K havárii jaderné elektrárny Černobyl došlo 26. dubna 1986. Jak to tam dnes vypadá? Pokud si myslíte, že zmutovaní vlci s osmi končetinami srkají radioaktivní vodku, jste na omylu.

Na většině území tzv. „zóny“ se radiace vrátila k relativně normálním hodnotám. V prvním dílu článku popíšu možnosti, jak pomník sovětského lajdáctví navštívit bez porušení zákona.

Organizovaná exkurze

Nejjednodušší, ale nejdražší varianta. Vyberete si výlet (jedno- či vícedenní) s přespáním v hotelu, zvolíte datum návštěvy a zaplatíte požadovanou částku (80 až 900 eur v závislosti na drzosti majitele agentury). Pak se už jen necháte odvézt na místo, uděláte pár fotek a vrátíte se zpět do civilizace.

Exkurze začínají v Kyjevě. K ceně je tedy třeba připočíst letenku/jízdenku na Ukrajinu a zpět plus jídlo a ubytování v Kyjevě. Částka tak rázem stoupne na několikanásobek. Pokud vám to nevadí, navštivte weby Pripyat-tour.com nebo Chernobylzone.com.ua. Tyhle dvě ukrajinské společnosti mají v podstatě monopol na vstupy, a tedy i nejnižší ceny na trhu. Většina ostatních cestovek jsou jejich „obchodní partneři“, kteří si jen připočítávají vlastní marži.

Na vlastní pěst, ale legálně

Město Pripjať můžete bez starostlivého dohledu zážitkové agentury navštívit ve třech případech:

1) Pokud tam pracujete. Zážitkové společnosti o tom nemluví (místo by ztratilo své kouzlo a přišly by o zisk), ale v „zóně“ pracuje asi 7 000 lidí ze všech koutů světa. Většina se podílí na projektu „Archa“. Říká se tak betonové stavbě, která má v příštích letech překrýt ochranný objekt „Vektor“, což je krunýř kolem havarovaného energobloku. Při troše snahy není problém dohledat konkrétní stavební společnosti a volná místa, která nabízejí.

2) Neláká vás mnohaměsíční pobyt v oblasti? Zajeďte si tam na výlet. Dokonce můžete i zdarma využít služeb odborníka s dozimetrem, který vás proveze „zónou“ a ukáže vám nejzajímavější objekty. Stačí jen poslat žádost oddělení zahraničních vztahů černobylské elektrárny (Chnpp.gov.ua) nebo vládní agentuře Chernobylinterinform (Chernobyl.info), které mají oblast „pod palcem“, a vymyslet věrohodný důvod, proč by tam měli pustit zrovna vás. Bude to natáčení filmu o „děsivém amatérismu ruských energetiků za dob studené války“, nebo vědecký výzkum zaměřený na „rozmnožování šneků a stonožek“? Je to jen na vás, ale čím větší smysl to bude dávat, tím větší šance. Žádost musí být schválena nejméně deset dnů před plánovaným vstupem do „zóny“.

3) Poslední legální možnost berte s rezervou, protože vyžaduje nejen velkou dávku kreativity a drzosti, ale i základní znalost ruštiny. Každý rok 26. dubna a 9. května se „zóna“ otevírá všem, kdo mají na místních hřbitovech pochovány příbuzné. Stačí přijet autem ke kontrolnímu stanovišti Ditjatki (nebo jinému) a nahlásit smyšlené jméno a případně i konkrétní hřbitovní místo. Pokud by vám neuvěřili, otevřete kufr a ukažte věnce umělých květin. Čím později během dne dorazíte, tím líp. První návštěvníci přijíždějí brzy ráno a ze začátku se ochranka aspoň trochu snaží kontrolovat doklady. Kolem poledne už ale rezignuje a často jen mávne rukou.

Jak je to tam s radiací?

Vesměs dobře. Průměrné hodnoty v Pripjati se pohybují v rozmezí 40-80 µSv/hod, v „čistých“ částech města pak v rozmezí 12-18 µSv/hod. V bytech (pokud jsou v čistých oblastech a okenní skla zůstala nepoškozena) je radiace v rozmezí 8-12 µSv/hod. Pro srovnání: při běžném desetihodinovém letu letadlem dostanete z kosmického záření ve velké výšce asi 40 µSv, tedy asi jako za dvě hodiny v „čistých“ částech Pripjati. Z toho je vidět, že celodenní výlet k Černobylu vás radiačně ohrozí asi stejně jako tři až pět letů do USA.

Ve městě jsou i „špinavá místa“. Přijdete s nimi ale do styku, jen pokud vás na exkurzi budou chtít postrašit „děsivým“ praskáním dozimetru nebo pokud se s vlastním přístrojem při návštěvě na vlastní pěst někam zatouláte. Vyhněte se ulicím Lesy Ukrajinky, Zavodskaja a Ogněva ve východní části města. Vyhněte se i oblasti kolem nábřeží, zvláště u sochy Osvoboditelů. Nelezte ani do bývalého zábavního parku, i když rozpadající se ruské kolo a autíčka vypadají na fotkách skvěle.

Mnohem větší riziko představují radioaktivní částice, které můžete spolknout či vdechnout. Krájet turistický salám na třicet let starých novinách nalezených v opuštěném bytě není dobrý nápad. Riziko ozáření při návštěvě „zóny“ je velmi malé, ale maskou proti prachu na obličeji nic nezkazíte. Jistota je jistota.