Peníze na cestách

Jak mít při cestování po ruce vždy dostatek prostředků v platné měně? Máte namířeno do hor v Nepálu, Indii, Pákistánu nebo v Číně? t_1euro

 

Skromný rozpočet obohatí prožitek

Vůbec nevadí, pokud jich sebou nemáte moc, naopak. Na cestách po Asii jsem si mnohokrát ověřil platnost nepřímé úměry: čím méně peněz, tím více zážitků. Bez spousty peněz se člověk v cizí zemi docela dobře obejde, a naopak tím získá. Je totiž nucen žít na úrovni obyčejných chudých domorodců, přičichne k jejich životu, a pozná tak cizí zemi „zdola“, v její nejtypičtější podobě. Bohatým turistům s kapsami plnými dolarů se tohle nikdy nepodaří. Asi nejlépe tenhle paradox popsala Alexandra David-Néelová v knize Zakázanou zemí. Cesta Pařížanky do Lhasy (1927): „V životě jsem nepodnikla tak úspornou cestu. Často jsme se tomu s Jongdänem smáli: slovutní badatelé popisovali obrovský počet velbloudů, jaků a mul, které potřebovali. Jejich karavany obsahovaly stovky kilogramů potravin. Převáželi je obtížně, za cenu velkých výdajů. Nakonec přece neuspěli. Za čtyři měsíce pouti z Jünnanu do Lhasy jsme dokázali za oba utratit jen kolem sta rupií. Aby člověk mohl v požehnané Asii šťastně žít a cestovat, nemusí se ještě topit v penězích.“

 

S jakou částkou se můžete do Asie vydat?

Moje roční pozemní cesta z Prahy do Indonésie vyšla zhruba na 2000-2500 USD (je ale fakt, že jsem šetřil „nadoraz“). Měsíc na Cejlonu, v Indonésii či Thajsku při rozumné míře šetření vystačíte s 300 USD (bez cesty tam a zpět). Když si to přepočtete na průměrný český plat a životní náklady, zjistíte, že delším pobytem v Asii se dá paradoxně dost ušetřit. Předpokladem ale je, že nebudete příliš nároční a spokojíte se s levným jídlem v pouličních stáncích, bydlením v laciných hotýlcích a cestováním třetí vlakovou třídou. Můžete jít i níž, šetřit na doraz, jíst dvakrát denně suchou rýži, spát v ubytovnách či na nádraží a dostat se pod magickou hranici 100 USD na měsíc. I s takovými západními askety jsem se setkal. Směrem nahoru se dá samozřejmě utrácet neomezeně. Co třeba vyhlídkový let helikoptérou kolem Mt. Everestu?

euro

 

Kromě hotovosti v kapse je výhodné peníze vybírat kartou případně s ní rovnou (s nejvyšší ostražitostí) platit. Druhou možností je koupit si před odjezdem cestovní šeky American express. Pokud vám je někdo ukradne nebo je ztratíte, nahradí vám firma sumu v plném rozsahu, a většinou do 24 hodin. Čísla šeků jen musíte telefonicky nahlásit centrále příslušné firmy, která ukradené šeky zablokuje. Problémy mohou nastat jen v případě, že jste už byli okradeni víckrát – pro firmu jste pak už podezřelí a nesolidní zákazníci, a i když své peníze nakonec dostanete, může se vystavení šeků protáhnout. Za lokální měnu vám šeky vymění většina poboček všech asijských bank. Moji známí zaplatili v Tibetu cestovními šeky pokutu, obratem je telefonicky zablokovali a peníze pak dostali zpátky. Představte si ty protažené ksichty čínských policajtů…

Kromě karet nebo šeků si vezměte cca 200 USD v co nejmenších bankovkách. Použijete je na drobné výdaje při tranzitu přes země, kde se vám nevyplatí měnit šeky, a jako rezervu pro případ okradení. Nezapomeňte si také vyměnit dostatek lokální měny před odjezdem na venkov či do hor, kde nejsou banky.

 

Jak hospodařit?

Vzhledem k propastnému rozdílu životní úrovně a výše mezd v Evropě a Asii nepočítejte s tím, že byste si někde na cestě mohli přivydělat prací. Proto byste s sebou měli mít dostatek peněz na celou dobu pobytu, plus rezervu. Existují jen tři legální způsoby, jak si na cestě přilepšit. Pokud letíte letadlem, dá se v některých asijských zemích vydělat na prodeji zlevněného značkového alkoholu, který koupíte v bezcelním obchodě na letišti (například na Srí Lance na lahvi whisky až sto procent nákupní ceny). Sledujte domorodce z vašeho letu: pokud se na obchod vrhají jako kobylky, udělejte totéž. Kupce hledejte v hotelu nebo na ulici.

Druhou možností je prodat použitou sportovní výzbroj, spacák, stan atd. V turistických centrech (například nepálské Káthmandú, pákistánský Gilgit atd.) snadno najdete někoho, kdo bude mít o vaše věci zájem. Třetí možností, která se občas naskytne v turistických centrech, je pomáhat v hospodách. Jejich domorodí majitelé totiž vědí, že bělošská obsluha láká cizince, kteří pak podniku více důvěřují. V indickém Dillí, kam jezdí hodně ruských turistů, jsem je takhle kdysi za provizi lákal lámaným „Tavárišč, pasmatrí mój exotíčeskij restorán!“ Omluvou mi budiž, že jsem tehdy ještě studoval…

Add Comment Register



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


× 3 = dvanáct

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Free mockups