Ledové sny 2.: Zažijte zimní noc venku
Tekutý dusík
Hamletovská otázka noclehu v mrazu dnes zní: „Peří, či duté vlákno?“ Ideální náplň podle Vaška neexistuje, protože záleží na tom, do jakých mrazů se chystáte a na jak dlouho. „Do nějakých –35 °C je to skoro jedno, zvlášť v českých podmínkách,“ vysvětluje. „Výhoda dutého vlákna je v tom, že méně vlhne. Je to plast a krystalky ledu se u něj proto tvoří jen mezi vlákny. Peří váže vodu víc, ale zase je lehčí a víc hřeje. Nic lepšího než příroda totiž lidé zatím nevymysleli.“
Do teplot nižších než –35 °C už Vašek jednoznačně doporučuje peří. Výhody této izolace si prakticky ověřil v dubnu 2013 na výpravě na sibiřský pól chladu, kam si jeho parťák Petr Horký vzal spacák plněný dutým vláknem. „Šlo o velmi kvalitní ruský polárnický pytel,“ vypráví Vašek. „V extrémních mrazech ale přesto selhával. Syntetická izolační náplň křehla a začala se lámat, jako když poliješ květinu tekutým dusíkem. Petrův spacák tak den ode dne splaskával, zatímco já jsem v péřáku neměl problém.“
Ale pozor – než rozbijete prasátko a poběžíte pro velmi drahý expediční péřák, čtěte dál! Na kratších akcích typu víkendového bivakovacího přechodu českých hor při běžných zimních teplotách na náplni spacáku skoro nezáleží. Výhody peří se totiž podle Vaška naplno projeví až na týdenní nebo delší akci v opravdu silných mrazech. Třeba na výpravě na pól. „Tam už žádné rozhodování není,“ shrnuje. „Osobně používám péřák s udávanou extrémní teplotou –48 °C. Na pólu chladu jsem v něm spal v –53 °C a ještě to šlo. Jen jsem přes sebe už musel přehodit péřovou bundu a na nohy natáhnout vložky do bot.“
Spacákový sendvič
Ať už si pořídíte jakýkoli spacák, na delších akcích ho Vašek doporučuje doplnit protizáparovou vložkou. „Jejím smyslem je zabránit vodní páře z těla přejít do izolační vrstvy spacáku, kde by jinak v rosném bodě zkondenzovala a během pár nocí spacák udělala nepoužitelným,“ vysvětluje. „V terénu nemáte spacák kde usušit a to je na delších akcích velký problém. Protizáparová vložka je nepropustný igelitový pytel trochu připomínající velký prezervativ, který si dávám dovnitř do spacáku. Přes noc se ve vložce samozřejmě trochu zpotím, ale spacák zůstane suchý. Vlhké prádlo na sobě ráno usuším snadněji, než bych sušil spacák. Důležité je ale zvolit vlněné prádlo, protože vlna hřeje i vlhká. Nejlepší zkušenosti mám s norským Devoldem, ve kterém vyrážel na expedice už Nansen nebo Amundsen.“
Proč si vyzkoušet spaní v mrazivých horách? Jak se na to vybavit a na co si dát pozor? Pro odpověď na tyto otázky v Česku nenajdete povolanějšího člověka, než je polárník Vašek Sůra. Nejnižší teplota jeho noclehu je zatím –53 °C.
Osobně na zimních akcích používám dva tenčí péřáky Ferrino Lightec 800 určené do teploty –2 °C. Mají sice „teplé“ švy, ale když je strčím do sebe, v dvojnásobné vrstvě peří mráz už opravdu nenajde ani skulinku. Podle Vaška je nevýhoda tohoto řešení jen ve větší váze (nesu čtyři vrstvy látky místo dvou při jednom spacáku). Dva tenčí spacáky si ale Vašek někdy bere taky, třeba na akce ve Skandinávii. V pustině je sem tam srub, kde se dá zatopit, a v jednom tlustém spacáku by člověku bylo zbytečně horko. Dvouspacákový „sendvič“ pak Vašek nasazuje, až když srub nenajde. „Jednou se mi ale vnitřní spacák pootočil a já jsem se ve spánku začal dusit,“ vypráví. „Propadl jsem panice a od té doby si do spacáku beru nůž. Kdyby bylo nejhůř, musel bych se prořezat ven…“
Pro spacák ke krejčímu?
Myslíte si, že vám bude tím větší teplo, čím víc se do spacáku nabalíte? Omyl, už proto, že příliš mnoho těsných vrstev omezuje krevní oběh. Alfou a omegou sladkých snů v mrazu je správný výběr spacáku. Vašek jich má šest (včetně jednoho skutečně extrémního) a střídá je podle potřeby. „Ideálně by měl mít člověk spacák ušitý přímo na svoje tělo a chodit na zkoušky jako ke krejčímu,“ vysvětluje. „Pokud je totiž spacák moc velký, nestíháš ho svým tělesným teplem vytopit. Pokud je moc malý, náplň se zmáčkne a nehřeje, jak by měla. V malém spacáku se navíc v noci nemůžeš otáčet.“
Do spacáku se Vašek na noc svléká jen do spodní vrstvy vlněného norského prádla Devold Active, na jehož vlastnosti nedá dopustit. Spodní vrstva je totiž tvořena syntetickým vláknem Thermolite, které skvěle odvádí pot a nekouše. Jen když je opravdu silný mráz, nechává si polárník i vlněnou termobundu Devold. Jako pojistku má pro všechny případy v záloze péřovou parku Bergans Down Expedition, což je po sbalení „skoro nic nevážící kulička“.
Příště: výběr tábořiště v mrazu a polárníkovy triky
Více: Vaseksura.com
Výbava Vaška Sůry
Expedition Down Parka
Parka od společnosti Bergans of Norway, navržená a následně testována na polárních expedicích. Pro zajištění tepla v těch nejchladnějších polárních oblastech obsahuje o 30 % více prachového peří, než mají ostatní bundy Bergans. Díky dlouhému střihu a odolnému materiálu poskytuje dokonalou zimní ochranu.
Více zde
Devold Duo ACTIVE
Dvouvrstvé spodní prádlo kombinuje
ty nejlepší vlastnosti vlny merino a syntetiky. V tomto prádle vám bude příjemné teplo i v těch nejchladnějších dnech. Perfektně odvádí pot a zároveň výborně izoluje. Proto je vhodné pro aktivní sporty v zimním období.
Více zde
Bergans Arctic Expedition Jacket
Vysoce funkční 
membránová bunda od společnosti Bergans of Norway, speciálně navržená pro expedice. Špičková trojvrstvá membrána Dermizax je odolná vůči větru a vodě a zároveň je až neskutečně prodyšná. Zipy umístěné v podpaží jsou zárukou optimální tepelné regulace a dlouhý pytlový střih zajišťuje dostatečný prostor pro oblečení střední izolační vrstvy.
Více zde
Bergans Expedition Salopette
Špičkové membránové kalhoty s laclem, navržené speciálně pro expedice. Díky trojvrstvé membráně Dermizax jsou odolné vůči vodě, větru a zároveň jsou i maximálně prodyšné. Nohavice jsou speciálně vyztuženy pro získání vyšší odolnosti. Ventilační zipy na stranách kalhot efektivně zajišťují dokonalou regulaci tepla.
Více zde
