Cesta s názvem Svatojakubská vede do španělského města Santiago de Compostela. Po té do Říma a Jeruzaléma patří mezi nejvýznamnější poutní cesty v Evropě, i proto ji v roce 1993 zařadilo UNESCO na seznam světového kulturního dědictví.

Svatojakubská cesta nebo také Cesta svatého Jakuba má symbolizovat cestu svatého Jakuba, Kristova učedníka, z Jeruzaléma na Pyrenejský poloostrov, kde následně působil jako misionář. Dle legendy bylo po setnutí mečem jeho tělo převezeno právě do země, kde dělal misionáře, a pohřbeno v jeho nejzápadnějším cípu, v dnešní době se na tomto místě rozkládá město Santiago de Compostela v Galicii. Ostatky jsou v místní katedrále.

Svatojakubských cest je ale po Evropě dvanáct, vedou celou Evropou, spojují kostely zasvěcené sv. Jakubovi a další významná duchovní místa, cíl v Santiagu u katedrály je ale pro všechny stejný.

Vznik legendy

První pouť podnikl zřejmě na konci prvního století francouzský biskup Le Puy. Podél cesty vztyčoval orientační kameny, boží muka či kamenné kříže. Vzniklo tak 12 poutních cest, ty vedou z Itálie, Francie či Portugalska. Sepsáno to bylo poprvé až ve 12. Století, rukopis papežova sekretáře Aymerica Picauda (který je uváděn jako autor) obsahuje kázání, zprávy o zázracích a další texty spojené se sv. Jakubem. Obsahuje ale i popis tras a také umělecká díla a stavby, které se po cestě nacházejí.