Nebudeme vás napínat. Stačí popojet sotva pár desítek kilometrů za Brno a už jsme tady. Řeč je o oblasti v blízkosti naší první jaderné elektrárny Dukovany. Doslova na pětníku, na dohled typických chladicích věží, si tu Českomoravskou vrchovinou vedle sebe razí cestu řeky Jihlava, Oslava a Rokytná. Jejich hluboká údolí se zařezávají do okolní krajiny polí, luk a malých vesniček jako tři ostré břitvy a vytvářejí oázu neporušené přírody, která je pro romantické výlety jako stvořená.

Mezi třemi řekami

Největší výletní eldorádo najdete v perimetru od oka vymezeném městy Ivančice, Moravský Krumlov, Jaroměřice a Náměšť nad Oslavou, kde pro vás řeky mají připraveny nejzajímavější přírodní představení. Kamkoliv se pohnete, budou na vás vyskakovat další a další zajímavosti – vzácné stepi, skalnaté vyhlídky, tajemné zříceniny i opuštěné mlýny. To vše se spoustou parádních úzkých stezek šněrujících v prudkých svazích údolí. Takže se raději rovnou připravte na to, že i po důkladném výletu budete odjíždět s neodbytným pocitem nutnosti brzkého návratu.

Začít můžeme třeba s představením údolí řeky Rokytné. Dobrým místem pro start je Moravský Krumlov se svým krásným, ale bohužel smutně chátrajícím zámkem. Ten proslavila především Slovanská epopej Alfonse Muchy, která zde byla vystavena až do roku 2011. Pak byla „ukradená" do Prahy. Dojem nám ale napravuje poutní kostelík sv. Floriána s typickou čtyřvěžovou siluetou, který na Krumlov dohlíží z vysokého svahu meandrující řeky. Odtud si to už míříme přímo k hladině řeky, která nás bude spolehlivě provázet celý výlet. Zajímavostem ale rozhodně není konec. Nepřehlédněte odbočku k unikátnímu vodopádu za vesnicí Rokytná a nezapomeňte ani pořádně zaklonit hlavu u Budkovic, kde se na vysokém skalnatém ostrohu vyjímá architektonická zajímavost – původní tvrz byla přebudována na hospodářský dvůr a do jeho zchátralých zbytků byla zakomponována moderní vila. Klidná cesta pak pokračuje tichým údolím bez technických výstřelků až do Ivančic, nějakých deset, dvanáct kilometrů.

Vzácné stepi nad Mohelnem

Zatímco údolí Rokytné je pohoda, na Jihlavu s Oslavou už byste měli být s řízením kola větší kámoši. Startujeme v Mohelnu, protože si odtud můžeme vyšlápnout na luxusní vyhlídku nad Mohelenskou hadcovou stepí. Tady nás čeká pěkně kontrastní pohled – vzácná step, romantické údolí řeky Jihlavy, vodní nádrž Mohelno a vysoké chladicí věže dukovanské elektrárny. Loučíme se tu také s davy turistů, jejichž rádius je cca 300 metrů kolem parkoviště. Za chvíli totiž najíždíme na úzkou stezku směřující po proudu řeky, na které nás obklopí ticho a klid, jen občas přerušené malou chatovou osadou. Před námi je pár pěkných stoupáků, macaté skály a také skvělé technické úseky úzkých vrstevnicových stezek, které korunuje nádherná vyhlídka Na Babách. Jihlavy už dneska stačilo, je čas na poslední údolí.

U zříceniny Templštejn volíme ostrou odbočku a přes Biskoupský kopec směřujeme k údolí Oslavy. Ostře řezané údolí se v mžiku mění na útulnou krajinu plnou sadů, polí, alejí a remízků. Zábava ale ještě zdaleka není u konce. Řeka Oslava nechce v uměleckém dojmu zůstat ani o píď za svými kolegyněmi. Nejdřív si nás trochu rozehřeje, ale jde na to mazaně. To nejlepší si totiž nechává na konec – úzkou stezkou nás přivádí na Malou skálu, kde se vysoko nad řekou mezi pokroucenými borovicemi otevírá výhled na klikatící se údolí, které k dokonalosti cizelují siluety ketkovského mlýna a zříceniny hradu Levnov na opačném břehu. V nejlepším se má skončit, a tak to už pomalu otáčíme do Mohelna, od kterého nás dělí už jen pár okreskových kilometrů.

Sice ještě furt šlapu, ale většinu výkonu pohlcuje náročný myšlenkový proces. Nedokážu totiž úplně pochopit, jak divoká, romantická a přitom liduprázdná příroda může být pár desítek minut jízdy za naším druhým největším městem. Odpověď možná nevymyslím, zato o další výpravě už mám jasno. Sem dva výlety nestačí!

Text a foto: Petr Slavík (www.trail-busters.com)