Pozvání na „nebeský" zážitek je oblíbeným klišé cestovatelských publicistů. V případě téhle trasy je ale rozhodně na místě, protože přesně popisuje, jak můžete skončit. Nebo se po ní místo do nebe dostanete spíš do pekla? Pokud věříte v posmrtný život, bude nejvíc záležet na tom, jak mravně jste žili.

Ve vápencové soutěsce El Choro (Pramen) v jihošpanělské provincii Málaga ale jistou roli sehraje i vaše odolnost k závrati, rychlost větru, zpuchřelost fixních lan plus obyčejné štěstí.

Trase, která místy vede až tři sta metrů nad údolím, se říká Caminito del Rey, „Královská cesta“. Název má připomínat krále Alfonse XIII., který tudy prošel v roce 1921. Tehdy se ale mohl spolehnout na bytelné betonové desky, položené na ocelových nosnících zapuštěných do skály, které doplňovalo zábradlí. Tři kilometry dlouhá visutá stezka vysoko nad údolím vznikla jako obslužná trasa při stavbě tří přehrad na řece Guadalhorce v letech 1901 – 1921. O unikátní technickou památku pak ale sto let nikdo nepečoval. Zábradlí zmizelo a část pochozích desek se zřítila. Místy proto budete kráčet doslova ve vzduchu, podobně jako Indiana Jones v závěrečné scéně Hledačů svatého Grálu. Uzoučkou „zrcadlovou lávku“ nad propastí tu nahrazují rezavé nosníky, po kterých budete balancovat a modlit se, aby právě nepřišel poryv větru.

Pro hledače adrenalinových zážitků z celého světa to byla výzva. Po Caminito del Rey se jich každý rok vydávají desítky. Na webu dokonce můžete najít video šílence, který celou stezku prošel krok po kroku s kamerou v ruce. Přidržovat se tedy mohl jen tou druhou rukou…

„Fixní lano je skoro všude a docela drží,“ píše na webu jeden z českých odvážlivců. „Úplně se na něj ale spoléhat nedá. Každopádně je lepší nedívat se pod nohy. Velice doporučuju vlastní lano, sedák a parťáka.“

Caminito del Rey se nyní znovu otevírá po náročné rekonstrukci, takže si ji můžete přidat na seznam vašich cestovatelských snů.

Text a foto: Ivan Brezina (Maxim)

P.S. Chcete vidět, jak vypadá Caminito del Rey po rekonstrukci? Klikejte na video: