Proč je nám zima: Termoprádlo pod termokamerou
Od podzimu do jara venku většinou „klepeme kosu“. A nebo taky ne, pokud se správně oblékneme. Jenže do čeho a jak? Za naší schopností udržet se v teple se skrývá složitá spleť fyzikálních zákonů. Nechceme vás zahlcovat poučkami a grafy – dá se to vysvětlit úplně jednoduše.
Lidské tělo ztrácí teplo konvekcí (prouděním vzduchu), před čímž nás ochrání větrovka nebo úkryt před větrem. Škoda že to podcenili Hanč s Vrbatou… Dále ale tělo ztrácí teplo i kondukcí (vyzařováním nebo odváděním tepelné energie do prostředí o nižší teplotě). Tyhle ztráty tepla se dají rozlišit na kondukci suchou a mokrou cestou. Mokrá kondukce je až 32x rychlejší než suchá. Česky řečeno to znamená, že v zimě musíme za všech okolností zůstat v suchu (nespadnout do rybníka nebo si pořídit kvalitní termoprádlo odvádějící pot). Teprve pokud se nám to daří, má smysl se bavit o ztrátách tepla suchou kondukcí, před kterou nás ochrání tepelné izolanty. Ve fyzice se tak označují látky, které mají nízkou tepelnou vodivost.
Zvířata fyziku nestudují. Během evoluce si prostě vytvořila tepelnou izolaci v podobě peří u ptáků nebo srsti u savců. Ty je ale samy o sobě před zimou nechrání – „hřeje“ až vzduch zachycený mezi pírky a chlupy. Sýkorka u krmítka proto v prosinci načepýří srst a pes se na lednové procházce naježí. Člověk bere husám peří a merino ovcím vlnu a natahuje si to na sebe. Jak ale poznat, co skutečně funguje a co nás opravdu udrží v teple? Na trhu jsou desítky druhů péřovek a nepočítaně značek termoprádla…
My jsme si k testování vybrali renomovanou značku Devold, která termo oblečení vyrábí v Norsku už od roku 1853. Konkrétně jsme testovali triko Sport, rolák Expedition a bundu Thermo Jacket.
Na měření jsme šli exaktně. Na termogramu (snímku v infračerveném spektru) je s přesností až 0,05 ºC vidět, kolik tepla lidské tělo právě vyzařuje.
Pokud na sebe tedy postupně natáhneme různé druhy termoprádla, tepelné vyzařování se bude měnit. Čím méně tepelného vyzařování, tím lepší izolace a tím lepší tepelná pohoda. Uvidíme tedy, jak je která izolační vrstva účinná.
DO PŮL TĚLA: I pokud se nehýbete, v rámci tzv. bazálního metabolismu vaše tělo vyzařuje asi stejné množství energie jako 100W žárovka. Holá kůže trupu proto na termosnímku září červeně – bez izolace z ní uniká maximum tepla. Je mi zima!
V TRIČKU DEVOLD SPORT: Natáhl jsem pleteninu ze 100% vlny merino s žebrováním, které zachycuje velké množství vzduchu. Řada Sport se dá použít jako základní vrstva. Gramáž je 190 g/m2. Snímek hezky ukazuje, že tričko nemá rolák – z krku mi uniká teplo mnohem víc než ze zbytku trupu.
V ROLÁKU DEVOLD EXPEDITION: Navlékl jsem dvouvrstvou pleteninu, kterou výrobce doporučuje do velkých mrazů pro spíše nepotivé aktivity. Gramáž roláku Expedition je 235 g/m2. Z břicha (tělesné jádro) mi podle termosnímku uniká méně tepla než z ramen, ale i tam jsem před zimou velmi dobře chráněn.
V TRIČKU A ROLÁKU DEVOLD: I zde termosnímek ukazuje zvýšenou tepelnou ochranu mých vnitřních orgánů.
V BUNDĚ DEVOLD THERMO JACKET: Přímo na holé tělo jsem natáhl „drtič mrazu“. Výrobce ho doporučuje jako vnější vrstvu pro chladné a suché dny nebo jako druhou vrstvu do velké zimy (v kombinaci s nepromokavou vrstvou i do deště). Gramáž je 470 g/m2. Termosnímek zobrazuje velmi slušnou tepelnou ochranu mého celého těla (všimněte si, že odhalí i slabý průnik tepla skrz zipy).
V TRIČKU ROLÁKU A BUNDĚ DEVOLD: Skoro celé mé tělo je tmavě modré, a na povrchu oblečení tedy „studené“. Znamená to, že mi tělesné teplo skoro neuniká.
| TECHNIKA Snímkování jsme prováděli při venkovní teplotě 10 °C termokamerou Fluke Flexcam Ti55. Toto zařízení vytváří snímky tepelného toku v infračerveném spektru, na kterých jsou barevně odlišeny teplotní anomálie vyzářené povrchem objektu. Snímky pro Outdoor laskavě zhotovili odborníci z Hlavní báňské záchranné stanice Praha (Za opravnou 276/8, Praha 5, Hbzs-praha.cz). Termokameru používají třeba k určování doutnajících míst na důlních odvalech nebo při hledání pohřešovaných osob v dýmu. |
