Kvalitních lezeckých oblastí dostupných z Prahy na jeden den není moc. A kdo by chtěl jezdit pořád jen do Srbska?

Relativně nedávno bylo širší komunitou lezců nejen z nejbližšího okolí objeveno Měsíční údolí nedaleko Poříčí nad Sázavou. Lezeckou lokalitu v malebném údolíčku Konopišťského potoka tvoří bývalý žulový lom, který se nepoužívá od roku 1953. V posledních třinácti letech tu díky aktivitám horolezeckého oddílu v Benešově (který měl lom v pronájmu) probíhalo postupné přejištění většiny cest. V polovině roku 2010 se opuštěný lom vrátil do obecních rukou. Zajištěné skály tu zůstaly a lézt můžete dál.

Osobní imprese

V Měsíčním údolí jsem si poprvé zalezl v roce 2006 v rámci závodu adventure race. Jak na to vzpomínám? Je krátce po čtvrté hodině ranní. Nekontrolovaný třes těla z prochlazení mi sotva umožňuje koordinovat chůzi. Před chvílí jsem po půlhodině plavání vylezl z rybníka, jehož voda měla teplotu asi 12 °C. Přijeli jsme k němu po celonoční jízdě na kole a poslední kilometry jsme absolvovali za svítání kolem Sázavy, nad kterou se válela lezavá ranní mlha.

Po plavání dojdeme k pár set metrů vzdálenému lomu, kde máme absolvovat další disciplínu. Nedokážu si představit, jak si s tím třasem vůbec obuju lezečky, natož pak vylezu nějakou cestu. Pomůže oheň, který mají pořadatelé rozdělaný pod stěnou. A taky chvilka čekání, než cestu absolvuje družstvo před námi. Nastupuji do stěny. Je to jedna z místních šestek, chyty i stupy vypadají podezřele malé. Moc si nevěřím. Nakonec ale cestu vylézám bez větších problémů a přes úvodní „nepříjemnosti“ mě lezení na pevné a drsné žule baví. Později se do Poříčí vracím, tentokrát už čistě jen za pohodovým lezením…

Začátečníci doprava

Obtížnost asi třiceti zdejších cest rozdělených do pěti samostatných sektorů se pohybuje od 4- po 10- UIAA, nejčastěji mezi 6. a 7. stupněm UIAA. Je třeba podotknout, že zdejší klasifikace je poměrně podhodnocená, což může mít pozitivní vliv na vaše lezecké sebevědomí. Lehčí cesty jsou především v pravé části lomu, která je vhodná i pro začátečníky.

Maximální výška skály je v Měsíčním údolí asi dvacet metrů, ale většina cest měří od sedmi do patnácti metrů. Leze se převážně po lištičkách a vhloubeních v kompaktní žule. Většinu jištění představují nové lepené nýty, zbytek borháky, občas narazíte i na skobu. Vlastní postupové jištění v podobě vklíněnce a frendů příliš nevyužijete, a pokud, tak jen nejmenší velikosti. Na většině cest vystačíte se šesti expreskami a slanit je lze s třicetimetrovým lanem.

Velkou výhodou Měsíčního údolí je, že se tu dá lézt, i když není úplně sucho. Proto jde o tajný tip nejen na jaro, ale i na podzimní sychravé dny, kdy se na písek už nedá ani pomyslet. V celé oblasti je ale třeba dbát zvýšené opatrnosti, zvláště teď v jarních měsících. Těžbou narušená skála neustále pracuje a čas od času se uvolní některý skalní blok. Nezapomeňte proto na přilbu!