Jaroslav „Packard“ Krsek, zakladatel Brdské zimní armády

Odnepaměti museli v zimě nocovat v přírodě lovci, tuláci nebo vojáci. Ale nedělali to schválně. Asi prvním, kdo tak učinil dobrovolně, byl právě zakladatel legendární Brdské zimní armády, hrdina protiněmeckého odboje – a komunista.

Než znechuceně přestanete číst, je třeba zdůraznit, že být komunistou za časů globální hospodářské krize 1929-33 znamenalo něco jiného než mít rudou knížku po roce 1948 nebo dokonce po okupaci 1968. Prvorepublikoví trampové byli levicově zaměření kvůli tlaku policie na jejich svobodný život.

Jaroslav Krsek vulgo Jerry Packard se narodil v roce 1909. S přírodou se seznámil jako skaut, ale svobodná duše ho z té škatulky táhla ven. V roce 1925 od skautů odešel a stal se členem česky unikátního „bratrstva volnosti“ – trampů. Vandrovat začal na Sázavě a Vltavě. Když prošmejdil všechny zdejší kempy, jednoho večera se prý podíval ze skály nad Svatojánskými proudy k západu (kde právě zapadalo slunce za Brdy) a prohlásil, že se tam musí hned příští víkend podívat.

 

Brdští supové

Na Brdech se Packard dostává do party jemu podobných „trampů bez osad“, které se podle jejich šerifa Jacka Hobarta (Vladimíra Střelce) říkalo Hobart boys. Když na jaře 1928 většina Hobart boys narukovala na vojnu, zakládá Packard na osadě El Paso (která dodnes stojí u Jezírka na hřebeni mezi Řevnicemi a Mníškem) svou legendární Brdskou zimní armádu (BZA). Ve vrcholné éře měla 157 členů rozdělených do „pluků“, tedy part nebo osad. BZA se brzy stala známou nejen mezi trampy, ale i mezi turisty a lesníky, a to díky „uniformě“ tvořené klobouky kanadské jízdní policie, svetry Milton, starými policejními kabáty a manšestráky.

Tvrdé jádro BZA tvořili tzv. Brdští supové, kteří jezdili hlavně do lesů kolem Hostomic a na hoře Plešivec. Jejich oblíbenou základnou byla hospoda U Zrzavého paviána, dodnes stojící ve vesnici Halouny přímo pod hřebeny Brd. Členové BZA tu prý svůj příchod často zvěstovali střelbou do vzduchu. Na vandry ale vyráželi i z Kytína, Voznice a Stříbrné Lhoty. Ale ne že by jen chlastali. V mrazech tábořili mimo sruby, zabalení jen do dek, ve kterých by dnes řada „outdooráků“ zmrzla i v létě. V kruté zimě 1929 za pár dnů přešli celé Brdy. Tlaková výše nad Sibiří tehdy do ČSR přinesla rekordní mrazy až -42,1 °C, což znamenalo stovky zmrzlých a skoro i kolaps státu.

 

Zlaté dno

Na jaře pak Packard na Brdech založil kemp Zlaté dno, který existuje dodnes. Generace svobodných poutníků sem míří s kameny ze svých ohnišť, aby je položili na velkou mohylu. Na statné smrky, které tu stály už v dobách Packarda, věší i vzpomínkové „placky“.

Packard ale nežil jen pro vandry. Byl to člověk společenský, což poprvé dokázal v roce 1931. V Praze tehdy zorganizoval demonstraci 10 000 trampů proti policejní brutalitě a bídě. Hned po okupaci Československa se Packard angažuje v odboji. Své důvody shrnul takto: „Chci být spravedlivým mužem, který vždy stojí po boku pravdě a je takovou pevností, že ani moc despotova nedokáže ho přimět, aby překročil hranici práva!“ Jeho vydávání ilegálních novin a výroba falešných dokladů pro odbojáře v ilegalitě ale neušla pozornosti gestapa. Dodnes se neví, kdo zradil a dovedl Němce přímo na kemp Zlaté dno, kde byl Packard zatčen.

 

Všechna čest!

Věznili ho na Pankráci, ale protože nic neřekl, v lednu 1943 byl odeslán do Osvětimi s poznámkou „Návrat nežádoucí“. Jeho srdce se zastavilo po celonočním týrání jen o měsíc později – 21. února 1943.

„Trampové z BZA nebyli rozhodně žádní úzkoprsí slušňáci a vzorňáci. Rádi snili, rádi se bavili, zpívali a vymýšleli různé taškařice, často i hodně drsné. Žili s vášní a touhou v srdci, nechtěli vyhasnout. Měli rádi přírodu, svoje Brdy a svobodný život, i když jim ho některým už moc nezbývalo. Tak tedy na vás, generále – a všechna čest!“ vysekl Packardovi pochvalu publicista Leoš Drahota na www.moskyt.net. A v historické fikci Jana Drnka „Žáby v mlíku“ (Naše vojsko 2007) byl Packard vyznamenán Řádem bílého lva. Bohužel jen fiktivně…

OUTDOOR PLUS: „HORŠTÍ“ TRAMPOVÉ

Tramping u nás vznikl hlavně z odpadlíků od skautingu po 1. světové válce (i proto se trampům říkalo „divocí skauti“). V Česku, kde byla první osada založena v roce 1919, záhy vzniká několik trampských oblastí: Posázaví (po trampsku okolí „Zlaté řeky“), okolí Střely, Mže a Berounky („Staré řeky“), pod přehradami později zaniklé osady podél Vltavy („Velké řeky“) a hlavně podél Kocáby („Hadí řeka“ pramení pod Brdy, které jsou našimi jedinými vnitrozemskými horami). Brdští trampové se od trampů z „nížin“ vždy trochu lišili, což bylo dáno nutností vydržet tvrdší přírodní nástrahy. Kromě trampů „osadníků“, kteří jezdili stále na stejné místo, existovali i trampové „tuláci“, kterým se tehdy přezdívalo „ohníčkáři“. Patřil mezi ně i Packard.

Add Comment Register



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


7 − tři =

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Free mockups