Horolezec Tomáš Petreček: Všichni to otáčeli s tím, že to nejde. Šlo to

Opavský, horolezec a extrémní sportovec Tomáš Petreček se minulý týden vrátil z pákistánského pohoří Karakoram, kde úspěšně zdolal dvě osmitisícovky Gasgerbrum I a Gasherbrum II. Expedice však měla dramatický průběh. Provázel ji na jedné straně sportovní úspěch z dosažených vrcholů, ale také tragická smrt jednoho člena výpravy a v neposlední řadě obavy z útoku Al-Kajdy. Stavba-stanu-pod-G21

Na expedici jste z bezpečnostních důvodů málem neodjeli. Co nakonec rozhodlo, že jste to riskli?

Několik dní před naším odjezdem došlo pod Nanga Parbat, který je poměrně blízko Gasgerbrumů, k útoku Al-Kajdy. Talibanci postříleli deset lidí, z toho dva slovenské horolezce. Bylo to v základním táboře, v místě, kam se už dostanou jen muly a trekaři, ve výšce čtyři tisíce metrů. Něco takového by nikdo nečekal! Al-Kajda se nechala slyšet, že se vrátí. My jsme ale dostali z pákistánské strany ujištění, že se nemusíme obávat a budeme pod ochranou armády. I to byla jedna z věcí, která nám pomohla v rozhodování.

 

Zaznamenali jste během treku do základního tábora nějaký náznak nebezpečí?

Vyhlášené Karakoram highway jsme se z bezpečnostních důvodů vyhnuli. Tam je přepadání na denním pořádku, stejně jako sesuvy půdy a dopravní nehody. Volili jsme raději přelet Islamabad – Skardu meziměstským letem. V základním táboře se už problém Talibanu nějak neřešil, debaty byly spíš cestou do vesnice Askole (místo, odkud se jde pětidenní trek na úpatí hor) a na treku samotném se to už neřešilo…

Na treku a při celé expedici byl s námi styčný vojenský důstojník, který průběžně komunikoval s armádou. Po celé délce stezky vedoucí pod Gasherbrumy je vybudováno asi deset vojenských postů, kde jsou malé vojenské základny. Strach jsem neměl. Větší obavy určitě byly cestou zpět na Moravu po dálnici.

 

Trek pod Gasherbrumy nebo taky K2 (je stejný) je jeden z nejtěžších. V čem byl obtížný?

Bylo důležité ušetřit síly a dobře přivyknout na výšku. Šli jsme proto relativně poklidným tempem. Museli jsme brát ohled na nosiče a muly, kteří jsou kvůli velikému nákladu pomalí. Muly měly velký problém, s tamním terénem, který je i pro člověka náročný, obzvlášť v ledovcových partiích Baltora. Trek je opravdu těžký, ale nesmírně krásný. Odměnou za tu námahu je místo zvané Concordia, tedy část ledovce Baltoro. Toto místo je kouzelné. Najednou před vámi vystoupí v plné své kráse osmitisícová hora K2 a Broad Peak. Je odsud výhled také na další mohutné sedmitisícovky.

 

Gasherbrum I byla první tvá osmitisícovka v životě. Byl výstup těžší, než jsi čekal?

Ve spodních pasážích se nachází ledovec rozpraskaný, jak ústa staré ženy (pozn. Vinnetou). Tam je velké nebezpečí pádu do trhlin, ledovec tady velmi intenzivně pracuje. Pak následuje místo s názvem Japonský kuloár, které je taky poměrně technicky náročné. Dokonce víc než v jiných letech. Každý den se tudy proháněly laviny. Také orientace byla na pár místech dost obtížná. Celkově hodnotím výstup jako velmi náročný.

 

Po návratu do základního tábora jste si odpočinuli a vydali se na vedlejší osmitisícovku Gasherbrum II. To ale v plánu nebylo, že?

Nečekali jsme, že se nám tu první podaří zdolat tak rychle. Měli jsme ještě tři týdny do odjezdu a nechtěli to promarnit. Věděli jsme ale, že to nebude snadné. V době, kdy jsme stoupali na G2, už totiž ve stěně nebyla žádná expedice. Všechno jsme si museli prošlapat sami. Američani se vrátili s tím, že je to mezi C2 a C3 hodně náročné, je tam špatná kvalita sněhu, fixní lana, že se vytrhávají, a nedá se na ně spolehnout. To nás trochu rozhodilo, a tak jsme šli situaci raději sami ověřit. Nebyla nejlepší, ale my to prohrnuli. Konečný vrcholový útok byl fakt očistec, neskutečně dlouhé prošlapávání v nekončícím traverzu a závěrečné prudké partie byly vysilující. Nahoře přišlo velké dojetí, musel jsem sundat brýle a vypustit slzy, kterých tam bylo nějak moc.

 

Po příchodu do základního tábora jste se dozvěděli smutnou zprávu. Zdeněk Hrubý se nevrátil s G1, kam lezli s Markem Holečkem cestou prvovýstupu. Co se stalo?

Že se něco děje, jsme zjistili už v závěru sestupu z G2. Na satelitní telefon mi přišla smutná zpráva od Mary Holečka, že se s námi už Zdeněk zpět nevrátí. Zdeněk zahynul při sestupu, při slaňování udělal nejspíš technickou chybu. Je mi to líto, takhle to skončit nemělo. Zdeňka jsem znal krátce, ale bylo jasné, že je to horolezec tělem i duší. Snažil se nám pomáhat, vyprávěl zajímavosti o Karakorámu, myslím, že jsme si k sobě našli rychle cestu. Byl to dobrý chlap.

 

Tome, expedice je za tebou, ale doma si moc neodpočineš. Čeká tě řada extrémních závodů. Prozraď, jaké.

V nejbližší době na rozehřátí B7 a pak se budu intenzivně připravovat na Mistrovství světa v AR na Kostarice. Musím začít trénovat kajak, na Kostarice to bude důležitá disciplína. A celkově se dát dohromady a nabrat ztracenou sílu.

Add Comment Register



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


+ 9 = čtrnáct

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>