Klid, samota, ale také horší dostupnost odborné záchrany a větší osobní zodpovědnost. Pohyb ve volném terénu zimních hor je dokonalým kontrastem k hluku lyžařských středisek, proto je potřeba každou túru pečlivě naplánovat. Při tom je potřeba zvážit mnoho faktorů.

Problematika zodpovědného přístupu se však netýká pouze vlastního chování na túře, kdy dnes již většina rekreačních skialpinistů používá odpovídající bezpečnostní vybavení a pohybuje se podle obecně doporučovaných bezpečnostních zásad. Zodpovědný přístup by se měl projevit již při přípravě a plánování túry, což se bohužel často neděje. Z řady pochybení lze vybrat dvě snad nejtypičtější: „Když si ten volný víkend plánuju tak dlouho a chci se do oblasti podívat, tak mne přeci špatné podmínky a počasí neodradí!“ Začátek katastrofálního scénáře může vypadat také takto: „Mám GPS se staženou trasou túry, tak co se může stát?“ Zkrátka variant, jak to udělat špatně, je mnoho, a proto si pojďme zkusit navrhnout jeden ze správných způsobů plánování a vedení skialpové túry.

Volba cíle

Zvolený cíl našeho výjezdu by měl vždy splňovat několik kritérií, a to v závislosti na faktu, zda plánujeme akci na nejbližší víkend, nebo dlouhodobě dopředu. U víkendové akce zohledňujeme aktuální předpověď počasí a lavinové situace. Podle středeční večerní předpovědi už lze mít konkrétní představu na víkend a definitivně rozhodnout o cílové oblasti. Současně máme ještě dva pracovní dny na zajištění rezervace chat, kontrolu a doplnění vybavení podle náročnosti cíle, přičemž je současně malá pravděpodobnost, že již dojde k nějaké zcela zásadní změně podmínek. Proto se můžeme rozhodnout i pro oblast, která má pouze jeden cíl a neposkytuje alternativu.

U dlouhodoběji plánovaných výjezdů je vždy lépe volit oblast, která nám nabízí větší variabilitu programu a širší potenciál náhradních cílů pro případ zhoršených klimatických i sněhových podmínek. Vědět na konci ledna, jaké počasí bude na Velikonoce, kdy jsou zpravidla plné všechny chaty a rezervace minimálně měsíc dopředu nutná, je skutečně alchymie. Zvolený cíl by měl vždy také odpovídat dovednosti a zkušenosti nikoli nejzkušenějšího člena skupiny, ale zejména nejslabšího. Obecně platí, že čím homogennější skupina, tím větší spokojenost všech účastníků výjezdu.

Odpovídající vybavení

Pokud se rozhodnu pro výjezd do určité oblasti, vždy bych si měl zjistit, jaký je tamní charakter túr, a od něj zvolit odpovídající vybavení. Přeci jen na víkendovou procházku v Jeseníkách je lano zbytečné, zatímco na přechodu ledovce již bude poměrně zásadně chybět. Současně je také třeba dané oblasti a hlavně roční době přizpůsobit oblečení, které si s sebou vezmu. V lednu v Tatrách mi bude teplá péřovka na sjezd docela chybět, zatímco v květnu na pláních Ötztalu ocením široký klobouk a světlé dlouhé triko na ochranu před sluncem. Pro zjednodušení soupis vhodné výbavy naleznete v informačních boxech.

Co se týká faktorů plánování a jejich zohlednění v přípravě túry, musím vždy zvažovat tři základní – podmínky, terén a člověka (dle W. Müntera). Tyto tři faktory jsou od sebe vzájemně neoddělitelné a vždy by mělo vše být v souladu. Mohu mít super počasí, výbornou sněhovou podmínku na svazích se strmostí 45°, ale pokud nejslabší člen skupiny zvládá s odřenýma ušima červenou sjezdovku, nebude takový svah nejlepším nápadem. Pojďme si jednotlivé faktory přiblížit.

Podmínky

Faktorem „podmínky“ rozumíme z hlediska skialpinistické túry zejména dvě záležitosti. Za prvé počasí, a to nejen aktuální a jeho předpověď, ale také jeho historie. Za druhé pak sněhové podmínky, z nichž vyplývá úroveň lavinového rizika. Sněhové podmínky totiž z historie počasí zcela vyplývají. Zejména vítr dokáže se sněhovou vrstvou vykonat skutečné divy.

Zcela konkrétně můžeme uvést situaci, kdy na víkend hlásí perfektní počasí, teploty oscilující kolem nuly, bezvětří. Nicméně ještě v pátek odpoledně bylo silné sněžení, vítr přes 100 km/h a za poslední periodu sněžení napadlo více než 20 cm nového sněhu. V tomto konkrétním případě budu volit oblast s lyžováním v zalesněném porostu, kde vítr neutloukl sníh do desek a vyhnu se sklonu svahu nad 30 až 35 stupňů.

Stupeň lavinového rizika, který se dozvíte ze stránek horské, případně lavinové služby (např. lawinen.at, hzs.sk, slf.ch), berte vždy jako orientační pro celou oblast. V praxi může být situace v terénu jak o něco lepší, tak také výrazně horší. Proto obecně vždy pracujeme s horší variantou a podle stupně lavinového rizika přímo eliminujeme túry převyšující doporučený sklon už při přípravě doma.

Terén

V rámci získávání informací o terénu je pro mne nejvýraznějším pomocníkem mapa, případně textové informace v průvodcích. Z hlediska terénu vždy rozlišujeme tvary snižující potenciální riziko a tvary toto riziko zvyšující. Obecně se dá říci, že tvary vystupující jsou bezpečnější než tvary vhloubené, v nichž dochází k hromadění sněhu přenášeného větrem. Zcela nejrizikovější jsou pak místa bezprostředně přiléhající k hřebenům a terénním zlomům. Plánovanou trasu bychom se měli vždy snažit vést po bezpečnějším profilu a místa pro zastávky plánovat tak, aby nebyla ohrožena ani z okolních svahů. Ve vztahu ke stupni lavinového nebezpečí nás například při stupni 2 prioritně zajímá terén cca 250 m okolo naší stopy, za stupně 3 je to již ovšem až 1 km!

Člověk

Z hlediska faktorů je člověk největší proměnnou, jedná se o zcela nepředvídatelný subjekt. Vždy byste měli znát dovednosti a schopnosti ostatních členů vaší skupiny a přizpůsobit cíl úměrně jejich schopnostem. Velmi důležitým faktorem je také motivace, která musí být dostatečná pro překonání obtíží výstupu, ale neměla by dosahovat úrovně sláva nebo smrt. Velmi důležité je také nejen to, zda mají všichni členové skupiny odpovídající vybavení, ale hlavně zda s ním umějí zacházet. Smutným paradoxem dnešní doby je, že řada lidí umí velmi dobře zacházet s vyhledávačem, umí postiženého lavinou nasondovat, ale když dojde na kopání lopatou, je zle.

Těchto několik postřehů berte jako správné nasměrování. Byť se o to řada lidí snaží a obecná poptávka žádá jednoduchá a stručná doporučení, tak vězte, že tato pro zimní skialpinistickou túru neexistují. Bohužel postupně dlouhodobě budovanou zkušenost a vlastní odhad nelze dohonit žádnou kartičkou, která mi řekne „dnes jdi“ a „dnes zůstaň sedět doma“.

Je však dobré tyto doporučené postupy znát, neboť nám pomáhají ve formování vlastního úsudku a uvažování. Určitě není od věci absolvovat také výukový kurz, na němž se přímo v praxi plánování a příprava túry probírají. Zjistěte si, kolik má lektor kurzu sám absolvovaných skialpinistických túr a jak dlouho se skialpinismu věnuje, neboť to má výrazně větší vypovídající hodnotu o úrovni kurzu než počet knih, který o skialpu dotyčný načetl. Neboť obecně platí, že „o lyžování je nejlépe lyžovat“.

Text a foto: Radek Lienerth – horský vůdce s mezinárodní licencí UIAGM