Zabalte to správně – kompletní souhrn!

Před cestami a zejména na cestách se dá balit leccos a leckdo. Mnozí právě zde hledají naplnění cestovatelského poslání. To by však byl text pro trochu jinak zaměřené periodikum - my se na dalších řádcích budeme věnovat balení, při němž není nezbytně nutná přítomnost více než jedné osoby.

travel-641635_640

Zkusíme proto zůstat u pár postřehů, zkušeností, doporučení, rad, jak ctěný čtenář chce, týkajících se způsobu, jakým si nabalit vše potřebné na cestu, která nepovede primárně od hotelu k hotelu a od hospody k hospodě. V dnešním světě už člověk musí hledat místa, kde nelze zapomenutou či špatně vybranou výbavu vyřešit tím, že dotyčný vytáhne peněženku či kreditní kartu. Po celém světě se pohybují houfy turistů, kteří stráví na cestách měsíce i roky, aniž by s sebou měli třeba jen spacák, natož pak vařič či podobné zbytečnosti. Ještě víc je těch, pro něž je příjemná dovolená či jakákoliv cesta obecně spojena s komfortem, pohodlím a teplou sprchou minimálně jednou denně. Tak nikomu takovému tento článek určen není a může směle kliknout zpět.

Dnešní mládeži již asi mnoho neříkají slova druhdy takřka hymnické písně, v níž Wabi Daněk shrnuje své cestovatelské potřeby do verše „po kolejích táhnou bosí a na špagátě nosí celej svůj dům, deku a rum“. Všichni už naštěstí víme, že rum, jakožto substance, jejímž základem je alkohol, není nic pěkného a deka v ranní „kose“ není ani v létě ničím, zač by vám vaše záda již v začínajícím středním věku právě zatleskala.


Hysterie plodí zbytečnosti

Při zvažování, kolik a čeho nabalit, je třeba řešit několik rovnic o několika neznámých. Klíčové jsou tyto: nosnost (batohu a hlavně jedince, který vše potáhne), objem peněz, který do výbavy chcete investovat, doba, po níž budete odkázáni pouze na to, co si ponesete, kilogramy, které chcete či jste ochotni během cesty shodit, a konečně počasí, na které se musíte připravit. Zcela před závorkou je pak faktor, jenž dokáže zásadním způsobem vstoupit i do sebelépe sbalené cestovní výbavy; tím je doprovod, který s sebou na cestu berete.

Platí jednoduchá rovnost – objem zbytečností je přímo úměrný civilizačnímu, řekněme, niveau, jemuž je uvyklá osoba, s níž se na cestu vydáváte. Tedy v případě, že hodláte brát její požadavky na zřetel. Zde se doporučuje činit tak v míře velmi omezené a hned v počátcích vše spojené s předcestovní hysterií rázně utnout.

batoh
 

Ani ten nejlepší trekový batoh nevydrží všechno

Dále je před započetím celého balícího procesu na chvilku spočinout a hlouběji se zamyslet nad vším, co vyplývá z toho, kam se vydáváte. Autor třeba vzpomíná, jak při své první letní návštěvě Svalbardu (či chcete-li Špicberků) neopomenul čelovku a náhradní baterky, kteréžto se během polárního dne ukázaly být velmi roztomilou přítěží. Zde není moc co poradit, protože to, co nezbytně potřebujete někde, je jinde naprosto k ničemu.

Čili balte s rozmyslem – a vězte, že 1) učený z nebe nespadl, 2) příště už to bude lepší. Možná není od věci popřemýšlet o tom, že nebudete balit podle toho, kam jedete, ale vyrazit – aspoň při prvních cestách – tam, kam jste bezpečně schopni si zabalit. A vše také unést.

Ono totiž sbalit je jedna věc a pak se s tím vším tahat věc úplně jiná. Zkušenost praví, že moderní batohy jen velmi zřídka snesou dlouhodobější zátěž přesahující 35 kilogramů. Autor opakovaně šlapal s bagáží tuto váhu i nemálo převyšující a vždy to skončilo destrukcí, dříve či později. Praskají bederní pásy, lámou se hliníkové výztuže, trhají se zipy atd. Takže máte-li od přírody naděleno či jste dobře trénovaní, vězte, že i na vás dojde – a zborcená konstrukce batohu několik dnů chůze od nejbližší civilizace není úplně příjemná záležitost.
Při balení batohu tedy berte v potaz i jeho nosnost.


Hladové úspory

Omezení daná tím, co unese ten který smrtelník, jsou zřejmější. Jak tedy seškrtat položky do batohu? Inu, část seznamu je – s ohledem na povahu výpravy – nedotknutelná (když jdete do vyšších hor či na ledovec, prostě potřebujete mačky, sedák, lano, cepín a další vymyšlenosti, stejně jako nelze vypustit věci obecně související s nocležením, tj. stan, spacák ani karimatku). Největší zátěž smysluplně ušetříte na jídle.

Autorova zkušenost je taková, že de facto nelze zabalit a sám na zádech unést jídlo na dobu delší, než jsou tři týdny, nemáte-li možnost dalšího doplnění zásob a potřebujete-li zároveň i základní výbavu spojenou s pobytem na horách.

Máloco je tak odlišné jako chutě – každý časem přijde na to, co vyhovuje jemu, co může, a co naopak vysloveně nerad. Vycházejte ale z toho, že čím méně vody v jakékoliv podobě jídlo obsahuje, tím méně váží. A tím rychleji se přejí, samozřejmě. Dnes už je dostatek sušeného či instantního jídla, z nějž připravíte i poměrně poživatelnou stravu. Její hlavní přednost je nasnadě – ani po několika týdnech vás neopustí dřív, než ji do sebe nasoukáte.

Při troše praxe si ovšem můžete dopřát i na docela divokých cestách poměrně luxusní, byť mírně jednotvárný jídelníček. Počítejte ale s tím, že čím lépe se budete chtít stravovat, a doplňovat tak energii, tím víc se při transportu všeho, co k tomu budete potřebovat, nadřete. A je na vás, zda vám to za tu námahu stojí, či nikoliv.

Autorovi těchto řádků tedy rozhodně ano a rád poskytne – zároveň i recipročně sám vyslechne – rady, co a jak se dá „na koleně“ někde daleko či vysoko (ideálně oboje) připravit. Snad jen jedna nepřekročitelná zásada – nikdy nevyrážejte bez soli. Hodí se nejen k úpravě jídla, ale na křeče zatím nikdo nic lepšího a účinnějšího nevymyslel.


„Cotton kills“

Velký objem ušetříte tím, že se dobře vypořádáte s další důležitou položkou, kterou je oblečení. Předpokládejme, že nejedete do zimního Himálaje ani na pláže Karibiku v období sucha, neboť to pak žádného společného jmenovatele, který by se dal vtěsnat do jednoho článku, pro nezbytné svršky skoro ani nejde nalézt.

Každopádně pravidlo číslo jedna zní – nepřehánět to. Autor sebekriticky přiznává, že v tomto ohledu jsou jeho osobní potřeby někde hodně blízko spodní hranice civilizačního minima, ale i pro ty náročnější by měla všemu ostatnímu jednoznačně dominovat zásada funkčnosti.

Pokud si nebalíte na ples v opeře, kde se plánujete předvést v plném lesku, pak by mělo vaše oblečení plnit výhradně roli účinné ochrany před působením přírodních sil a … to je celé. Choulostivých typů, majících na každý den čisté oblečení, je po celém světě dost, tak proč jejich řady rozšiřovat, že. Když už je nejhůř, tak všechno se dá přeprat. Cokoliv na vás zmokne, na vás taky uschne, jak říká jedna prastará turistická moudrost.

Přesto se i v tomto ohledu držte několika základních pravidel.

Vždy je třeba mít jedno oblečení určené čistě na spaní, respektive večerní odpočinek, do nějž se hned po fyzicky náročném denním programu převlečete. Kdo chodí či leze, určitě zná ten až opojný pocit spojený s odhozením toho, do čeho se celý den potil, a navlečením něčeho suchého. Při větší námaze investujte do lepšího oblečení, které se dobře popere s potem. Když je tričko z kvalitního materiálu, vystačí i na několik týdnů jedno.

Ještě víc to platí o spodním prádle, kde v poslední době výrobky z merino vlny vytlačují donedávna dominující umělohmotné výrobky – a dlužno podotknout, že aspoň podle mých vlastních zkušeností, právem. Bavlněné tričko a džíny opravdu nejsou tím pravým ořechovým a svého druhu slouží jako poznávací znamení těch, kteří někam vyrazili poprvé.

Dalším pravidlem je nosit náhradní oblečení – ale totéž platí pro cokoliv, čemu vadí kontakt s vlhkostí v nejrůznějším představitelném skupenství – dokonale izolované od jakékoliv vlhkosti. Igelitový pytlík patří k jedněm z nejvýznačnějších vynálezů v historii lidstva, tak se jimi dostatečně vybavte. I když je nejhůř, člověka vždy může uklidnit, že má v batohu suché oblečení a spacák. Kdo zažil, když tomu tak po několik dnů není, ví, jaký to je pak horor – součástí základní výbavy by tak měl být i nepromokavý kryt na batoh v podobě speciální pláštěnky (moderní batohy už ji povětšinou mají inkorporovanou) či klidně pevně uchycené igelitového pytle, to už záleží na každém, rozhodující je funkčnost.

Opakovaná zkušenost také hovoří pro lehkou náhradní obuv – v moderních sandálech se dá chodit i v hodně náročném terénu, užijete je při brodění a hlavně působí jako balzám, když do nich vklouznete po desetihodinovém pochodu ve vysokých pohorách.


Dvoje zuby, jedna pasta

Bezpodmínečně s sebou mějte něco na hlavu – sluníčko dokáže způsobit zejména ve vyšších polohách značné problémy. Čepici můžete v případě potřeby nahradit jakýmkoliv kusem látky.

Mnohem důležitější než módní doplňky šatníku jsou na cestách sluneční brýle (a doporučení zní mít i jedny rezervní) jako jedna ze součástí výbavy, jejíž absence může přivodit až neřešitelné potíže. Jen o trochu níže v pořadí důležitosti je nůž, nádoba na vaření a lžíce – zapomenutí posledně zmíněného nástroje je také tradičním poznávacím znamením začátečníků (či naopak matadorů, kterým už selhává paměť).

Vždy se hodí jehla a niť, nějaký ten provázek (spíš víc než míň), pár metrů měděného či mosazného drátku a festovní lepicí páska. K tomu více než stoprocentně nepromokavě uložené sirky či jiné zapalovadlo.

Z životně nezbytných věcí pak ještě schází opalovací krém a kartáček na zuby. Vše další už je pak tzv. fakultativní, tedy že se bez toho obejdete a záleží na osobních preferencích každého, jakou míru užitečnosti jim přikládá, chceme-li si vypomoci ekonomickou terminologií. Pokud necestujete sami, věnujte dostatek času a energie předstartovní dohodě ohledně věcí, které nemusí mít každý člen výpravy. Společné vařiče, ešusy, zubní pasty, opalovací krémy atd. ušetří překvapivě dost váhy.

Ovšem logicky musíte mít prověřené a vyzkoušené, že druhá strana takové dohody vezme vše, co jí bylo určeno – a zde se pravdu nevyplatí riskovat. Čili důvěřuj, ale prověřuj, jak pravil soudruh Dzeržinskij blahé paměti.


Správné uspořádání

Nestačí však vědět, co zabalit. Překvapivě málo lidí se zajímá o to, jakým způsobem vybrané věci do turistického batohu naskládat – tedy kromě zájmu směrovaného k tomu, aby se „to tam všechno vešlo“. Přitom špatně sbalený batoh je pocitově hrůzostrašná záležitost, která dokáže napáchat velkou neplechu a zlikvidovat zádové svalstvo na několik týdnů.

Opět několik zásad. Široce rozšířeným nesmyslem je oddělování vnitřních komor uvnitř batohu. Ne že by to bylo úplně k ničemu, ale v drtivé většině případů je lepší mít vnitřek batohu propojený, tedy jednotlivé komory neoddělené – divili byste se, kolik prostoru navíc tím získáte. Ještě důležitější je vědět, co kam patří. Čím lehčí – pochopitelně míněno ve vztahu k objemu – věc, tím níž má být uložena. To znamená, že úplně dolů patří oblečení a spacák – to jsou zároveň věci, které se dají nejsnáze „namačkat“. Naopak úplně nahoře a zároveň co nejblíže zádům mají být nejtěžší věci. Cílem je dostat těžiště nákladu někam mezi lopatky a šíji. Podívejte se na dávné nosiče nebo třeba na himálajské šerpy. Chytráci, kteří dospodu naskládají konzervy, ešusy atd., protože ty se „přece tlakem nezničí“ (sám autor už něco podobného vyslechl milionkrát), si jenom znepříjemňují život.

Nahoře by zároveň měly být věci, které snadno podléhají tlaku, tj. zejména chleba nebo ovoce. Ty nesmějí být v přímém kontaktu s „tvrdými“ předměty, s ostrými hranami atd. Autorovi se již léta více než osvědčuje ukládání snadno neformovatelných či přímo rozbitných věcí všeho druhu (od sušenek přes čokoládu až po sýry) do umělohmotných krabic. Je to fakt skvělá věc, nic neváží a uchrání před demolicí důležitou součást jídelníčku.


S amatérem na cestách

Poznáte jej na první pohled podle toho, kam si dává stan. Ti největší zoufalci jej mají pěkně sbalený v originálním obalu a přivázaný pěkně zespodu pod batohem – a vůbec největším mistrům se volně houpe přichycený za nějaké to poutko.

Léta dřiny a zkušeností dovedla autora a jeho přátele ke zjištění, že původní obal od stanu nemá v batohu co dělat, doma je mu mnohem lépe. Úplně stejně poslouží igelitka, která navíc zabrání průniku vody mezi ostatní věci, když je stan ráno mokrý a musíte ho takový i sbalit na další cestu. S výjimkou tyček a kolíků je pak stan nakonec poměrně lehká věc, čili v případě, že jej balíte suchý, ideálně poslouží k vyplnění volných prostor hned nad spacákem a oblečením – prostě jím vycpete volná místa. A těžší části stanu pak nejlépe umístíte pod víko batohu, aby byly úplně nahoře a nepřenášely těžiště nákladu tam, kde být nemá.

Stejně tak co nejvýše mají být umístěné nádoby s vodou – dávat je do postranní kapsy batohu úplně dolů je také hodně často praktikovaná hloupost. Pochopitelně toto všechno hraje roli v případě, že nesete na zádech hromadu věcí na delší dobu – pokud s sebou máte jen pár kilo, tak to je skoro jedno.

Na závěr ještě dodejme, co mohlo být řečeno možná už v úvodu – před začátkem balení zvažte (mnohdy doslova), koho s sebou budete brát, a tomu pak přizpůsobte celkovou strategii. Neexistuje nic, co byste mohli doma zapomenout a co by pak komplikovalo cestu víc než nevhodně vybraný spolucestovatel. Čili velmi opatrně. Na cestách sice vznikají přátelství na celý život, ale také jde o ideální způsob, jak s konečnou platností poznat, že už někoho opravdu vidět nikdy nechcete. Často je nejlepším partnerem na cestách spíše než milovaná osoba hodnotná kniha (doporučuji v takovém případě paperbackové vydání), třeba zmíněnou milovanou osobou darovaná, když už.

Text: Ladislav Tajovský

 

OUTDOOR Tip: Kvalitní batohy, ale i spoustu dalšího vybavení seženete ZDE.

Počet komentářů: 3

  1. Tom napsal:

    Možná by se do toho ideálního batohu mohla někam vlézt lékárnička a nějaké léky, zase tolik to neváží.

  2. Miro napsal:

    Díkes za postřehy, potěšilo mě, že spacák s karimatkou dávám správně dolu ikdyž sem si to odůvodňoval “ budu ho potřebovat jako poslední věc dne“ :)

  3. pavel napsal:

    S obsahem tohoto článku vcelku souhlasím, ano balení batohu je tak trochu věda a každý má na to svůj názor. Při čtení odstavce „dvoje zuby,jedna pasta“ jsem si vzpoměl na můj první trek do Rumunska a doopravdy jsem se musel od srdce zasmát protože jak zde je popsáno v článku tak zapomenutá lžíce doma je doopravdy prekérka ,ono sehnat lžíci na hřebeni Vilcanu je tak trochu nemožné, každopádně přeji všem hodně štěstí při balení a hlavně na cestách.

Add Comment Register



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


9 × = devět

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>