Švédskou divočinou na palubě kanoe
Za odpoledne jsme upluli bez větší námahy přes 25 kilometrů a je čas najít vhodné místo k táboření. Dnešní den vyšel přesně tak, jak jsem si ho při plánování doma představoval – příjemné počasí, krásné jezero, vítr v zádech…
To poslední je podstatné. Vzdálenost, kterou jsme zvládli za necelé tři hodiny, aniž by háček smočil pádlo, o dvouletém „porcelánu“ samozřejmě nemluvě, jsme ujeli víceméně jenom na plachtu. Když jsme míjeli těch několik málo jiných kanoí, které jsme ten den potkali, pyšně jsem si užíval ty zvědavé a částečně závistivé pohledy. Přitom jsem ležérně držel v jedné ruce „otěž“ plachty ze staré stanové šňůry, pádlem v druhé ruce lehce kormidloval a občas zkontroloval výraznou brázdu za zádí.
Dlouho plánovaná akce
Přes jihozápadní Švédsko jsem už několikrát projížděl většinou cestou do Norska. Už tehdy jsem si umínil, že se do této krajiny musím někdy vypravit, abych ji poznal důvěrněji. O jezerní oblasti v regionu Dalsland a Värmland jsem věděl, že tam lze podniknout řadu okružních plaveb. Členitá jezera jsou navzájem propojená a pokud ne, lze využít zdymadla „vodního díla“ Dalsland Kanal nebo absolvovat kratší či delší, ale většinou pohodlnou portáž.
Při volbě lodě jsem se rozhodl pro zápůjčku švédské klasiky – celohliníkové otevřené kanoe. Měsíc před plánovaným odjezdem jsem si začal ve volných chvílích kreslit na papír jednoduché oplachtění. Den před odjezdem ušila manželka ze starého prostěradla po babičce plachtu a zhruba dvě hodiny před odjezdem jsem uřízl dvě duralové trubky, vyvrtal do nich několik otvorů, sebral hrst tenkých lanek a takeláž (oplachtění lodi, pozn.) byla připravena.
Přijíždíme do městečka Bengtsfors, správního střediska kraje Dalsland. Vodáckou půjčovnu nacházíme snadno. Máme sice loď rezervovanou, ale evidentně zbytečně, o čemž svědčí hromady nastohovaných hliníkových kanoí. Majitel půjčovny nám potvrzuje, že naše zvolená trasa je asi tím nejlepším, co lze za daný počet dní podniknout. Po krátkém váhání zavrhujeme nákup podrobné vodácké mapy za několik set švédských korun s tím, že si vystačíme s mapkou velikosti A4 nalezenou na internetu. Dobrodružství přece musí být.
Vyplouváme…
Sbalit se do 5,25 metru dlouhé kanoe na týdenní okružní plavbu není problém, a to nám nechybí ani kyblíček, lopatička a nepostradatelný plyšový lední medvěd pro dceru. Vyplouváme na jezero Lelång a za chvíli přistáváme na výběžku krásného ostrůvku na oběd. Vane příznivý vítr, a tak se poprvé pouštím do sborky připravené takeláže. Pár nepodstatných detailů a několik zásadních věcí se nám daří na místě hravě vyřešit a za chvíli už s vydutou plachtou točíme příď k severozápadu. Vítr příjemně sílí, až přestáváme pádlovat a nakonec už pouze kormidluji. Na krásném místě nacházíme tábořiště i s připraveným ohništěm. Za chvíli je už postavený stan a připravená zásoba dřeva na oheň.
Další dny plujeme s příjemným přispěním větru dál na sever po jezeru Lelång, abychom si v jeho závěru vybrali jeden z řady malých ostrůvků k noclehu. Pak už přijíždíme do malé vesničky Lennartsfors. Tady musíme překonat výškový rozdíl 7,5 metru mezi hladinami jezer Lelång a Foxen. K tomu slouží tříkomorové zdymadlo, které je součástí zmíněného Dalsland Kanalu. Musíme si však počkat, protože v protisměru jede malý parníček, který byl evidentně postaven přesně pro plavbu zdejším kanálem – je snad jen o centimetry užší než samotná stavba. Zaplatíme 10 euro a za chvíli jsme „nahoře“.
Zdejší smíšené zboží na návsi jako z Divokého západu je poslední a jedinou možností, kde si lze na naší trase doplnit zásoby. Na širokém jezeře Foxen nás vítá drobný déšť a především stále sílící protivítr, kterému dává 10 kilometrů dlouhá hladina možnost zvednout až metr vysoké vlny. Po hodině urputného boje s větrem i vlnami se schováváme ve skupině ostrůvků u východního břehu. Na několika z nich by měly být dřevěné přístřešky, které bychom v dnešním proměnlivém počasí přivítali.
Naše mapa má v detailním rozlišení kontur ostrovů a břehu trochu slabiny, přesto se nám postupně daří všechny přístřešky nalézt. Ovšem pozdě, už nás předběhli jiní. Nehodláme se vzdát luxusu tábořit každý den zcela sami, mimo dohled i doslech kohokoli jiného. Jezera Dalslandu nejsou liduprázdná, každý den však potkáme odhadem jen kolem deseti jiných lodí.
Vítr je pryč
Druhý den se o plachtění vůbec nepokoušíme. Jednak je téměř bezvětří, především nás čeká orientačně složitý průjezd do menšího jezera Store La. Bez podrobné mapy představuje odhadování, kde se otevře průplav do dalšího jezera a kde půjde jen o dlouhou slepou zátoku, výrazný prvek napětí a překvapení. Využíváme toho, že jsou jezera Foxen a Store La oficiálně uznaná jako pitná voda, a nabíráme si během pádlování vodu hrnkem přímo z lodi. Po důkladné zastávce na brusinky táboříme tentokrát již po třetí hodině odpoledne na krásném malém ostrůvku. V následujících dnech plujeme přes jezera Ovre a Nedre Blomsjön, přičemž plachta přijde ke slovu jen sporadicky. Vítr fouká stále převážně proti nám, jako by chtěl vytvořit další z Murphyho zákonů: „Ať jedeš jakýmkoli směrem, vítr bude foukat vždycky proti tobě.“
Absolvujeme postupně tři portáže. Nejdelší přes vesničku Fölsbyn je dlouhá asi 2,5 km a zabrat nám dá především úvodní stoupání, byť po dobré šotolinové cestě. Bez přídavných koleček na lodi by to bylo jen těžko zvládnutelné. Zpestřením jsou záplavy malin všude okolo. Snažíme se denní trasy plánovat tak, abychom nocovali dál od dřevěných přístřešků, které jsou vzhledem k občasným přeháňkám již většinou obsazeny. Systém roubených přístřešků s ohništěm a někdy i záchodem pravidelně udržuje správa regionu Dalsland a kdo je chce využívat, měl by si za malý poplatek předem pořídit známku na loď.
Kam to vezete?
Při poslední portáži u vesničky Blomma se nám nedaří najít správnou zátoku s výstupovým místem a nakonec se omylem vydáváme s lodí na kolečkách po cestě špatným směrem. Tím způsobujeme dvěma řidičům, které potkáváme v úzké zatáčce, menší šok. Nakonec se rozhodujeme zde plavbu ukončit a zbylé dny využít na průzkum jezera Västra Silen. To však ještě netuším, že za 18 kilometrů plánované cesty stopem k autu potkám pouze jednu šedovlasou paní jedoucí na kole na borůvky…
Už teď je nám jasné, že se na dalslandská jezera musíme co nejdříve vrátit. Vždyť zdejší oblast nabízí nepřeberné množství dalších tras, třeba s propojením po jezerech až do Norska. Nezapomeneme přibalit i rybářské náčiní, plachtu proti dešti a určitě zdokonalíme oplachtění.
OUTDOOR INFO
Jak se tam dostat
Cesta z Prahy přes Německo a Dánsko představuje asi 1 200 km s přejezdy trajektem Rostock–Gedser a Helsingør–Helsingborg.
Kdy
Nejvhodnějším obdobím jsou oba prázdninové měsíce. Červenec je teplejší, ale z počátku léta mohou pobyt ještě trochu znepříjemňovat komáři. V dřívějším termínu si užijete víc borůvek, v srpnu už zase spíše brusinek.
Další aktivity
Celou oblast lze prozkoumávat nejen po vodě, ale stejně dobře i na kole. Místní atrakcí jsou staré nepoužívané železniční tratě, kde si lze vypůjčit šlapací drezínu a absolvovat výlety na jeden i více dní.
Užitečné internetové adresy
Turistické informace o oblasti západního Švédska: www.westsweden.com
Turistické informace kraje Dalsland: www.dalsland.com
Turistické informace kraje Värmland: www.varmland.org
Informace o Dalsland Kanal www.dalslandskanal.se
Internetový vodácký průvodce po Švédsku: www.kanotguiden.se
