Poznejte Brazílii z vlaku
Většina brazilských vlaků pro obyčejné pasažéry jsou krátké trasy na turisticky atraktivních místech. Třeba populární dráha v jižním státu Paraná (Curitiba–Paranaguá), kde ale od turistů chtějí doslova nekřesťanské peníze. Nebo znovuzprovozněné krátké tratě s parními vlaky (také velmi drahé). O to zajímavější je projet po skoro tisícikilometrové trase dva z klíčových států brazilské federace: koloniální Minas Gerais a přímořské Espírito Santo.
Není náhodou, že trať známou jako Estrada de Ferro Vitória a Minas (EFVM) provozuje státní důlní společnost Vale. V mnoha částech státu Minas Gerais (doslova „obecných dolů“) se těží minerály a drahé kovy. Železnice patří mezi hlavní industriální tepny Latinské Ameriky s frekvencí více než sto nákladních vlaků denně. Pro pasažéry jsou denně určeny jen dva vlaky, každý z jednoho směru.
Bez angličtiny
Jako nástupní bod můžete zvolit město Belo Horizonte. Nádraží je v centru, a protože vlak vyjíždí už v sedm hodin ráno, cesta k němu může být za tmy pěšky riskantní. Jízdenku si kupte předem – já jsem uvázl v hodinové frontě. První třída (classe executiva) je dvojnásobně dražší. Navíc se tak připravíte o atmosféru nacpaného brazilského vlaku a jeho ošuntělých hnědých sedaček. V první třídě jezdí jenom zámožní Brazilci a turisté toužící po klimatizaci a tichu.
Přes sporadickou frekvenci není EFVM ve druhé třídě turistickou atrakcí, ale levnější alternativou autobusu nebo auta. Obyvatelé Minas Gerais jezdí vlakem za prací, navštívit příbuzné nebo s dětmi na výlet k moři. V permanentním hovoru a dětském křiku jsem angličtinu nezaslechl ani jednou. Díkybohu!
Cesta má podle plánu jízdního řádu trvat asi dvanáct hodin, ale obvykle se protáhne až na patnáct. Ideální je prodloužit si ji zastávkami. I z vlaku uvidíte hodně. Trasa kopíruje údolí řeky Rio Doce, plné vysokých mostů, ostrovů a výhledů na vrcholky hor.
Do jeskyní
Kde se zastavit? Začít můžete hned na první stanici Dois Irmãos nad městečkem Barão de Cocais, odkud je to jen pár kilometrů k neuvěřitelným pozůstatkům zlatého dolu Gongo Soco. Vytěžený důl s terasovitým půdorysem uprostřed zelených kopců připomíná obří chrám a je v něm absolutní ticho. V polovině 19. století ho koupili Angličané a udělali z něj nejmodernější důlní komplex v Jižní Americe. Brzy ale přišel úpadek. Dnes tu po Angličanech zbývají zarůstající hroby v cornwallském stylu, připomínající ty židovské.
Barão de Cocais je vstupní branou do pohoří Serra da Conceição, kde leží jedno z nejdůležitějších brazilských archeologických nalezišť. V 19. století tu byly odkryty desítky nástěnných maleb, podobných těm ve španělské Altamiře nebo francouzském Lascaux.
Kresby pravěkých Brazilců najdete i na řadě jiných míst trati. Třeba v parku Sete Salões, kam se dostanete ze zastávky Conselheiro Pena. Park nabízí zachovaný deštný prales, kde si uděláte představu o Brazílii před příchodem kolonizátorů. Můžete tu i prolézat krápníkové jeskyně. Kdo se necítí na stanování v přírodě, může využít levné hostely v městečku Conselheiro Pena.
Konečná na pláži
Pokračovat by se dalo dlouho, většina zastávek má co nabídnout. Jízda vlakem mezi státy Minas Gerais a Espírito Santo je cestou do brazilské historie. Od nejstaršího období nástěnných maleb přes koloniální města a bohatství zlatých dolů až po novodobý boom průmyslu, který symbolizuje oblast zvaná Vale do Aço, tedy „údolí oceli“. Její vzestup začal právě ve spojitosti s otevřením železnice v roce 1907. Trať končí u přímořského ráje Vitória. Poutník si tu může odpočinout na dosud opuštěných plážích neprávem opomíjeného klenotu Brazílie. Stačí jen nasednout na vlak.
Jak na to?
Na vlak EFVM můžete nasednout buď ve městě Belo Horizonte na hlavním nádraží (estação ferroviária, 7:30), nebo v opačném směru ve městě Vitória na stanici Pedro Nolasco (7:00). Volit lze druhou třídou za 58 BRL (cca 500 Kč) nebo první třídu za 91 BRL (cca 800 Kč). Jízdenky se dají koupit předem na webu. Více se dočtete na Vale.com/tremdepassageirosefvm.
Vlak jede pomalu a zastavuje v devětadvaceti stanicích. Každým směrem funguje jen jeden spoj denně (včetně státních svátků a víkendů). Uvnitř najdete jídelní vůz, jehož nabídce se doporučuji vyhnout. Během cesty projíždí vlakem i vozík s občerstvením. Dvakrát za cestu personál nabízí slavnou brazilskou pochoutku, čerstvý pão de queijo (doslova „sýrový chlebíček“).
