Chůze venku léčí

S fyzioterapeutem Tomášem Rychnovským o zádech, bránici, správném nošení batohu, nahotě a o radosti z pohybu. shoes-587648_640

Když sedím v teple kanceláře a nehuntuju si tělo, bolí mě záda. Jakmile ale odjedu s těžkým batohem do hor, za pár dnů mě bolet přestanou. Proč?

Protože pro člověka je přirozený pohyb, ne strnulé sezení. A stejně podstatná je i psychika. V horách jste v hezkém prostředí, máme na sebe čas, jsme bez stresu a je vám veseleji. Svaly se tak námaze snadněji přizpůsobí a vydrží víc.

Takže pro záda je návštěva psychologa důležitější, než návštěva outdoorového obchodu?

Příroda je nejlepší psychoterapeut. Podívejte se na člověka ve stresu: je smutný, zhroucený do sebe, hrbí se, méně se dívá kolem sebe, upadá do strnulosti. Když je ale člověku dobře, tak se i více pohybuje, jeho postoj je vzpřímenější, záda pevnější. Kde není bolest, je i veseleji, a naopak. A naše nálada zásadně ovlivňuje záda – stačí se jen podívat na rozdílné pohyby lidí na svatbě a na pohřbu.

Může dobrý batoh zádům ulehčit?

Když je batoh dobře zkonstruovaný, nemusí být pro záda zatížením. Moderní batohy mají bederní a hrudní pásy, takže jsou na těle stabilní. Díky tomu nemáme tolik možností, jak zádům ublížit.

Jak batoh správně nosit?

Hodně lidí si přetěžuje ramena. Batoh se totiž snaží držet rameny nahoře, aby jim nesklouzával. Naučte se ramena povolit a nevysouvat je nahoru. Když zapnete prsní popruh, přiblížíte batoh k tělu, takže lépe sedí. A když zapnete bederní popruh a správně ho nasadíte na pánevní kosti, spoustu váhy převezmou bedra. Ramenům tak ulehčíte.

Takže bychom měli batoh nosit na bedrech, ne na ramenou?

Přesně. Ne nadarmo se říká: „Přehoď to na moje bedra“, ne na ramena.

Někteří lidé nosí boty s podrážkou ve tvaru kolíbky, která je nutí nestát rovně, ale stále se pohybovat. Je to k něčemu?

Osobně toho nejsem zastáncem. Na tomhle základě noha fungovat nemá. „Houpací“ boty mohou omezovat pohyb v kyčlích, který je pro správný krok důležitý. Princip těch bot chápu a věřím, že mohou zmírnit bolest a zesílit svaly nohou. Jaké následky to má na pohybový aparát, to si málokdo uvědomí, a navíc s tím není dlouhodobá zkušenost.

noseni batohu

A co další outdoorová móda, nordic walking?

Není nic přirozenějšího než prostá chůze – proč k tomu přidávat hole? Když se ale používají dobře, mohou pomoci, protože se část zátěže přenese na ruce. Tím pádem se jde lehčeji. Většina lidí ale používá hůlky špatně. Opře se do nich s rameny blíž k hlavě, a tím pádem přetěžují krk, který z kancelářské práce máme už tak dost zatížený. Je tedy důležité, aby uživatele hůlek někdo poučil, jak se s nimi má správně pohybovat.

Co spaní na zemi? Mám si koupit pohodlnou nafukovací karimatku nebo stačí obyčejná alumatka?

Když není zima, je to celkem jedno. Lidi spali na zemi miliony let a moc problémů se zády neměli. Maximálně si dali pod sebe trávu nebo jehličí. Dneska jsme zhýčkaní, a když slezeme z nejpohodlnějších matrací, není nám příjemné ležet na tvrdém. Spaní na zemi je v pořádku, i když nám sem tam způsobí nějakou tu bolest.

Banální otázka: outdoorový nebo indoorový sport?

Indoor je náhražka toho, co nejde dělat úplně vždycky, zvlášť ve větších městech. A jsme zase u psychiky. Bouldering v krásné krajině je určitě příznivější a pro někoho příjemnější, než třeba tenis ve zpocené tělocvičně. Tenis a squash jsou navíc sporty, které mohou pohybový aparát přetížit daleko snadněji než třeba bouldering nebo cyklistika.

Chovají se ke svému tělu zodpovědněji děti, nebo dospělí?

Jednoznačně děti. Lezou po stromech a po prolézačkách, stavějí si bunkry, chodí bosé v potoce… Jejich pohyb je během dne rozmanitý a všestranný, zapojují velké množství svalů… Prostě se pohybují pro radost, nikoli promyšleně pro zdraví a výkony jako my dospělí.

Takže záda léčí návrat do dětství?

Do dětství a do radosti. Je přece radostnější jít pěšky na Sněžku, klouzat po kamenech, prodírat se třeba někde i v kleči, než tam vyjet lanovkou. Zkuste si někdy vylézt na strom a uvidíte, jak vás druhý den budou bolet místa, která jste dlouhá léta nepoužívali. To děti neznají.

Co se zády dělá tlusté mužské břicho?

Když má chlap deset kilo navíc, jsou některé pohybové partie daleko více zatížené. Třeba spodní záda, kyčle, kolena a kotníky.

Který sport byste na procvičování pohybového aparátu doporučil?

Rychlou chůzi v přírodě.

Co třeba golf?

Při golfu člověk docela svižně ujde třeba dvanáct kilometrů, ale nedá se říct, že by to byla nějaká aerobní zátěž. Spíše je to dobrý sport pro koordinaci pohybů a zklidnění.

Diplomovou práci jste psal o bránici. K čemu vlastně slouží?

Bránice je hlavní dechový sval, který nejenže ventiluje plíce, ale zároveň i posiluje stabilitu páteře. Má zásadní vliv na tvoření břišního tlaku, který páteř drží dobře zajištěnou. Když bránice nefunguje, jsou svaly kolem páteře přetížené. Tím se zvyšuje tlak na plotýnky a hrozí bolest zad.

Jak bych měl správně dýchat? Do břicha nebo do prsou?

Dýchejte tak, aby se vám při nádechu nafukovalo břicho. Může se nafukovat buď jen dopředu, nebo i do stran. Dýchání do stran je náročnější na koordinaci, takže je lepší začít s nácvikem dýchání dopředu. Teprve pak nádech pomalu roztahujte i do stran. Dýchání je začátkem všeho, protože čím víc dýcháme do břicha, tím je postavení žeber příznivější pro funkci a hybnost páteře.

Takže když má chlap bříško, před ženami by ho neměl zatahovat?

A zase ta psychika! Když člověk nemá sebedůvěru a zatahuje břicho, dýchá spíš nahoru. Při zatažení břicha navíc nedochází k rytmickému pohybu dechového svalu. Ten mimo jiné i popohání střeva, takže může dojít k velkým trávicím potížím. Když už tedy břicho máte, nestyďte se za něj.

V kanceláři bych měl raději sedět na míči nebo stát?

Možné je oboje, ale lidská mysl není nastavena na to, že budeme osm nebo deset hodin v práci. Lidi by chtěli dělat něco jiného, což vyvolává nespokojenost a napětí. Je tedy vlastně jedno, jestli při práci sedíme na rehabilitačním míči nebo stojíme. Důležité je, aby člověk vnímal své svaly, protože nepřirozeně shrbený můžu sedět i na tom „zdravém“ míči. A naopak. Představte si člověka, který sice sedí na obyčejné židli, ale dokáže některé tělesné partie povolit (ramena, břicho, svaly na prsou) a jiné svaly zase zapojit. Když sedí s pánví vzadu a dýchá výše popsaným spodním způsobem, může si záda chránit celý den.

A stání?

Stoj může být řešením. Záda bolí míň, protože člověk musí mít daleko komplexnější svalovou koordinaci, než když sedí. Podívej se na středověké klášterní miniatury. Mnich na nich často knihu opisuje ve stoje, opřený u pulpitu.

Jak naše městem poničená těla vrátit k normálu?

Čím víc je člověk v kontaktu s okolím, tím líp. Třeba taková chůze na boso v trávě nebo v písku u moře… Lidi dnes své tělo moc nevnímají, protože jsou neustále oblečení – doma, v práci i ve spánku. Nahota je přirozená a zdravá tím, že nám umožňuje vnímat celé tělo komplexně. Nahý člověk lépe cítí svou kůži, svaly, pohybový aparát a celé tělo.

Nejlepší, co můžu pro své zdraví udělat, tedy je vzít dobrý batoh a nahý vyrazit do džungle. Proplétat se mezi liánami, lézt bosý v bahnitém potoce přes kameny, zapomenout doma mobil, spát venku pod širákem a zhluboka dýchat do břicha při pozorování hvězd?

Přesně tak. Chůze v terénu je nejvšestrannější a nejbezpečnější sport, jaký můžeme dělat.

S kým jsme si povídali?

Dr. Tomáš Rychnovský, Ph.D., vystudoval fyzioterapii na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Specializuje se na léčbu a prevenci bolesti v pohybovém systému. Je žákem profesora PaedDr. Pavla Koláře, Ph.D., přednosty rehabilitační kliniky v nemocnici Motol. Od roku 2001 provozuje soukromou fyzioterapeutickou praxi. Více na www.tomasrychnovsky.cz.

Add Comment Register



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


sedm − = 0

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>