Dostatečný příjem tekutin i ve chvíli, kdy nepociťujeme žízeň, je jedinou možností, jak naředit krev. První důležitou zásadou je proto vyrážet ven s dostatečnou zásobou vody v těle. Pokud jde o složení zimních nápojů, platí skoro stejná pravidla jako pro zbytek roku – tedy že by kromě vody měly obsahovat i ionty solí. Sacharidy nejsou zcela nezbytné, jejich příjem naopak může sabotovat naši snahu naučit tělo při zátěži větší měrou spalovat tuky.

Teplý ionťák

Otázkou je ovšem teplota nápoje. Chladné tekutiny se z trávicího traktu vstřebávají rychleji než teplé, a proto jim po většinu roku dáváme při zátěži přednost. Spousta lidí má ale v mrazu problém vypít větší množství něčeho studeného. Proto je lepší volit nápoje teplé nebo alespoň vlažné. Může to být čaj s trochou soli, ale klidně si můžete horkou vodou rozředit i svůj oblíbený ionťák – překvapivě to vůbec nechutná špatně.

Chladné počasí v nás navíc na rozdíl od veder neprobouzí intenzivní pocit žízně (ten může být nižší až o 40 %), ale přitom potřeba tekutin rozhodně nižší není. Sice neztrácíme tolik vody pocením, ale potíme se stále dost. Pocení však zdaleka nemusí být tolik vidět – v mrazu má totiž vzduch prakticky nulovou vlhkost, takže se pot velmi rychle odpařuje, a ze stejného důvodu se zvyšují ztráty vody dýcháním.

Pití na omrzliny

To ale není jediný problém. Ještě větší roli může hrát fakt, že naše tělo na mrazivé počasí reaguje zvýšením viskozity krve. Ta je pak hustší a obtížněji se pohybuje cévami, takže srdce musí vynaložit více práce, aby dostalo k pracujícím svalům dostatek kyslíku a živin. Při stejné námaze se tak naše tepová frekvence pohybuje na vyšších hodnotách než v teplejších podmínkách, což nás při obvyklých outdoorových aktivitách donutí výrazně zpomalit.

Hustší krev se také hůře dostává do drobných krevních kapilár (zvláště v tělesných partiích, které jsou více vzdáleny od srdce), a tím stoupá riziko omrzlin. Rozdíl ve viskozitě krve v chladném počasí přitom může být značný – pokud dojde k podchlazení, stoupne až o 200 %! I proto je v zimě tak důležité hodně pít.

Zahřejte se jídlem

Máte v zimě místo zeleninového salátu chuť na teplou mastnou polévku nebo na pořádný kus slaniny? Vůbec to není špatně, naopak. Například tradiční čínská medicína rozděluje potraviny na ty, jež tělo ohřívají, a ty, které ho naopak ochlazují. Zatímco v létě bychom měli konzumovat potraviny ochlazující, abychom pomohli tělu v boji proti přehřívání, v zimě je třeba dávat přednost těm zahřívajícím a ty ochlazující co nejvíce omezit. Pokud to neuděláme, bude organismus trpět nadměrným chladem, což se může projevit třeba rychlejší únavou. Oblíbený zelený čaj vás třeba moc nezahřeje, protože má ochlazující účinek.

Jestli potravina zahřívá, nebo naopak ochlazuje, je podle Číňanů dáno její vnitřní energií. Na tom, jestli je daný pokrm teplý, nebo studený, záleží jen částečně. Třeba taková zelenina patří mezi potraviny s výrazným ochlazujícím účinkem, takže bychom ji v syrovém stavu měli v zimě co nejvíce omezit. Pokud ji ale budeme vařit či jinak tepelně upravovat, její ochlazující efekt tím výrazně zmírníme, což platí i pro ostatní ochlazující potraviny.

Tvaroh s česnekem

Právě proto je na podzim a v zimě tak důležité jíst polévky. Staří Číňané je v zimě doporučovali hlavně k snídani, protože právě ráno zahřejí organismus opravdu efektivně a dodají mu energii na celý den. Ze stejného důvodu je v zimě vhodné vyměnit snídaňové cereálie s mlékem či jogurtem za obilninové kaše – nikoliv však instantní, ale ty, které se opravdu vaří.

Druhou možnost představuje koření se zahřívacím účinkem. Například mléčné výrobky patří mezi výrazně ochlazující potraviny. Tvaroh s česnekem nebo jogurt se skořicí si ale můžeme dopřát i v zimě. Podobně můžeme do zeleného čaje přidat zázvor. Řada druhů koření navíc mívá i značné antioxidační účinky, takže může v tomto směru vynahradit sníženou konzumaci ovoce a zeleniny.

Text: Jana Lukášová | Foto: Shutterstock