Věděli jste, že omrzlinám se předchází nejen vhodně zvoleným oděvem, ale třeba i pitným režimem? A proč byste na ně měli myslet už teď v září? Protože až vám na horském přechodu v prosinci začnou černat prsty, bude pozdě. Dobře vzdělaní teoretici mají větší šanci na sebezáchovu.

Mezi českými lyžaři už celá léta koluje historka o rodince, která jezdila v mrazivé „hančovačce“ na sjezdovce na Ještědu (jiné verze mluví o Špindlu nebo o Pradědu). „Máš nějak bílej nos,“ povídá otec synovi. Z legrace mu do něj cvrnkne a nos uletí do sněhu. Je to jen městská legenda, takhle to prostě nefunguje. Pravda ale je, že málo prokrvené periferie jsou na omrzliny citlivé nejvíc. Teoreticky byste si tak kromě nosu mohli „ucvrnknout“ třeba tváře, ušní boltce nebo prsty na rukou a nohou.

Jak poznat omrzliny? Není to tak složité…

Nejprve přijde palčivá bolest, v dalším stadiu pak postupně ztráta citlivosti, bílé až fialové zbarvení kůže a puchýře. Základním opatřením je sucho, volný oděv a dostatek tekutin (zajišťuje dobré prokrvení). Dále je třeba zabránit dalšímu ochlazování a obnovit v zasaženém místě krevní oběh. Pomůže pohyb končetiny (kroužení rukou, jako kdybyste si hráli na větrný mlýn) a lehká masáž pouze okolí omrzliny. Někdy se radí vsunutí omrzlé ruky do podpaží nebo třísel kamaráda či kamarádky, ale upřímně řečeno netušíme, kdo by se k tomu dobrovolně propůjčil.

Omrzliny nikdy nemasírujte přímo, netřete je sněhem, nedýchejte na ně (odpařená voda z dechu je totiž dále ochlazuje) ani je násilně a prudce nezahřívejte, třeba vařičem nebo fénem. Můžete je opatrně rozehřát ve vodní lázni o teplotě do 40 stupňů Celsia, poté je ovažte sterilním obvazem. Ale jakmile se bílá barva nevrátí k běžné růžové a začne fialovět, mažte k lékaři. Pomůže vám stejně jako doktor Galén v Čapkově „Bílé nemoci“. Když to prošvihnete, můžete i přijít o prsty.

Pozor na vítr: teplotu pocitově snižuje

Omrzliny mohou vznikat bez ohledu na rtuť teploměru. Existuje totiž takzvaný pocitový mráz, způsobovaný kombinací zimy a větru. Je na to převodní tabulka (gůglujte „windchill effect“), z níž se přesně dozvíte, o kolik stupňů Celsia teplota reálně klesne, když fouká vítr o určité rychlosti. Pokud je na nule a fičí to 80 km/h, je ve skutečnosti –10 °C.

Proudění vzduchu totiž odnímá tepelnou vrstvu vytvořenou okolo těla a ochlazuje organismus. Tkáň se začíná chladem méně prokrvovat a nevratně poškozovat. V buňkách se tvoří krystalky ledu, které tkáň mechanicky rozrušují, až nakonec odumře. A pozor, pocitový mráz funguje i za bezvětří, pokud se pohybujete vy! Třeba při už zmíněném sjezdovém lyžování.

Více: Přednáška MUDr. Jaroslavy Říhové „Léčba omrzlin – nové poznatky“, dostupná na www.horska–medicina.cz

Text: Redakce a Ivan Brezina

Foto: Shutterstock