Na vlastní triko: ultimátní článek o funkčním prádle

Na trhu jsou desítky značek a provedení, lišících se materiálem, tloušťkou (hřejivostí), střihem a určením. Jak si vybrat to správné? Snímek obrazovky 2018-12-23 v 14.50.32


Až do začátku 90. let dnes už minulého století nebylo po funkčním prádle ani vidu, ani slechu. Na venkovní sporty jsme používali stejná bavlněná trička, jaká běžně nosíme do města. Mělo to dvě základní nevýhody. Jakmile jste se při pohybu zpotili (což se na treku, na kole nebo na lyžích stává poměrně často), bavlna nasákla tělesnou vlhkostí a začala studit. Často jste si pak připadali jako v ledovém sevření, a to i v létě.

Druhou nevýhodou bylo, že zpocená bavlna začala velmi rychle páchnout. Nechat si druhý den tričko, ve kterém jste předtím sportovali, znamenalo překročit běžné společenské normy. Jenže jinak to často nešlo. Pokud jste totiž celý víkend pod širákem v horách, nemáte se kde osprchovat ani kde si přeprat.

Nástup (a ústup) syntetiky

Někdy v roce 1992 jsem se poprvé doslechl o funkčním triku české firmy Moira (tehdy ještě pod názvem Alea Lupuli). Bylo utkané z polypropylenového vlákna. Když jsem si ho vzal na vandr, jak jsme tehdy říkali trekům, okamžitě jsem si uvědomil, že je to oproti bavlně vyšší level. Když jsem s těžkým batohem vylezl prudký kopec, i v tom zázračném novém tričku jsem se samozřejmě zpotil jako myš, ale za pár minut jsem byl zase v suchu. Ani zpocené funkční triko navíc na rozdíl od bavlny nestudilo.

predchudce damskeho termopradla (legracka)

Pro zasmání: tohle je předchůdce dnešního funčního prádla, dle konstrukce zřejmě model pro eskymáckou babičku.

Později do hry razantně vstoupila celá řada dalších domácích i světových výrobců. Funkční syntetické prádlo dnes šije kde kdo a používá k tomu i jiné umělé materiály, než je polypropylen (třeba polyester nebo polyamid). Desítky výrobců je prodávají pod nejrůznějšími názvy a překřikují se, že právě jejich Coolmax, Power Dry, Thermocool, Polartec Delta, Thermolite, Capilene a další funkční tkaniny jsou zaručeně nejlepší.

Umělé vlákno je bez debat velmi trvanlivé – syntetické funkční prádlo je doslova k neroztrhání. Syntetika má ovšem nejméně dvě nevýhody. Zaprvé se vyrábí z ropy, což je neobnovitelný materiál. A zadruhé propocená syntetika začne rychle smrdět úplně stejně jako bavlna. Lidský pot je sice sám o sobě takřka bez zápachu, ale umělé vlákno je živnou půdou bakterií, které pot přetvářejí v koktejl páchnoucích látek. Výrobci se tomu snaží zabránit impregnací vlákna nejrůznějšími antibakteriálními složkami, ale výsledky jsou sporné. Syntetika prostě smrdí skoro stejně, jako bavlna.

Není ovce jako ovce

Zhruba před deseti lety se kromě syntetiky objevil i další funkční materiál – merino vlna. Ve funčním prádle tím odstartoval trend návratu k přírodě, který trvá dodnes. Merino vlna syntetiku postupně odsouvá na druhou kolej, protože její užitné vlastnosti jsou prostě lepší.

Tablelands Merino Wool Sheep

Ovce merino by bez dokonalé tepelné ochrany v zimě venku nepřežily.

Merino vlna je učebnicovým příkladem nového využití tisíce let známého materiálu. Klasické vlněné svetry nosili nejen polárníci, ale třeba i speciální jednotky britským commandos. A jistě i vy – vzpomeňte si na nepříjemně kousavý svetr, který vám v dětství upletla babička. Jenže merino je něco úplně jiného. Tajemství spočívá v jemnosti vlákna. Srst běžných ovcí má průměr 50 – 30 mikronů. Při kontaktu s lidskou pokožkou se do ní zapíchne – kouše.

tloustka vlaken srovnani

Srovnání tloušťky vláken: zleva syntetika, klasická vlna a merino vlna. Právě tohle je důvodem, proč merino nekouše ani přímo na kůži.

Pokud je ale vlákno tenčí než 28 mikronů, při kontaktu s pokožkou se ohne – nekouše. Merino má průměr jen asi 25 – 12 mikronů, tedy pod úrovní kousavosti. „Vyrobit“ ho ale dokáže jen zvláštní plemeno původně španělských vysokohorských ovcí, které se dnes chovají třeba i na Novém Zélandu a ve Skandinávii.

Pětkrát plus

Z merino vlny pak jen stačí utkat 100 % přírodní úplet. Pot odvádí stejně dobře, jako syntetika, ale navíc má řadu unikátních vlastností:

1. Merino výborně hřeje. Povrch vlákna totiž není rovný, ale šupinkovitý, takže se v něm udrží hodně vzduchu. Tady je srovnání syntetického vlákna, merino vlny a standardní vlny:

2. Merino hřeje, i když je mokré – právě proto vám ani v propoceném triku nebude zima. Na základě běžných fyzikálních zákonů dokonce vlna po namočení teplo sama generuje, což ukazují třeba v muzeu firmy Devold v norském Alesundu. Když sondu obalenou vlnou ponoříte do vody, připojený teploměr ukáže nárůst až o 10 C:

jak hreje mokra vlna mereni

Když je sonda teploměru je obalena vlnou a namočena do vody, ukáže zvýšení teploty.

jak hreje mokra vlna graf

Schopnost merino vlny zahřát vás i v mokru se dá ukázat na grafu.

3. Merino vytváří a aktivně udržuje vlastní mikroklima a optimální tepelný komfort, díky čemuž vám ve vlněném triku v létě nebude horko. Při tělesné aktivitě totiž vlna až třetinu potu pohltí, zatímco v klidu zase vlhkost uvolňuje. Syntetika tohle tak dobře neumí. Nedivme se, ovce by bez toho v náročných horských podmínkách nepřežily. Teplo nejen vytvářejí, ale taky se ho v případě potřeby zbavují, na pastvě musejí vydržet i ve větru a dešti… Evoluce jim proto vymyslela ochranu, s jejíž vlastnostmi se žádný umělý materiál nemůže měřit

4. Merino nezapáchá ani po mnohadenním nošení. Na rozdíl od syntetiky totiž nenabízí živnou půdu mikroorganismům, rozkládajícím pot, protože obsahuje lanolin, přírodní látku s antibakteriálními účinky. “Na přechodu Bajkalu v roce 2010 jsem v jedné spodní vrstvě merina od Devoldu musel vydržet přesně 24 dnů a šest hodin,” vzpomíná český polárník Václav Sůra. “A opravdu nesmrděla. Na arktických expedicích se nedá prát, protože vodu můžete získat jen rozpuštěním ledu. To stojí benzín, který musíme táhnout na saních. Do zapáchajícího syntetického prádla bych už po třech dnech lezl se sebezapřením, ale vlna to zvládá skvěle.“

Vaclav Sura

Václav Sůra přesedlal na Devold ze syntetiky.

5. Merino nehoří. Na rozdíl od syntetiky tedy ve vlněném triku můžete posedět u táboráku, aniž byste se museli tolik bát děr.

“Tisíce generací ovcí se nemohou mýlit,” shrnul to norský polárník Aleksander Gamme, který jako první na světě došel sám z pobřeží Antarktidy na jižní pól a zpátky. Měl přitom na sobě 87 dnů vlněné prádlo Devold:

Aleksander Gamme

Aleksander Gamme došel sám na pól.

Devold pod termokamerou

Jak merino vlněná trika od Devoldu fungují jsme zjišťovali termokamerou, vytvářející snímky v infračerveném spektru (všimněte si na nich barevného odlišení na teplotní stupnici). Venku bylo –10 C a zkoušeli jsme dvě situace:

1. Do půl těla:

termokamera do pul tela

Holá kůže je na termosnímku vidět červeně. Výrazně tedy ztrácím teplo.

2. Ve vlněném roláku Devold Expedition:

termokamera v Devold Expedition

Navlékl jsem dvouvrstvou pleteninu (gramáž 235 g/m²) z merino vlny, kterou výrobce doporučuje do velkých mrazů. Z břicha (tělesné jádro) mi podle termosnímku uniká méně tepla než z ramen, ale i tam jsem před zimou velmi dobře chráněn. Dobře je vidět, že rolák kryje i krk, který byl na předchozím snímku červený.

Není vlna jako vlna

Z merina dnes šije funční prádlo kde kdo. S nadsázkou se dá říct, že se prodává snad už i v Lidlu. Kvalita jednotlivých produktů se ovšem zásadně liší, protože ne každý výrobce má s přírodním materiálem zkušenosti. A nikdo na světě s vlnou nepracuje tak dlouho jako právě norská firma Devold, založená v roce 1853. V jejím vlněném oblečení vyplul v roce 1893 Nansen na severní pól a v roce 1911 se Amundsen vydal na jižní pól. S Devoldem je to tedy podobné jako ve vtipu, kde anglický lord vysvětluje tajemství svého dokonalého trávníku: “Hnojit, uhrabovat, zalévat… A abych nezapomněl, náš rod to tak v tomto parku dělá už tři sta let.”

Šít z merina různé gramáže různě teplá trička dokáže každá zručnější švadlena. K dokonalému výsledku to ale nestačí. Je třeba přemýšlet, zkoušet a inovovat. V Devoldu si proto vlnu průběžně berou do parády technologové. Kombinují různé vrstvy, pozměňují jejich strukturu, jinak je tkají, něčím je doplňují… Výsledkem jsou vlněné výrobky s lepšími užitnými vlastnostmi, než by mělo samotné merino:

1. různé zóny

Tričko Devold Mesh kombinuje dva druhy čistě vlněné tkaniny rozdělené do zón s různými vlastnostmi, a tedy i určením. Záda, břicho a pruh na rukávech tvoří žebrovaná síťka, která zaprvé lépe „dýchá“ než běžný materiál a zadruhé díky většímu objemu zachyceného vzduchu i víc hřeje. Místa, kde se při aktivním pohybu víc potíte, tak budete mít v suchu a teple.

2. různé vrstvy

Devold Expedition

Devold Expedition – norská drtička mrazu“ do skutečně extrémních podmínek.

Tričko Devold Expedition je nejteplejším základním prádlem. Zvýšené hřejivosti je dosaženo kombinací dvou 100 % vlněných vrstvy s různými vlastnostmi. Spodní, na omak připomínající mikroflís, díky úpravě aquaduct lépe odvádí vlhkost. Svrchní vrstva s přídavkem polyamidu je mechanicky odolnější.

3. různé materiály

Tričko Devold Duo Active má ve spodní vrstvě syntetický materiál Thermocool, který velmi rychle odvádí pot. Na povrchu je vlna merino, která hřeje. Spojením dvou materiálů vzniká základní vrstvy, kterou ocení i uživatelé s přecitlivělostí na vlnu.

4. různé strany

Zatím posledním stupněm evoluce vlněných trik je Devold Tuvegga, kombinující tři druhy různých úpletů, různě uspořádaných na obou stranách trika. V závislosti na pohybové aktivitě si vyberete, co od oboustranného trika chcete. Je velká zima a vy jen někde postáváte, nebo třeba sjezdujete, takže se málo potíte? Triko obléknete rubovou stranou, která díky vzduchovým kapsám víc hřeje. Nebo se naopak hodně hýbete (třeba na běžkách), a tedy i hodně potíte? Triko si obléknete lícovou stranou, která díky hladké tkanině lépe odvádí vlhkost. Za tuhle “vychytávku”dostalo triko Devold Tuvegga cenu na veletrhu outdoorového oblečení ISPO 2018 Mnichov.

Devold Tuvegga

Devold Tuvegga, zatím poslední krok v evoluci merino vlny.

Funční prádlo ve městě

Základem správného výběru funkčního prádla je tedy pečlivě si rozmyslet, na jaké aktivity a při jakých teplotách budete funkční prádlo používat. Nestačí prostě jen přijít do obchodu a říct: “Chtěl bych něco, v čem se nebudu potit”. Jiné funkční prádlo se hodí na sjezdové lyžování, jiné na letní kolo, jiné na fotbálek v tělocvičně. Syntetické funkční prádlo je možná levnější, než prádlo z merina. Za kvalitu si musíme připlatit, ale v extrémních podmínkách na ní může záviset vaše zdraví a život.

A ještě něco: původně jsem si myslel, že výše uvedené celé platí jen při outdoorových sportech někde v horách, na ledovci nebo na kajaku. Pak jsem ale jednou doma ráno před cestou do práce omylem sáhnul po tenkém černém merino triku Devold Breeze, které jsem si spletl s bavlněným rolákem pod košili. Zjistil jsem to až na ulici, a od té doby v Praze od podzimu do jara nic jiného než merino nenosím. Triko vypadá úplně stejně decentně, ale v chladu je na tělo mnohem příjemnější.

Add Comment Register



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


9 − sedm =

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>