Zdánlivě malá, ale nebezpečná zvířata

Tygři, moskyti, nosorožci ani kobry u nás nežijí. I domácí příroda je sice někdy pěkná mrcha, ale statisticky vyjádřené riziko je zanedbatelné.

1. Zmije

  • Počet uštknutí v Evropě: stovky ročně
  • Počet smrtelných útoků v Evropě: asi třicet ročně
  • Druhy útoků: obranné, vyprovokované
  • Průběh útoku: krátké rychlé uštknutí, převážně do kotníku nebo do ruky
  • Obrana: nosit vysokou obuv a být opatrný, kam šlapu. Po uštknutí co nejrychleji vyhledat lékařskou pomoc, nepanikařit a vypít hodně tekutin.
  • Oběti: uštknutí končí smrtí především u starších lidí, dětí, alergiků a osob se srdečními a oběhovými problémy. Silný zdravý člověk většinou přežije.
  • Rizikové faktory: nízká tělesná hmotnost, nedostupnost lékařské pomoci
  • Rizikové oblasti: suché, teplé traviny a křoviny Balkánu a jihu Evropy, kde žijí jedovatější druhy (zmije růžkatá, zmije turecká, zmije skvrnitá, zmije Latasteova)
  • Příklad útoku: Zoologové mají zlozvyk brát do ruky a zkoumat každé zvíře, které potkají. Jeden můj kolega dráždil na louce v Krkonoších obyčejnou zmiji obecnou tak dlouho, až ho uštkla do prstu. Přestože neměla víc než třicet centimetrů a kolega je zdravý nealergik, stačilo to, aby si poležel přes týden v nemocnici. Hadí uštknutí jsou nevypočitatelná. Mladí hadi často do rány pustí více jedu než dospělci. Záleží i na tom, jakou má konkrétní jedinec zásobu jedu a kdy naposledy použil zuby.

2. Včely, vosy, sršni, čmeláci

  • Počet útoků v Evropě: tisíce ročně
  • Počet smrtelných útoků v Evropě: stovky ročně
  • Druhy útoků: obranné, agrese při stěhování roje
  • Průběh útoku: pobodání, které je nebezpečné hlavně při útoku celého roje nebo při alergii
  • Obrana: utéct roji, chránit si obličej (třeba trikem), běžet proti větru nebo do úkrytu
  • Rizikové faktory: anafylaktický šok (viz str XY), bodnutí do hlavy a do oblasti dýchacích cest
  • Rizikové oblasti: teplejší části Evropy od jara do podzimu, místa se zrajícím ovocem, včelařské oblasti, půdy starých domů
  • Příklad útoku: Muž z Podkrkonoší v létě pracoval na stavbě a mohutně přitom popíjel levné krabicové víno. Aniž by si toho byl všiml, vlezla do krabice vosa a při napití ho štípla do rtu. Muž se lekl a spolkl ji, přičemž dostal další žihadla. Protože byl opilý, nezvládl si okamžitě přivolat lékařskou pomoc. Skončil na JIPce, kde za dva dny zemřel na otok mozku.
  • Zajímavost: Ačkoli jsou sršni z této skupiny nejobávanější a následky jejich útoku jsou nejbolestivější, sršní bodnutí není pro člověka příliš nebezpečné. Včelí žihadlo je až desetinásobně toxičtější než sršní. Na jed včel, vos a sršňů si můžete vypěstovat určitou imunitu (včelaři), ale naopak i alergii. Pokud se pak včas nedostanete do nemocnice, může být smrtelné i jediné žihadlo. Trpíte alergií? V létě byste u sebe měli stále nosit příslušné léky a kartičku s výstrahou.

3. Pavouci, štíři, stonožky, solifugy

  • Počet útoků v Evropě: desítky ročně
  • Počet smrtelných útoků v Evropě: jen výjimečné
  • Druhy útoků: obrané, vyprovokované
  • Následky útoku: bolestivé kousnutí, vzácně lokální nekróza tkáně nebo smrt
  • Obrana: v místech výskytu nebezpečných druhů nechodit naboso. Nic, co neznám, nebrat do ruky.
  • Rizikové faktory: alergie, stáří, nízká tělesná hmotnost
  • Rizikové oblasti: Balkán, jih Evropy
  • Nebezpečné druhy: snovačky, koutníci (Loxosceles), snovačky (Latrodectus), štír kýlnatý, solifugy
  • Zajímavost: V jižní Evropě se vyskytuje gigantická stonoha páskovaná (Scolopendra cingulata), jejíž kousnutí může způsobit horečku a celkovou slabost. Děsivé video, jak loví myš, najdete na YouTube pod klíčovými slovy „scolopendra vs mouse“. V asijských zemích se scolopendry nakládají do alkoholu, čímž vznikne kořalka „stonožkovka“, údajně s léčivými účinky.

4. Klíšťata

  • Počet „útoků“ v Evropě: statisíce až miliony ročně. Zdaleka ne každé klíště je ale naštěstí nositelem nákazy.
  • Počet vážných zdravotních následků v Evropě: desetitisíce případů
  • Počet smrtelných následků v Evropě: desítky ročně
  • Následky „útoku“: encefalitida a lymská borelióza (poškození CNS a kloubů, zánět mozkových blan, ochrnutí, oslepnutí, psychické či pohybové poruchy, vzácně i smrt)
  • Obrana: dlouhé kalhoty, večerní kontrola těla. Pokud na sobě objevíte klíště, opatrně ho vytočte proti směru hodinových ručiček tak, aby kusadla nezůstala v ráně. Vyhněte se aplikaci masti, alkoholu či jiných prostředků, které klíště dusí a nutí ho „zvracet“ do rány více infikovaných slin.
  • Rizikové faktory: dlouhá doba sání klíštěte
  • Rizikové oblasti: dřív se tvrdilo, že se klíšťata nevyskytují výše než 600 metrů nad mořem (kde už je na ně příliš zima), ale dnes je bezpečná hranice zvýšena na dvojnásobek. Rezervoárem encefalitidy často bývají ovce.

Počet komentářů: 1

  1. spy napsal:

    Proti smeru hodinovych rucicek? Kdy tato povera vyhyne?

Add Comment Register



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


× devět = 18

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Free mockups