Komentáře k příspěvku: Je nutné držet krok s hi-tech výbavou?

Od: Lucie K

Lucie K — Wed, 27 Jan 2016 11:02:27 +0000

Souhlas. Jsem z mladší generace (28 let), ale pamatuji, jak nás táta tahal na trampy, kde s pomocí nože a ponča vykouzlil přístřech na přespání, v kotlíku a z vody ze studánky udělal čaj a obyč polívku z pytlíku, kus buřta a chleba, žádné superdehydrované jídlo, a dřevo na oheň nasekal – nekoupil v Hudy sportu My měli roztrhané rifle na dodělání, botky, atd. Občas je to legrační, když na Brdech potkáváme lidi v supermoderním značkovém ohozu, jak kdyby lezli na Mt. Everest, s hůlkami nordic walking, zdolávají „drsný terén“ Brd Mám ještě starou zelenou bundu „Aljašku“ po mamině – a je to drtič mrazu jak blázen. Ozkoušená i v Krkonoších při -30 stupních, celý den venku a na koni, pod to jen svetr a bylo teplo, ani se člověk nepotil. Softhsell mám ale taky, do města super a na lítačku se psem taky – je to fajn, neprofoukne, ale jak říkáte, zas tak světoborné, aby se z toho člověk podělal, to není.

Od: Kurosan

Kurosan — Mon, 18 Jan 2016 07:48:28 +0000

Není nutné držet krok s žádnou výbavou, k věcem bychom se však měli chovat s jistou etikou, takže když už si něco pořídím tak bych to měl řádsky obnosit nebo ji poslat dál k někomu kdo ji využije, ta věc by neměla mít smůlu, že padla zrovna na mě.. Tuto etiku skvěle vyučoval mnou obdivovaný Náčelník http://cestou.host.sk/13hra.htm Na druhou stranu člověk již starší klidně může přenechat štříbrný vítr, ranní červánkové drkotání zubů a jiné krásy těm opravdu mladým, a brát si od života to co krásného přináší pro jeho životní údobí..

Od: Marian Gavlák

Marian Gavlák — Sat, 16 Jan 2016 09:07:16 +0000

…děláme. Ale asi jak kdo. S vrcholovým lezením už jsem kvůli věku a zdraví skončil, ale vrátil jsem se k vandrování. A kdo nosí všechno s sebou, rychle se vrátí ke starým dobrým zvykům z dob, kdy nic nebylo. Takže nosím jen tolik všcí, abych je v klidu unesl. On takový Karel Hynek Mácha taky nechodil v goretexu a moiře a kolik toho nachodil. V létě umrznutí nehrozí, komfort udržuju jen tím, že mám letní spacák, starou karimatku a lehkou celtu nad sebe, jedno prádlo na sobě, druhé v tlumoku a přepírám, když dojdu k nějaké vodě. Váha toho, co na vandr nesu, nepřekročí 10 kilo. Víc neberu, i kdyby trakaře padaly (spíše často míň). Je pravda, že když jsem s tím začínal, na první vandry jsem si bral zbytečně mnoho věcí s takovým tím „co kdyby“. Jenže když si to příště nevezmete, zjistíte, že se nic nestane. Jediné, co mě zatěžuje (ale ne zbytečně), je foťák. Ovšem i tady jsem se vrátil od drahé, velké a těžké zrcadlovky s pěti objektivy ke staré analogové lehoučké s dvěma starými objektivy – pevnou 35mm a 135mm, plus dva tři filmy. Jídlo mám v pytlíku (směs ořechů, zrn, vloček apod.), kdyby bylo nejhůř, k tomu uvařím polívku. A už se zase těším, jak o prázdninách vyrazím po stopách KHM na pouť krkonošskou. Není krásnější pocit, než jít nalehko, volný jako pták…

Od: Koko Brdy

Koko Brdy — Fri, 15 Jan 2016 14:46:14 +0000

Podepisuji. V jednom Vás však musím opravit. V sortě trampů, kde se pohybuji, je ueska, tele, nebo třeba italka naprosto běžnou součástí výstroje. Na akcích, kde nám sejde i osmdesát trampů byste hi-tech torny spočítal na prstech jedné ruky. A nejen torny.
Na podobné téma jsem před lety napsal krátkou povídku: http://tramp-kuba.wz.cz/pov001.htm

Více na https://www.facebook.com/Brdywood-632512143484593/