V Česku je statisticky nejextrémnější počasí v Jizerských horách, kterým se také někdy přezdívá „nočník Evropy“. Průměrně tu naprší 1 600 mm za rok – víc než kdekoli jinde v bývalém Československu včetně Krkonoš, Šumavy i Vysokých Tater.

První bariéra

Absolutní rekord drží Nová Louka u Bedřichova, kde 29. 8. 1897 spadlo 345 mm vody na metr čtvereční za čtyřiadvacet hodin. To je třetina metru, tedy zhruba po kolena. Jenže komplet na celé ploše Bedřichova a okolí! Zdejší obyvatelé se ale naštěstí mohou utěšovat, že Jizerky ani zdaleka nemají na havajské Kauai. Tam spadne průměrně 12 090 mm srážek za rok – tedy 7,5x více.

Proč český rekord drží právě Jizerky? Vysvětlení spočívá v reliéfu severní Evropy. Nad Baltským a Severním mořem dochází k silnému výparu. Mraky nacucané vodou pak vítr žene na jihovýchod nad pevninu. V polských a německých nížinách jim nestojí nic v cestě. První bariérou jsou až strmé severní svahy Jizerek, které teplý a vlhký oceánský vzduch přinutí k výstupu. Tím dojde k jeho prudkému ochlazení. Voda pak z mraků vypadává ve formě deště nebo sněhu.

Užít si živly

Jak to souvisí s tou chalupou, kterou jsem zmínil v úvodu? Většina lidí si chce o víkendu užít sluníčko, procházky, koupání, grilování a další „pohodu“. Logicky by si proto neměli kupovat rekreační objekt v „nočníku Evropy“. Jenže právě Jizerské hory paradoxně patří k chalupářsky nejoblíbenějším oblastem Česka. Jen namátkou má v osadě Jizerka rekreační objekt miliardář Petr Kellner a kousek odtud na Václavíkově studánce u Polubného bývalý komunistický premiér Lubomír Štrougal.

Možná nám tedy špatné počasí nevadí zas tolik, jak se na první pohled zdá, což platí i pro outdoorové aktivity. Do Jizerek přece vyrážíme na vandry, na kolo i na běžky bez ohledu na to, jak tam právě je. Anebo právě proto, abychom si pořádně užili živly. Prostě se dobrovolně noříme do „nočníku Evropy“, i když je třeba zrovna plný… vody.

Text: Ivan Brezina | Foto: Shutterstock