomoci s odplavováním laktátu a dalších metabolických zplodin, a tím urychlit regeneraci svalů po zátěži. Tím, že se svaly v oblasti dolních končetin stlačí, se totiž zlepší i funkce tzv. svalové pumpy coby jednoho z mechanismů, který pomáhá dostat krev z nohou směrem vzhůru.

Tato domněnka se brzy potvrdila i v rámci vědeckých výzkumů. Jeden z nich například sledoval dvě skupiny běžců a cyklistů, kteří podstoupili zátěž velmi vysoké intenzity (3x 3 minuty). Když jim pak byl proveden laktátový test, dosahovala skupina sportující v kompresních podkolenkách výrazně nižších hodnot. Platí to i v outdoorových sportech.

Skoro až kuriózně pak působí výsledky studie Abigail Laymonové zaměřené na vliv komprese na ekonomiku a biomechaniku běhu. K určitému zlepšení totiž došlo pouze u části zkoumaných osob – většinou u těch, kteří předtím v dotazníku uvedli, že věří tomu, že by jim komprese skutečně mohla pomoci. Opět se tak potvrdilo, že hlava hraje v naší výkonnosti mnohem větší roli, než jsme si obvykle ochotni připustit.

Otřesy svalům škodí

Přínos komprese pro regeneraci ovšem nespočívá jen ve zlepšení odvodu metabolitů. Při každé zátěži (třeba při chůzi do prudkého kopce) totiž ve svalových vláknech vznikají mikroskopická poranění. Způsobují nejen bolestivost, ale i omezení síly. Míra vzniku těchto poškození přitom nezávisí jen na intenzitě pohybu a naší trénovanosti. Velká část svalových mikroporanění totiž vzniká například v důsledku vibrací svalů při otřesech. Obrovskou rasovinu představují také tzv. excentrické kontrakce, při kterých sval pracuje, ale nezkracuje se jeho délka.

V outdooru se excentrické kontrakce negativně projevují především při scházení z kopce. Každý turista vám potvrdí, že dlouhý sestup s těžkým batohem udělá se stehny mnohem horší věci než těžké stoupání. Lidé proto v horách paradoxně chodí raději nahoru než dolů. A právě v boji s těmito nepříjemnostmi nám může komprese udělat v oblasti dolních končetin poměrně velkou službu. Stažené svaly se totiž logicky při dopadu třesou výrazně méně a také u nich dochází k nižšímu poškození vlivem excentrických kontrakcí.

Vědci z Massey University v Aucklandu zkoumali vliv kompresních podkolenek na bolestivost svalů po 10 km běhu v závodním tempu. Výsledek byl jednoznačný: Zatímco ve skupině bez komprese udávalo 24 hodin po doběhu alespoň mírnou bolestivost svalů 93 % běžců, ve skupině s podkolenkami to bylo pouze 14 %. Není důvod nevěřit, že stejně to funguje i v outdooru, třeba při terénní jízdě na kole nebo při jízdě na běžkách.

Podpora prokrvení

Zatímco vliv kompresního oblečení na míru pozátěžového poškození svalů, koncentrace laktátu a rychlost regenerace je nezpochybnitelný, výsledky studií na téma vlivu komprese na výkonnost už tak jednoznačné nejsou. Hlavním důvodem, proč by mělo kompresní oblečení náš výkon zlepšit, je podpora prokrvení pracujících svalů, ke kterým se tak dostane více kyslíku a živin. Roli by však měla hrát i podpora práce svalů ve směru jejich vláken a také zlepšená propriocepce (tj. tok informací ze svalů a vazů do mozku) umožňujícíc kvalitnější provádění pohybů.

Je pravda, že minimálně část těchto předpokladů se potvrdila. Studie z roku 2006 například sledovala spotřebu kyslíku při běhu různou rychlostí. První skupina běžců přitom měla na sobě kompresní elasťáky, druhá obyčejné elasťáky a třetí běžecké šortky. V obou testech na tom byli jednoznačně nejlépe běžci v kompresních elasťácích. Výzkum univerzity v Newcastlu zase potvrdil, že kompresní prádlo zlepšuje při zátěži krevní zásobení svalů a při zátěži vysoké intenzity dokonce vedlo k nižšímu nárůstu tepové frekvence. Už víte, proč je dobré uvažovat o kompresi na obtížnějším treku nebo přechodu „na těžko“? Vědci spolehlivě nepotvrdili, že by běžci v kompresním oblečení byli skutečně schopní běžet v závodě rychleji. V outdooru ale o rychlost většinou nejde. Jde o vytrvalost a regeneraci a tam je pozitivní přínos komprese potvrzen.