Je jim víc zima? Jsou slabší? Vydrží míň než muži? Nebo jsou to jen chlapské předsudky?

Jezdíte ven s přítelkyní nebo manželkou? Pak jistě víte, že ženy jsou zimomřivější. S jistou nadsázkou to potvrzuje i horolezec Radek Jaroš: „Když držíte dívku svého srdce za ruku, i v parném létě málem umrznete,“ směje se. „A když při výstupu mrznou ruce, muži si je často zahřívají mezi nohama. Neznám žádnou lezkyni, která by to dělala…

„Jak souvisí schopnost termoregulace s pohlavím, vysvětlil Outdooru pražský internista MUDr. Tomáš Vařeka: „Muži mají jinou tělesnou konstituci, především mají o 20 až 40 % víc svalové hmoty než ženy, za což jsou odpovědné mužské pohlavní hormony. Čím víc svalů, tím lépe tělo při pohybu ‚topí’. Vnitřní ‚kamínka‘ žen jsou přitom méně účinná než ta mužská. Ženy totiž mají v těle více tuku, což kdysi zvyšovalo šanci, že období hladu přežijí aspoň matky. Na rozdíl od hibernujících savců typu medvěda bohužel nejde o tzv. hnědý tuk, který by byl rychle využitelný k získání tepla netřesovou termogenezí. U lidí se ukládá tzv. bílý tuk, sloužící jen jako energetická zásoba a také jako izolace vnitřních orgánů.“

Co není v nohách…

Zjednodušeně řečeno tedy ženy nevytvářejí tolik tepla jako muži. Navíc mívají i menší srdce, které ho nedokáže tak efektivně rozvést do okrajových částí, jako jsou třeba nohy a ruce. Kdyby v březnu 1913 na krkonošském Zlatém návrší závodila Hančová a kabát jí půjčila Vrbatová, umrzly by dřív. Dalším důležitým faktorem je podle doktora Vařeky rozdílná velikost těla. Ženy jsou obecně asi o třetinu subtilnější než muži, což znamená větší tepelné ztráty. V zimě je menší tělo nevýhoda, ale v horku naopak výhoda (právě proto jsou v rovníkových oblastech živočichové obecně menší než v oblastech polárních). Studie prokázaly, že větší muži jsou náchylnější k přehřátí, zatímco menším ženám vysoké teploty tolik nevadí. V horku podávají lepší výkony, na čemž se podílí i vyšší efektivita pocení při ochlazování (ženy se potí méně, ale účinněji, takže tolik neztrácejí vodu). Připomeňte to přítelkyni, až vám bude vyčítat, že si po letní túře jdete „doplnit tekutiny“ na pivo.

Pokud jde o výkon, asi vás nepřekvapí, že jsou ženy obecně slabší než muži. Jedna studie porovnávala olympijské výkony v různých atletických disciplínách. Jasně se přitom ukázalo, že muži dosahují lepších časů. Ale pozor, platí to jen pro „rychlé“ disciplíny (třeba běhy na kratší vzdálenosti) a také pro silové sporty. Vzpěračka nikdy nezvedne tolik jako vzpěrač, což je dáno už tím, že muži mají díky testosteronu delší a silnější svalová vlákna. Vždycky to ale nemusí být výhoda. Zatímco lezec může zdolat stěnu brutální silou, slabší lezkyně víc přemýšlí a použije lepší techniku. „Co není v nohách, musí být v hlavě,“ říká o tom známé přísloví.

Spalují víc tuků

Jakmile do hry kromě síly a rychlosti vstoupí navíc i vytrvalost, začínají ženy s muži zdatně soupeřit. Zatímco ve sprintech je muži předběhnou, třeba v maratonu ženy dosahují srovnatelných časů. I tady se můžeme opřít o exaktní data. Měření ukázalo, že mužské tělo sice efektivněji využívá kyslík (tzv. maximální spotřeba O2 je u žen nižší), ale ženy zase při výkonu spalují tuky víc než muži. Díky tomu si z jater vyčerpají méně zásobního glykogenu a energie jim vydrží déle. I když se to zatím přesně neví, za tuhle ženskou vytrvalostní výhodu nejspíš může estrogen. Všimnete si toho, až s partnerkou podniknete nějaký dálkový trek. Nebude mít hlad tak často jako vy a ještě si bude pochvalovat, jak na horách krásně hubne.