Přírodní ráj na dohled severočeských továren

Výrazná dominanta mosteckého kraje nabízí nejlepší a nejdelší nepískovcové lezení v Čechách. Asi u nás nebude mnoho lezců, kteří by o skalní kupě Bořeň aspoň neslyšeli. Boren-22-mpix

Uprostřed průmyslové krajiny, kde na obzoru většinou kouří vysoké komíny továren, najdete rozsáhlou skalní oblast celostátního významu. Leží jen necelé dva kilometry od Bíliny na západním okraji Českého středohoří. Silueta vrchu Bořeň (539 m), vyčnívající asi tři sta metrů nad okolní krajinu, je nepřehlédnutelná ze všech světových stran. Z vrcholu jsou jedinečné rozhledy do nitra Českého středohoří a na hradbu Krušných hor. Bořeň je unikátní ostrov přírody v průmyslové krajině, který je už od roku 1946 chráněn statusem národní přírodní rezervace. Při lezení je proto třeba respektovat některá omezení a zákazy.

Horolezecká činnost je tu doložena už začátkem minulého století. Pojí se se jmény Řehoře a Bertholda z Alpského klubu Žatec, podle kterých jsou nazvány skalní útvary v západní části Bořeně. Prvním zpracováním výstupů z let 1925 až 1945 je známý Rudolf Lois Scharf. Další etapa lezení se tu psala asi deset až patnáct let po 2. světové válce.

Spáry a komíny

Z geologického hlediska jde o vyvřelý sopečný tuf – znělec, resp. nefelinický fonolit. Bořeň je jedním z nejvyšších znělcových útvarů celé střední Evropy. Skálu tvoří tmavá šedozelenavá a velmi tvrdá hornina s ostrohranným odlomem. Sloupcovitá odlučnost tohoto materiálu vytváří na Bořeni řadu věžovitých a blokovitých útvarů. Proto se tu taky najde nepřeberné množství především spárových a komínových výstupů.

Převažují výstupy všech obtížností, které v převážné většině vedou v pevné skále. Ta tu u některých útvarů dosahuje výšky až sto metrů. Na Bořeni je celkem 437 (!) oklasifikovaných lezeckých cest, které tu vedou ze všech světových stran. Jsou rozděleny na Severní, Východní, Jižní a Západní prostor. Většina cest je dobře, ale poměrně sporadicky odjištěna expanzními kruhy nebo borháky. Proto je potřeba mít i vlastní jisticí prostředky – vklíněnce, smyčky a friendy, z nichž přijdou ke slovu nejčastěji ty střední velikosti.

_MG_5468

Čtyři prostory

V Severním prostoru jsou nejdelší několikadélkové výstupy horského charakteru. Často mají vyšší obtížnost. Vedle velkého množství spárových výstupů je tu i řada cest s převažujícím stěnovým lezením. Severní prostor začíná vpravo od Kamenného vodopádu, kde vystupuje dlouhý Severní pilíř, který ohraničuje mohutnou Severní stěnu.

V návětrném Západním prostoru je skála lámavá a leze se tu asi nejméně. Západní prostor začíná na jihu Dvojštítem (Maturitou) zvedajícím se od turistické cesty. Dále na sever najdeme útvary Malé a Velké varhany, Bertholdův prst, Bílou stěnu, Skautskou věž a Biskupskou stolici. Nad chatou se zvedá mohutná Stěna nebes a vpravo od ní masiv Bašty.

Nejpevnější skály jsou v Jižním prostoru, který je vymezen výrazným Levým jižním pilířem a Kramlovou cestou na pravé straně. Vpravo od ostatních skalních útvarů Jižního prostoru stojí nižší Kozí pilíře. Na jihu bývá na jaře a na podzim příjemné teplo, v létě ale leckdy až nesnesitelné vedro.

Východnímu prostoru dominuje Východní stěna, která je vpravo ukončena mohutným Pilířem východní stěny. Mezi ním a Horní stěnou se nachází dlouhý a táhlý hřeben nazvaný Východní hřebenovka.

Text a foto: Jakub Havel
Free mockups