Jste pobytu venku uvyklí a myslíte si, že vám občasné spálení nevadí? Snědá ošlehaná tvář je podle vás ozdobou dobrodruha, takže nevidíte důvod, proč se před sluncem nějak speciálně chránit? Ačkoliv je sluneční svit jednou ze základních podmínek života na Zemi, přílišné dávky paprsků mají na živé organismy negativní dopady.

Zvlášť zrádné je ultrafialové záření (UV), protože není cítit. Pokud jste ale venku, působí neustále – ve stínu, v mrazu i na sněhu. Dávky záření se navíc sčítají, a to už od útlého věku, kdy kůže ještě není dostatečně vyvinutá. MUDr. Monika Arenbergerová z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady podotýká: „Už jen jedno spálení v dětství do puchýřů zdvojnásobuje riziko vzniku kožního nádoru.“

Kůže, oči, imunita, buňky

Kožní melanom je jedním z nejběžnějších druhů rakoviny u mladší dospělé populace. UV záření se podílí i na vzniku dalších, méně agresivních kožních nádorů (bazaliom, spinaliom). „Lidé mají tendenci rizika spojená s onemocněním pokožky podceňovat,“ varuje docentka Ivana Kuklová z kliniky Zámeček Malvazinky. „Ale ohrožen je každý, kdo tráví hodně času na slunci.“

Záření rozhodně neškodí jen kůži a očím. Učebnice radiobiologie Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT (Fbmi.sirdik.org) uvádí: „UVA i UVB ovlivňují imunitní systém vzdálenými interakcemi a mechanismy v závislosti na množství a intenzitě záření. Poškození organismu volnými radikály vyvolává celkové oslabení imunitního systému a náchylnost k tvorbě nádorů.“

Stín neskýtá bezpečí

Podle účinků různých vlnových délek se UV záření dělí na tři druhy: dlouhovlnné A, středovlnné B a krátkovlnné C (je pohlcováno ozonem). Na Zemi dopadá A a B. Jejich síla závisí na denní a roční době, zeměpisné poloze, čistotě vzduchu, oblačnosti a dalších faktorech.

„UVB má na svědomí zarudnutí kůže a stimuluje tvorbu pigmentu,“ vysvětluje Zora Jakubíková, dermatoložka z brněnské Body kliniky. „UVA sice zarudnutí téměř nezpůsobuje, ale má větší schopnost pronikat hluboko do pokožky a vyvolávat tvorbu volných radikálů, které poškozují DNA a kolagen.“

Průzkum společnosti Spirig Eastern před třemi lety zjistil znepokojivý fakt: každý sedmý Čech se před sluncem nijak nechrání. 27 % z nás jako ochranu používá pobyt ve stínu, kde ale na kůži stále dopadá 50 % záření. Stejně tak slunce schované za mraky přinese úlevu od vedra, ale ne od UV paprsků. Pokud je oblačnost jen lehká, proniká jí až 90 %. A ukonejšit se nenechte ani teplotou vzduchu nebo větrem. UV nehřeje a odfouknout se nedá, takže působí, i když drkotáte zuby. Schováte se jedině do podzemí, protože i do budov dopadá 10 až 20 % UV záření.

Čím výš, tím slunci blíž

Je jasné, že u rovníku to pálí víc než za polárním kruhem. Dalším faktorem, který ovlivňuje sílu paprsků, je nadmořská výška. Její vliv je značný, ale vzhledem k proměnlivým klimatickým činitelům se data různí. Jeden údaj třeba tvrdí, že se intenzita UV zvyšuje každých tisíc metrů o 20–30 %. Jiné výpočty říkají, že každých tři sta metrů nadmořské výšky roste intenzita UV o 4 %. Ve výšce 1 800 m je pak oproti hladině dávka vyšší skoro o čtvrtinu.

Situaci dále zhoršuje sníh a led, které odrážejí až 80 % UV. Tento odraz přináší nebezpečí spálení i spodní části nosu, míst pod bradou i za ušima. Na internetu se můžete dočíst, jak si horolezec lapající po vzduchu spálil patro.

Voda chladí, ale nechrání

Velmi mocným odrážečem UV je voda a její okolí (třeba písek odráží 5–25 %). Síla odrazu od hladiny je největší při východu a západu. Pokud je slunce vysoko, záření skvěle proniká pod hladinu (až 40 % do hloubky půl metru). Na vodě i v ní tedy počítejte s vysokými dávkami UV ze všech stran. „Věnujte pozornost označení krémů, ne pouze číslu ochranného faktoru,“ radí ředitel portálu LékařiOnline.cz Pavel Hilbert. „Krém označený jako water-resistant nanášejte každých 40 minut, water-proof pak každých 80 minut.“

Alternativy úkrytu před sluncem

Asi 60 % denního UV záření dopadne mezi 10. a 14. hodinou. Nejlepší je tedy tuhle dobu strávit v budově, ale to v outdooru vždycky nejde. Co vás ochrání?

*Oděv – nejméně UV propouštějí hustě tkané, syntetické, různobarevné textilie (suché).

*Klobouk – kryje nejrizikovější místa, tmavá krempa snižuje odraz UV od vody a sněhu.

*Brýle – při celodenním pobytu v místech s vysokým odrazem je vhodná boční i vrchní ochrana (ledovcové brýle).

*Ochranné prostředky – krémy, gely, fluidy, oleje. Podle doporučení Evropské komise musejí chránit nejen proti UVB, ale i proti UVA. Hodnota SPF (6 až 50+) značí, kolikrát déle může ošetřená kůže zůstat na přímém slunci oproti kůži neošetřené. Nezohledňuje ale žádné další faktory, a proto je toto číslo považováno jen za „úroveň ochrany“ a ne za základ pro výpočet relevantního časového údaje. Splnění SPF zajistíte jen správnou aplikací. Dodržujte návod a vrstvu obnovujte každé dvě až tři hodiny. Doporučené množství je 2 mg produktu na 2 cm2 kůže, tedy asi 35 ml pro pokrytí dospělého těla. Pozor – repelenty mohou snižovat účinnost SPF až o třetinu.

Text: Tamara Gitlová | Foto: Shutterstock