Co s sebou na skály
Co s sebou na skály
text: Jakub Cejpek
Přichází jaro a se stoupající teplotou roste i chuť přesunout se ze zasněžených svahů na rozpálené skály a prosluněné horské stěny. Pokud si teprve pohráváte s myšlenkou něco takového zkusit, přináším stručný přehled výstroje a vybavení, jehož zakoupení nebo zapůjčení vás nemine. Jelikož je spektrum, které skalní lezení nabízí, neskutečně široké, uvádím pouze dvě modelové formy. Seznam je vysloveně informativní, vždy zohledněte nároky spojené s konkrétní oblastí a cestou.
Jednodélkové sportovní lezení
Sportovní lezení se obvykle odehrává na relativně nízkých skalách o výškách do 30 metrů, které jsou osazeny fixním postupovým jištěním (nýty, borháky) a slaňovacím stanovištěm. Typické oblasti: Roviště, Srbsko – Alkazar, Frankenjura, Arco.
Jednoduchá lana mívají průměr 9,1 až 10,5 mm, nicméně rozumný kompromis mezi bezpečností a komfortem používání představuje hodnota kolem 9,7. Univerzální délka je 60 metrů, v některých zahraničních oblastech využijete až 80metrová lana (která jsou ovšem o třetinu těžší a přemotávání celé délky na jiné 15metrové cestě není nejpříjemnější).
Doporučuji např. Beal Booster 9,7 nebo Tendon Master 9,7.
Sedací úvazek poslouží jakýkoliv certifikovaný, ohlídejte si ale, aby na něm šel nastavit obvod nohaviček, zkontrolujte, zda vám vyhovuje polstrování i celkový geometrie (často se rozlišují dámské a pánské verze), které jsou rozhodující pro pohodlí. To pak oceníte především při pokusech o lezení na hranici vašich možností, kde se nevyhnete pádům. Jistou roli může hrát také design úvazku. Doporučuji například Rock Empire Guardian nebo Petzl Luna.
Lezečky musejí především výborně sedět na vaší noze. Rada proto vyznívá banálně: vyzkoušejte více modelů a vyberte si takové, které vám „padnou“. Jelikož lezení jednodélkových cest trvá řádově minuty, používají se často těsnější lezečky agresivnějších tvarů, které umožňují stání i na velmi malých stupech.
Mezi nejoblíbenější model patří La Sportiva Miura, který padne většině lezců (což je ovšem vykoupeno vyšší cenou).
„Expresky“ musejí být v dostatečném počtu dle dané cesty. Zaměřte se na modely s tzv. key-lockem – typem zámku, který nemá háček. Je s nimi výrazně snazší manipulace při zacvakávání do lana nebo nýtů.
Např. Camp Orbit.
Jistítko. Oblíbené jsou především různé druhy konstrukčně jednoduchých „kýblů“ a poloautomatická jistítka typu Gri-Gri. Výhody těch druhých oceníte při dlouhém zkoušení plném pádů a odsedávání a při správné obsluze jsou bezpečnější.
Ideální zástupci: Petzl Gri-Gri 2, Black Diamond ATC
Nezapomeňte na pytlík na magnézium (zkráceně „mágopytlík“) a zkontrolujte, zda jste při minulém lezení nevypotřebovali celý jeho obsah. Neméně důležitá je odsedka (sešitá plochou smyčkou s HMS karabinou), kterou se můžete jistit při přípravě slaňování, její šroubovací karabinu ale zároveň můžete využít jako nouzový jisticí a slaňovací prostředek.
Helma je vždy vhodná, ačkoliv ji u většiny sportovních lezců neuvidíte.
Vícedélkové horské lezení
Lezení v horách je diametrálně odlišné. Kromě obtížnosti vstupují do hry další faktory, především počasí a způsob jištění. Existují vícedélkové cesty, kde jsou borháky po dvou metrech, ale i tradiční linie prosté jakéhokoliv fixního jištění, maximálně zde potkáte několik shnilých skob, které zbyly po prvovýstupu před 50 lety. Umění zakládání vlastního jištění je v tom případě bezpodmínečné. Cesty dosahují nezřídka délky několika set metrů, jsou časově náročné a v případě nezdaru, ať už kvůli vysoké obtížnosti, nepřízni počasí nebo zranění, je ústup často komplikovaný. Jedná se o lezení komplexně náročné a vyžaduje větší dávku zkušeností a plánování.
Výběr jisticích prostředků závisí na konkrétní cestě, jejím odjištění a typu skály. Dle druhu spár se používají různé typy vklíněnců nebo friendů, především ve vápenci lze často provázat smyčkou skalní hodiny (typ místa, za určitých okolností vhodného k ukotvení jisticího prvku). Výběr je ale ošemetnou záležitostí. Pokud v obtížném místě jen vzpomínáte na doma ležící vklíněnec, který by se výborně hodil do blízké spáry, je to k vzteku. Naopak se těžko uprostřed cesty zbavíte přebytečných friendů, které váží v součtu dvě kila. Lepší je ale ta druhá varianta, kterou vždy můžete obhájit tréninkovými důvody.
Vyrobit dobré friendy i vklíněnce dokáže firma Kouba (koubaclimbing.cz).
Dvojitá/poloviční lana používaná na lezení v horách mají průměr kolem 8 mm a používají se vždy v páru. Jako u každého lana sledujte informace o počtu pádů, hmotnosti, a pokud hodláte lano používat i v zimě, i případnou impregnaci opletu. Beal Ice Line 8.1, Tendon Ambition 7.9
Jistítko. V případě dvojitých lan je nejlepší použít například kýbly Black Diamond Guide nebo Petzl Reverso, které umožňují velmi pohodlné a bezpečné dobírání druholezce a následné slanění.
Sedák můžete použít opět jakýkoliv, je ovšem dobré brát zřetel na počet a rozmístění poutek pro materiál, kterého je často opravdu požehnaně a pohodlná manipulace vám výrazně usnadní výstup. Kombinace s prsním úvazkem je z bezpečnostního hlediska velmi vhodná, i když je to na úkor pohodlí. Lezečky volte pohodlnější, abyste v nich vydrželi i dlouhé hodiny bez nesnesitelných bolestí achilovek. Vždy noste helmu (například Petzl Elios).
Co se nejvíce ztrácí a zapomíná
Když odhlédnu od nespočtu šroubů do ledu, které každoročně skončí pod ledopády, létá, dle vlastní zkušenosti, ze skal nejčastěji jistítko při neopatrné manipulaci při zakládání lana (minimálně proto je dobré mít helmu, i když je skála pevná). V kategorii nejzapomínanější vybavení pak vede, překvapivě, sedák. Snad právě proto, že se jedná o naprostou nutnost a samozřejmost, stalo se již mnohokrát, že dotyčný jen marně u nástupu prohledával batoh. Někdy byl problém vyřešen rychlou cestou domů a zpět, jindy vypomohli ostatní lezci mající zázrakem o jeden úvazek více. Jinak vám například v 500 km vzdálené oblasti nezbývá než najít outdoorový obchod a koupit nový.
Pokud nemáte s lezením žádné nebo jen malé zkušenosti, je nesnazší cestou zúčastnit se některého z mnoha kurzů pořádaných „horoškolami“. Jsou většinou přidruženy k lezeckým centrům, např. http://namche.cz, http://horoskolamammut.cz. Nepodceňte přechod z umělých stěn na skalní terén. Při lezení jde často o život a bagatelizace tohoto faktu může vést minimálně ke zranění.
Napsat komentář