VYCHYTÁVKA: Připravte si zápalky, které nikdy nezvlhnou

Navzdory všem moderním vymoženostem sloužícím k rozdělávání ohně často stále sázíme na obyčejné zápalky. Jde jenom o to, jak to udělat, aby venku nezvlhly a fungovaly. zapalky 6

Na trhu je nepřeberné množství zápalek od nejmenších okolo jednoho centimetru až po třiceticentimetrové dlouhány. I sololitový podpalovač s vlastní hlavičkou je vlastně zápalka. Ať už si pořídíte jakékoli zápalky, v jejich chrastění v krabičce je romantika – včetně charakteristického zvuku škrtnutí a následné vůně hořící zápalné směsi.

Obal

Základním prodejním obalem zápalek je papírová krabička, která není příliš mechanicky odolná. Třeba v Africe ji proto ukládají do různě zdobených pouzder, většinou dřevěných. Zápalky v dřevěném pouzdře koupíte i v českých obchodech, ale proti vlhku moc nechrání.

Mnohem praktičtější je tzv. preforma, tedy polotovar, ze kterého se vyfukují PET lahve. Spolu s kroužkem na klíče a starší šňůrkou od mobilu získáte závěsné, absolutně vodotěsné pouzdro, které přežije i přejetí autem. Z osobní zkušenosti doporučuji použít víčko s jemným vroubkováním. Jeho kraj poslouží jako škrtátko pro zapálení zápalky (tedy pokud máte „kovbojskou“ variantu, kterou lze rozškrtnout o jakýkoli drsný předmět).

zapalky 5

Škrtátko

Jednou z největších slabin zápalek je škrtátko už proto, že je na krabičce zvenku – tedy vystaveno mechanickému namáhání a vlhku. Lepší je vzít dva stejně velké kusy kvalitního škrtátka, dát je škrtacími plochami k sobě a z obou stran zalepit kvalitní vodotěsnou lepicí páskou. Na výsledný balíček pak nalepíme další škrtátko, složené ze dvou částí slepených tak, aby se škrtátko dalo otevírat jako kniha. Zamezíme tak náhodnému zažehnutí zápalek v pouzdře třením o nekryté škrtátko.

zapalky 2

Při použití oblíbené duct tape ji v nouzi můžete použít místo podpalovače. Potřebu škrtátka lze úplně obejít použitím už zmíněných zápalek, kterými jde škrtnout o jakýkoli drsný předmět. Místo škrtátka je pak dobré mít v pouzdře kus smirkového papíru. I tady platí: pozor na náhodné zažehnutí zápalek!

Táborák na dně?

Výrobci nabízejí řadu typů voděodolných zápalek, které mají hlavičky a škrtátko chráněny nátěrem. Některé zápalky díky zvláštní směsi hoří dokonce pod vodou, ale táborák na dně rybníka asi dělat nebudeme. Vyzkoušel jsem několik materiálů, do kterých můžete namočit běžnou zápalku a učinit ji tak voděodolnou „podomácku“.

K úpravě je dobré vybrat kvalitní zápalku – třeba „kovbojskou“, kterou se dá škrtnout skoro o cokoli. Úpravu je přitom ale třeba provést po celé délce zápalky. Jak totiž ukázaly moje pokusy, voda se k hlavičce může dostat vnitřními vlákny dřeva.

zapalky 1Způsoby úpravy

Nejčastěji doporučovaným prostředkem k vodovzdorné úpravě zápalek je vosk. Problémem ale je, že v tekuté formě často naruší hlavičku zápalky. Před použitím je navíc třeba vosk ze zápalky pečlivě odstranit. Jeho zbytky jinak znečistí škrtátko natolik, že nepůjde použít.

Jako velmi funkční se naopak ukázalo nanést na hlavičku zápalky a část dřívka lak na nehty. Před vodou dokázal hlavičku ochránit i hodinu, což je více než postačující. Po šesti hodinách ve vodě se ale lak od zápalky oddělil a ta zvlhla způsobem, který znemožnil její použití. Při pokusu škrtnout se prostě rozpadla. Podobně dopadly zápalky, u kterých byl k ošetření použit nitrocelulózový lak nebo Kanagom. Obě tyto látky ale dokázaly zápalku ochránit po dobu jedné hodiny, kdy plavala ve vodě. Což stačí.

Větruvzdorné zápalky

Neznám nikoho, kdo by chtěl rozdělávat oheň ve větru. Podle zálesáckých příruček sice zápalku můžete zakrýt dlaní nebo si na ni z kousku papíru udělat ochranný kornoutek, ale není to příliš účinné. Lepší jsou speciální větruvzdorné zápalky s delší hlavičkou. Bonus? Díky delšímu hoření směsi vysokou teplotou snáze zapálíte i hrubý nebo vlhký materiál. Původně ostatně tyto zápalky používali pyrotechnici pro snadné zažehnutí zápalnice.

Text a foto: Petr Fiedor (Hodneohne.cz)
Free mockups