Alois Musil – český Kara ben Nemsí

Cestování do exotických zemí se může stát samoúčelným „sbíráním zážitků“. Zkuste ho proto doplnit podrobným studiem kultury a dějin krajů, kam se vydáváte. Třeba jako Alois Musil. Alois Musil

Důkazem, že Češi jsou prostě všude, je polozapomenutý příběh ve své době celosvětově známého pouštního cestovatele, orientalisty, etnografa a spisovatele Aloise Musila. Když se narodil 30. června 1868 v Rychtářově uprostřed moravské placky, nikdo netušil, že nejstarší syn sedláka jednou dostane arabské jméno. V zemi uprostřed Evropy s několika málo písečnými dunami v jižních Čechách přišel na svět muž, který velkou část života zasvětil poušti. A dokázal v ní velké věci.

 

Kněz na velbloudu

Dlouho tomu ale ani nic nenasvědčovalo. Mladý Alois vystudoval v Olomouci na kněze a v roce 1895 se stal doktorem teologie. Studium základů křesťanství ho přivedlo k celoživotnímu zájmu o muslimský svět, který věří tomu, že islám je vlastně Mohamedem završené poselství Ježíše. Moravan odešel do Jeruzaléma a poté do Bejrútu. Nebyl žádný knihomol, svá studia více než doplňoval praktickým výzkumem v pouštích Blízkého východu. V sedlech velbloudů a s výstrojí, kterou by dnes podobné cesty „nedal“ ani nejtvrdší outdoorák, projezdil křížem krážem palestinskou a jordánskou pustinou. Stovky nocí strávil ve špinavých beduínských stanech nebo jen tak pod širákem.

Za nepohodlí, riziko přepadů loupeživými beduíny a za nemoci způsobené špatným jídlem a infikovanou vodou je Musil bohatě odměněn. V roce 1898 objevuje v blízkosti skalního města Petra legendami opředený pouštní palác Kusejr Amra (dnes památka UNESCO), který postavil umajovský chalífa al-Valíd II. Ve své době to vzbudilo stejnou senzaci, jako kdyby se dnes Messnerovi podařilo chytit yettiho.

 

Právoplatným Arabem

Na základě tohoto úspěchu se Musil stává profesorem v Olomouci a později i ve Vídni. V letech 1908-12 se už jako uznávaný cestovatel vrací na Blízký východ a opět prozkoumává pouště Palestiny, Sýrie a Iráku. Jeho zásluhou vznikají první podrobné mapy těchto Evropanům dosud neznámých oblastí. Během svých cest Musil pilně studoval i život místních kmenů. Protože byl jazykově výjimečně nadaný, dokázal se kromě latiny, němčiny, angličtiny a francouzštiny naučit i pětatřicet arabských nářečí. Splynutí Moravana s arabským prostředím bylo téměř dokonalé. Během dlouhodobého pobytu v severní Arábii u beduínského kmene Rwala se Musil stal jeho právoplatným členem a obdržel i nové arabské jméno: šejch Músa ar Rueili.

Brzy po Musilově návratu domů vypukla 1. světová válka, do které se coby c. k. expert na pouště zapojil. Během prvních dvou válečných let podnikl řadu tajných politických a zpravodajských misí do pouští Sinaje, Mezopotámie a západního břehu Jordánu. Tím se stal protivníkem svého slavnějšího kolegy Lawrence z Arábie. Cílem Musilova putování bylo získat v regionu větší hospodářskou podporu monarchie. Pod vlivem strašných ztrát rakouské armády, kterou ze čtvrtiny tvořili jeho krajané, si ale brzy uvědomil, že je v první řadě Moravanem a až teprve pak slouhou Vídně. Jako nový zpovědník císařovny Zity se zasloužil o udělení milostí pro české odbojové špičky Kramáře, Rašína a Klofáče. Ještě záslužnější je jeho snaha o zmírnění trestů pro české účastníky vzpoury v boce Kotorské v roce 1918. Statečné vojáky tam chtěl velitel c. k. maríny a pozdější maďarský fašista Horthy dát hromadně popravit…

 

Po boku Livingstona

Po vzniku Československa se Musil stěhuje do Prahy a stává se profesorem na Karlově univerzitě. Hlavně díky němu tu vzniká prestižní Orientální ústav. Ani s československým pasem Musil nepřestal cestovat. Několikrát navštívil třeba USA, kde s pomocí Americké geografické společnosti a financí cestovatele Charlese Crana (se kterým ho seznámil prezident Masaryk) publikoval svou šestidílnou studii „Oriental Explorations and Studies“. Na Masarykův podnět vydal česky svých osm německy psaných knih o pouštích Blízkého východu. Velmi záslužná byla Musilova snaha o popularizaci cestování mezi mládeží, pro kterou napsal dvacítku dobrodružných knih odehrávajících se v arabském světě. Vydával i odborníky vysoce hodnocenou publikační řadu „Dnešní Orient“. Zaměřil se v ní na současnost Egypta, Indie, Persie, Afghánistánu… Stačil připravit jedenáct svazků. Během psaní poslední části o francouzské severní Africe zastihla našeho asi jediného pouštního experta v dubnu 1944 smrt.

Musilovo jméno, doma bohužel takřka neznámé, zůstává ve světě dodnes pojmem. Je považován za jednoho z největších světových orientalistů a jeho vědecká práce na poli arabistiky je vysoce uznávaná. Musilova odkazu a díla stále využívají nejen vědci a cestovatelé, ale i špionážní analytici. Když Musilovi v roce 1928 Americká geografická společnost udělila Zlatou medaili Charlese P. Dalyho, byl zapsán do síně slávy vedle takových cestovatelů, jako byl Marco Polo nebo Livingstone. To mluví za vše.

 


OUTDOOR PLUS

Chystáte se na Blízký či Střední východ, do severní Afriky či do Arábie? Katalog pražské Národní knihovny (www.nkp.cz) obsahuje celkem 109 knih Aloise Musila nebo prací pojednávajících o něm. Jeho starší i nově vydaná odborná i dobrodružná díla si můžete koupit na www.muj-antikvariat.cz. Nezapomeňte si přečíst klasickou knihu „Pouští“ z šestidílného cyklu Karla Maye „Ve stínu padišáha“ (1892), ovšem s vědomím, že jde o vybájené příběhy – na rozdíl od Musilových skutečných zážitků.

alois musil

Add Comment Register



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


− 2 = sedm

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Free mockups