Pětiprsťáky: meditace pro (skoro) bosé nohy

Rok intenzivních zkušeností s minimalistickými botami Five fingers. Od pochůzek po pražské dlažbě přes procházky podkrkonošskými loukami až po lehké treky. IMG_9944


Chůze naboso (barefoot) je celosvětový trend. Zcela bez bot se prý obejde třeba herec Jaroslav Dušek, zpěvák Tomáš Klus nebo herečka Anna Kulovaná, ale to je trochu extrém. Od jara do podzimu v Praze čas od času potkávám borce, kráčející naboso po chodníku. Oškliví se vám to? Bojíte se zranění? Zkuste kompromis: obuv FiveFingers, které se přezdívá pětiprsťáky.

Pětiprsťáky se hodí i na běhání, ale to jsem nezkoušel.

Pětiprsťáky se hodí i na běhání, ale to jsem nezkoušel.

Tyhle “boty” připomínají něco mezi prstovou rukavicí a rozpláclou nohou vodníka z obrázků Josefa Lady. Zásadní rozdíly oproti běžné obuvi jsou dva: 1. každý prst má svůj oddělený “chlívek”, 2. pětiprsťáky nemají podrážku v klasickém slova smyslu. Od země nohu odděluje pouze velmi ohebná “šlupka”, tenká jen několik milimetrů.

I když na první pohled vypadají FiveFingers skoro stejně, existuje jich celá řada modelů pro různé použití. Na běžnou chůzi, na běh, na fitness, na trek, do vody… Liší se hlavně konstrukcí a tloušťkou podrážky. Osobně jsem zkoušel modely V–Trail (určený na chůzi a běh v terénu) a V–Trek (určený na turistiku, trekking a cestování).

Chytrá horákyně

U zrodu pětiprsťáků stála asi před patnácti lety renomovaná italská firma Vibram. V jejím názvu navzdory zdání nic nevibruje. Jde o zkratku jména alpinisty Vitale Bramaniho – inovátora, kterého v roce 1937 napadlo použít technologii vyvinutou výrobcem pneumatik Pirelli k výrobě podrážek horolezeckých bot. Extrémně odolná vulkanizovaná pryž přinesla revoluci v horolezectví, turistice a dalších venkovních sportech. Vibram dnes vyrábí podrážky pro většinu velkých outdoorových firem.

V roce 2001 se na Italy obrátil průmyslový designér Robert Fliri s ideou lehoučkých minimalistických bot s oddělenými prsty. Po čtyřech letech vývoje Vibram v roce 2005 uvedl na trh patentovanou obuv FiveFingers. V rodném listu pětiprsťáků je tedy více než půl století zkušeností s podrážkou, určenou do extrémních podmínek. Oproti pohorkám je tu ale jeden zásadní rozdíl. Osvědčený materiál konstruktéři ztenčili a podrážku zbavili jakéhokoli odpružení a podpory klenby nohy. Pro maximální trakci ji ale vybavili promyšleným designem z výstupků. Pětiprsťáky vás proto bez problémů udrží i na mokrých kluzkých kamenech.

Design podrážky složený z výstupků

Design podrážky složený z výstupků

 

A právě v tom je celé kouzlo. V pětiprsťákách připomínáte pohádkovou Chytrou horákyni. Kráčíte obuti, a přece bosi. Nohám nic nepomáhá, krok nic netlumí, chůzi nic neusnadňuje. Zároveň jsou ale nohy stejně jako v klasických botách chráněny před špínou a ostrými předměty.

První dojem je nezvyklý, ale překvapivě příjemný. Díky silnějšímu citu chodidla pro terén si víc hlídáte došlap. Ze začátku se promyšleně soustředíte na každý krok stejně, jako při chůzi naslepo v neznámém terénu. “Co kdyby byl v trávě střep nebo připínáček?!”, sugeruje si vaše podvědomí. Strach ale rychle zmizí, a teprve pak si naplno uvědomíte změnu.

Prsty jako sardinky

V září 2015 vyšla v odborném časopise Gait & posture studie s překvapivým závěrem: obuv není civilizační výhoda, ale naopak prokletí. Dokud lidé chodili bosi, měli zdravější nohy. Na vině řady našich dnešních pohybových problémů jsou příliš dokonalé boty.

V modelu V–Trek na treku na Kokořínsku

V modelu V–Trek na treku na Kokořínsku

Vlastně na tom není nic překvapivého. Příroda vyvíjela chodidlo miliony let. Vyladila v něm každou kůstku, každý sval a každou šlachu. Stačí pár let chůze v odpružených botách s podporou klenby, a celé tohle mistrovské dílo evoluce přestane správně fungovat. I proto trpíme nejrůznějšími artrózami, zborcenými klenbami, plochýma nohama a vadným držením těla. Ne že bychom nohy přetěžovali – naopak je příliš hýčkáme. Boty by měly chodidla chránit, ale nedávat jim nadměrnou podporu.

V běžných botách jsou navíc prsty uzavřeny v úzkém prostoru špičky, který je ze stran tiskne k sobě. Časem to může vést až k jejich deformaci, ale hlavně je to v rozporu se záměrem přírody. Pět prstů na noze nevzniklo jen tak náhodou. Máme je proto, aby každý mohl pracovat samostatně a jemně vyvažovat došlap. Na pět prstů navazují svaly a šlachy nejen v chodidle, ale v lýtku, v koleni, ve stehně, v pánvi, v bederní páteři, krční páteři… V biomechanice lidského těla prostě všechno souvisí se vším.

Tvrdá pražská dlažba není problém, a pětiprsťáky sednou i k džínům.

Tvrdá pražská dlažba není problém, a pětiprsťáky sednou i k džínům.

Šestý smysl

A teď si představte, že tenhle miliony let vývoje dokonale vyladěný systém vyřadíte. V běžné botě už ale každý prst nefunguje nezávisle. Z prstů se stane monolit, jako kdybyste měli nohu v sádře. Zatuhnutí prstů, které se mají hýbat každý zvlášť, se pak tělem nese vzhůru a někde se časem zákonitě projeví. Začnou nás bolet kolena, záda, krk, hlava… K odstranění všech těchto problémů přitom stačí úplně jednoduchá věc: vrátit se o dvě až tři generace zpátky.

Primitivní obuv sice začali lidé nosit už minimálně před 5000 lety, ale až relativně donedávna to byla spíš výjimka než pravidlo. Ještě asi před sto lety byly ručně šité boty drahé, takže se nenosily stále. Zlevnila je až průmyslová pásová výroba. Naše prababičky a pradědové se obouvali jen do školy nebo v neděli do kostela a bosi běhali třeba i po strništi. Byli na to zvyklí.

Model V–Trail má rychlozavazování s uzávěrem tkaničky, fixované suchým zipem

Model V–Trail má rychlozavazování s uzávěrem tkaničky, fixované suchým zipem

Pro naše botami zjemnělá chodidla je už ale chůze zcela naboso nepříjemná. Cítíme každé špičaté stéblo a každý ostrý kamínek, což si bolestivě uvědomí každý, kdo někdy brodil potok nebo říčku (nemluvě o šlápnutí na včelu). Tenká podrážka FiveFingers je zdařilým kompromisem. Dost silná na to, aby to nepíchalo, netlačilo a neroztrhli jste si kůži o ostrý štěrk. Zároveň ale dost slabá na to, abyste dokonale vnímali, po čem kráčíte, a patřičně si to užili.

Ten nezvyklý pocit je velmi příjemný. Chůze naboso prý stimuluje akupunkturní body, kterými jsou chodidla poseta. Máme tam i takzvané proprioreceptory – nervová zakončení, která mozek informují o poloze a pohybech těla a umožňují tak jemnou svalovou koordinaci. Propriorecepce je někdy nazývána “šestým smyslem”. Pokud si tedy obujete běžné boty, je to podobné, jako kdybyste si nasadili tmavé brýle, dali kolíček na nos nebo si ucpali uši vatou. Prostě vyřadíte jeden důležitý smysl a ochudíte mozek o jeho vjemy. Právě proto je tak osvěžující chůze naboso po pláži z jemných kamínků. Je to návrat k něčemu, na co nás evoluce nastavila.

Když chodidla lžou

Občasná chůze na boso je nejpřirozenějším pohybem. Fyzioterapeuti a podologové ji doporučují jako regeneraci nohou. Pětiprsťáky tedy nejsou jen extravagantní móda, ale i relaxační, rehabilitační a léčebná pomůcka. Vyrazit v nich ven je nápravným tělocvikem. Přinutí nás to klást chodidla jinak a zapínat v nich jiné svalové skupiny. Rozbije to navyklý stereotyp chůze, a tím i navyklé držení těla, navyklý svalový tonus trupu, navyklé pohyby rukou při chůzi a spoustu dalších návyků. Tohle je zcela klíčové: nejde jen o chodidla. Ve FiveFingers začne při chůzi jinak fungovat celé tělo.

Tahle "bota" chodidlo chrání jen před špínou. Podrážka je jen "placka", podpora klenby i odpružení chybí.

Tahle „bota“ chodidlo chrání jen před špínou. Podrážka je jen „placka“, podpora klenby i odpružení chybí.

Že se něco změnilo jsem si všiml už po pár hodinách. Moje chodidla se nemohla spolehnout na oporu pevných podrážek, takže jsem prsty nohou začal intuitivně roztahovat do stran. Špičky se jakoby rozplácly a jejich došlapová plocha se rozšířila. A za pár dnů mne přestala bolet záda, poničená nejen vrozenou skoliózou páteře, ale i celodenním vysedáváním u počítače.

Chodidla z pětiprsťáků zezačátku trochu bolela, ale to se dá čekat. Bolest je totiž průvodním jevem návratu k chůzi (skoro) naboso, na kterou nohy nejsou zvyklé. Desetiletí hýčkání klasickými botami způsobilo, že řada svalů a šlach zakrněla a oslabila se. Když mají chodidla najednou plnit funkci, ke které je příroda vytvořila, nelíbí se jim to a protestují. Bolestí do mozku vysílají signál: “Pozor, něco není v pořádku!” Jenže chodidla mozku kecají – prostě je jen na chvíli utrum rozmazlování klasickou botou. Je to tedy ta samá bolest, jakou zažíváme v posilovně. “Bolest je jen slabost odcházející z těla,” říká motivační citát.

Nejpříjemnější je chůze lesem nebo po louce (zde model V–Trek).

Nejpříjemnější je chůze lesem nebo po louce (zde model V–Trek).

Po pár dnech se oslabené svaly chodidel posílí a teprve pak si začnete FiveFingers správně užívat. Ten pocit se nedá popsat – musí se prožít. Je to až návykové, protože najednou detailně vnímáte každý krok. Dostane vás to do kontaktu s travnatou pěšinou, štěrkovou cestou, žulovým chodníkem, horskými kameny… Tvrdá pražská dlažba a asfalt ze začátku trochu tlačí, zatímco tráva je lahůdkou hned na první šlápnutí. Přidejte polní cestu plnou drobných kamínků, les s jehličím a drobnými větvičkami, vyschlé pole s hroudami… Tohle všechno najednou “čtete” podobně, jako slepec knihu v Brailově písmu.

Podrážka pětiprsťáků je silná tak akorát na to, abyste všechny tyhle různorodé povrchy rozlišili na první došlap, aniž by ale chodidla trpěla.

fit-640x540

Stát se Chůzí

Ve FiveFingers si uvědomíte, o co všechno se chůzí v běžných botách připravujeme. Na jejich vývoji makají stovky obuvnických inženýrů, kteří během let boty dovedli k dokonalosti. Jenže to je možná právě ten průšvih. Tlusté podrážky, gelové odpružení a tlumení, výztuhy, podpora příčné a podélné klenby a všechny ty další obuvnické “berličky” nás chrání nejen před ukopnutými palci, puchýři a odřeninami (což je v pořádku), ale i před prožitkem chůze.

Všimněte si, že na procházce nebo výletu na chůzi vůbec nemyslíme. Vypouštíme ji z hlavy, a místo toho si buď s někým povídáme, nebo přemýšlíme o něčem úplně odtažitém. Jakmile vás ale pětiprsťáky přinutí vnímat každý krok, stane se zázrak. Čas se zastaví, všechno kolem vás zmizí a vy se ponoříte do Tady a Teď. V tu chvíli existujete jen vy sami – stáváte se Chůzí.

FiveFingers používám i na běžné každodenní pochůzky po Praze.

FiveFingers používám i na běžné každodenní pochůzky po Praze.

Nechci se pouštět do srovnání s buddhistickou meditací nebo mindfulness, ale faktem je, že je to hluboce očistné. Člověk by neřekl, jak hluboké souvislosti může mít na první pohled obyčejná minimalistická obuv. Díky FiveFingers se dostanete do plnějšího kontaktu sami se sebou a v jistém smyslu se vrátíte do dětství. Jako malí jsme běhali skoro pořád bosi, ale později jsme na ten pocit zapomněli. Pětiprsťáky vám ho připomenou.

Tahle obuv není samospasitelná a nehodí se vždy a všude. Neodložíte navždy klasické boty. Ideální je to podle potřeby a nálady střídat. Osobně si v Praze jeden či dva dny v týdnu dopřávám uvědomělou ranní cestu do práce nebo odpolední procházku “naboso”. O víkendu mám pětiprsťáky v batohu a ujdu v nich pár kilometrů.

Mezi hlavními výhodami FiveFingers pro běžce bývá zmiňován jiný způsob kladení kroku.

Mezi hlavními výhodami FiveFingers pro běžce bývá zmiňován jiný způsob kladení kroku.

“Co to máš na noze?!”

Bonusem je, že se ve FiveFingers stanete středem pozornosti. Je to módní hit nebo ošklivý bizar? Na estetiku si musíte udělat názor sami. “Ty jo, co to máš na noze?”, slýchávám každou chvíli od kamarádů a známých. Pětiprsťáky se stávají tématem rozhovorů a kontroverzí. “Tati, proboha, co sis to zase pořídil?!”, řekla mi dvacetiletá dcera. “Laskavě si uvědom, kolik ti je let!” Rozesmálo mne to – u padesátníka mohou být “rebelské” boty znakem duševní mladosti a ochoty zkoušet nové věci. Jak málo stačí, abych byl skoropankáč!

Abebe Bikila vítězil bos.

Abebe Bikila vítězil bos.

Běh v pětiprsťácích jsem nezkoušel. Běžci si ale pochvalují možnost zapojit do kroku celou nohu včetně prstů, a to jak při dopadu, tak především při odrazu. Běh je tak prý rychlejší, méně namáhavý a efektivnější. Jeden ze speciálních běžeckých modelů FiveFingers se ne nadarmo jmenuje Bikila. Tenhle etiopský atlet (s křestním jménem Bikila) běhal zásadně naboso a dvakrát tak vyhrál olympijský maraton (1960 v Římě, 1964 v Tokiu).

“Tam, kde běhají bosi, nemají ploché nohy, haluxy ani plantární fasciitidu,” shrnuje nadšená recenze. “Přibývá lidí, kteří se dlouhodobých problémů zbavili poté, co se buď zcela zbavili bot, nebo trénink v nich během naboso alespoň vydatně doplňují.”

Model V–Trek určený do terénu je trochu vyšší a má silnější podrážku. Zavazuje se klasickým šněrováním.

Model V–Trek určený do terénu je trochu vyšší a má silnější podrážku. Zavazuje se klasickým šněrováním.

Slabiny FiveFingers

Pětiprsťákům bych vytknul jen tři drobnosti. Zaprvé jsem ze začátku měl trochu problémy při obouvání, které je oproti běžným botám trochu složitější. Každý prst si musí najít svůj “chlívek” podobně, jako když si natahujete rukavice. Je třeba ohnout záda a neposlušným prstům pomoci rukama. Na to ale stačí jen trocha cviku.

Zadruhé to není obuv na zimu. V nabídce je sice i jeden zateplený model, ale do větších mrazů se už z principu věci moc nehodí. Odděleným prstům bude i v sebelépe izolovaných botách vždy větší zima ze stejného důvodu, proč jsou palčáky teplejší než prstové rukavice. FiveFingers si tedy užijete jen asi od dubna do října. Po první sezóně nošení jsem se na jaře už těšil, až bude natolik teplo, že je budu moci vytáhnout z botníku.

Každý prst může svobodně fungovat odděleně.

Každý prst může svobodně fungovat odděleně.

Třetí drobná nevýhoda pětiprsťáků se projeví při chůzi vysokou travou. Mezi prsty vám občas uvízne pampeliška, jetel, kopretina nebo jiný květ, ale to je banalita k pousmání. Na konci louky stačí “bordel” z meziprstí vytáhnout, a jde se dál.

Do FiveFingers se dají pořídit i speciální pětiprstové ponožky Injinji, ale osobně je nosím raději naboso. Je to příjemnější a ponožky nejsou třeba, protože nohy se překvapivě ani v horku příliš nepotí. A když jsou už pětiprťáky příliš cítit, stačí je přemáchnot ve vlažné vodě. Dalším překvapením je životnost. S FiveFingers jsem začal loni na jaře a ve dvou párech ušel jistě už stovky kilometrů. Podrážky nikde nepraskají, svršky se netrhají. Tohle není laciný šmejd z tržnice, ale kvalitní bota s italským rodokmenem.

Do vysokých hor

Většina modelů pětiprsťáků se hodí i pro outdoorové sporty. Běh v přírodě nebo lehký trekking jsou přesně ty příležitosti, kdy si člověk vychutná změnu. FiveFingers se vyrábějí i v terénním a trekovém provedení, určeném do tvrdších horských podmínek. Když po celodenním pochodu “natěžko” postavíte stan, chcete si s úlevou sundat vysoké a těžké pohorky a dopřát zmučeným chodidlům relax. Dlouhá léta jsem k tomu používal sandály, ale pětiprsťáky jsou prostě lehčí a sbalitelnější. Hodí se i na brodění prudkých říček, protože v nich máte lepší cit, než v sandálech s tvrdou a neohebnou podrážkou.

Ani po více než roce poměrně intenzivního nošení nejsou na podrážkách vidět opotřebovaná místa.

Ani po více než roce poměrně intenzivního nošení nejsou na podrážkách vidět opotřebovaná místa.

A na obzoru je další výzva. Klasická poučka říká, že čím obtížnější terén a těžší batoh, tím byste měli mít vyšší a tužší pohorky. Ale co když to tak úplně neplatí? V srpnu si proto FiveFingers vezmu na Kavkaz. Chodit (skoro) bos je totiž prostě přirozené.

www.prstove-boty.cz

Add Comment Register



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


3 × = patnáct

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>