Bikerské pátrání po záhadě nacistického dolu

Tohle místo je opředeno mnoha mýty. Čemu sloužil rozsáhlý areál ukrytý v krušnohorských močálech? Sedejte na biky! P1080234

Nad Nejdkem, poklidným městem mezi vrcholky Krušných hor, čeká trasa, která nás protáhne tím nejlepším ze širokého okolí. Nejdřív trochu stoupání, pak vyhlášené traily vybudované místní komunitou bikerů a nakonec nejkrásnější hřebenové pláně. Cílem je tajemný areál, o kterém se na webu dočtete všelicos. Tajná nacistická továrna na výrobu součástek pro rakety V2? Koncentrační tábor, kde probíhaly pokusy na lidech, kterých tu tisícovky zemřely? Nebo že pod areálem je ohromné podzemí…

Ostrý start

Průvodce Martin nás nemilosrdně žene do nejprudšího kopce. Lesní cesta plazící se na Křížový vrch je lemována precizně zrestaurovanou křížovou cestou, což nám dává možnost odpoutat myšlenky od stoupání. Na vrcholu nás čeká skalnatá čepice s velkým křížem a ukázkovým výhledem na Nejdek. Před námi se na jehličí roztáčí úzký lesní chodníček, pak výstavní louky a už stojíme na starém kamenném mostě překračujícím „krušnohorský Semmering“, naši druhou nejvýše položenou železniční trať prokousávající se mezi ostrými vrcholky na německé hranice.

Kudy šla historie

Sotva si trochu odfrkneme, už zase stoupáme. Tisovský vrch, kterému místní neřeknou jinak než Pajndl, má bez pár metrů skoro tisícovku. K tomu starou kamennou rozhlednu z konce 19. století a z ní luxusní kruhový výhled, který vám důvěrně představí drsný charakter Krušných hor. Super, ale krajinky a kochání nás cíli nepřiblíží ani o píď, takže do sedel a šlapat!

Na lesní cestě potkáváme dědu, se kterým se dáváme do řeči. Vytáhnout informace z místních je nejlepší způsob, jak získat indicie, které nikde nevyčtete. Místo, které hledáme, se jmenuje Sauersack, česky Rolava. Je to rozsáhlý důlní komplex, ke kterému byl za druhé světové války připojen zajatecký tábor. Nějaké tajné provozy? Děda neví, ale jako bonus dostáváme aspoň dávku historického místopisu. Právě prý stojíme na cestě, po které byli po válce hnáni při odsunu Němci z Nejdku a okolí. Výměna obyvatelstva s regionem pěkně zacloumala.

Na trail a do postele

Po přátelském výslechu roztáčíme kola a míříme k hlavní bikové libůstce dnešního dne. Průvodce Martin nás vede k trailu s „poetickým“ názvem Izolátor, který se proplétá strmými kopci nad Novými Hamry. Cestička se rozbíhá ostrým tempem do lesa, vyplivuje nás na sérii technických skalek a srázů a končí rychlým dojezdem do Hamrů. Šeřící se údolí říčky Rolavy projíždíme po zpevněné lesní cestě, která nás hlubokým lesem přivádí do idylického, široce se rozlévajícího údolí s krásnými loukami. Kdysi tu stávala osada Chaloupky, která byla založena někdy v 16. století, a hlavní obživou pro její obyvatele byla těžba cínovce.

Krátce po válce byla obec vystěhována a srovnána se zemí – stejně jako desítky dalších. Teď tady najdete jen pár rozvalin a zbytků sklepení. Projíždět místem, kde ještě relativně nedávno pulzující běžný život připomíná už jen pár kamenů, je divný pocit. Čas ale nevrátíme, takže aspoň doplníme vypocené tekutiny. V Přebuzi kotvíme v místní hospůdce. Večer se stačí převalit na břeh jezírka v údolíčku pod osadou, opéct večeři, přikrýt se oblohou posypanou trilionem hvězd a spát až do rána.

P1080581

Krajinářské hody

V noci teplota spadla téměř k nule, což se mému letnímu spacáku moc nelíbilo. První paprsky slunce ale lákají k osvěžující ranní koupeli. Pak už sedáme na biky a vyrážíme. Cíl máme na dosah. Včera jsme křižovali hluboké lesy, ale dnes nás trasa vyvádí na nádherné krušnohorské pláně.

Za Přebuzí si dáváme kolečko kolem vrcholu Milíř. Zastavujeme u památníku zajatců zastřelených na útěku z pracovního tábora, k jehož zbytkům se blížíme. Ještě si dáváme malou odbočku na vyhlídku Nad Přebuzí, odkud je skvělý výhled na rozložité údolí. Kdysi bychom tu shlíželi na životem kypící město s třemi tisícovkami obyvatel. Dnes se pod námi krčí pár posledních domků města s nejmenším počtem obyvatel v celém Česku.

Vítejte v Blair Witch

Zbývá pár posledních stovek metrů a jsme tam. Stačí odbočit z Krušnohorské magistrály a z hustého lesa se začínají pomalu zjevovat torza budov, kterými se proplétá divoká vegetace. Pak před námi bez varování vyrůstá obrovské betonové monstrum, na které navazuje ponurý komplex dalších staveb. Atmosféra by se dala krájet.

Užasle sesedáme z kol a jdeme si areál prohlédnout detailněji. Přecházíme obrovskou betonovou desku kryjící přes sto metrů hlubokou šachtu. Nahlížíme do úzkého větracího otvoru, jestli neuvidíme něco z podzemí, ale neúspěšně. Prozkoumáváme velkou halu, která kdysi sloužila pro úpravu rudy. Sloupy obrůstá mech, ze stropů trčí zrezivělé traverzy a někde hlasitě kape voda. Za halou se objevuje kruhový bazén pro zahušťování kalů, podzemní strojovna a další a další objekty. Takový krušnohorský Blair Witch. To nejde popsat – svíravou atmosféru, která vás obklopí už při prvním vkročení do areálu, musíte zažít.

P1080663

Jak to tehdy bylo?

Důl Sauersack přímo žadoní o mýty a historky. Tajné podzemí, rakety V2, koncentrační tábor, pokusy na lidech? Po prohlídce bych klidně odkýval i to, že tu nacisté měli ukrytou hvězdnou bránu. Ale historická realita je dnes už poměrně přesně popsána. Areál byl vystavěn berlínskou firmou Zinnbergbau Sudetenland GmbH za 2. světové války pro těžbu a zpracování cínu. Měl dvě šachty a vedle tábor s převážně francouzskými a ruskými zajatci, kterých tu bylo nuceně nasazeno na tři stovky. Důl ale nebyl příliš výnosný a po konci války byl proto uzavřen. Od té doby už jen zarůstá, chátrá a jitří fantazii návštěvníků.

Cesta domů

Když se vymotáme z areálu zpět na magistrálu, ještě obhlédneme zbytky budov zajateckého tábora, které se rozkládají na druhé straně silnice. Pak už nabíráme návratový směr. Po cestě se stihneme zastavit v penzionu v Jelením na výbornou domácí kuchyni, trochu ohoblovat vzorek na asfaltu Krušnohorské magistrály a na závěr si dopřát trailový zákusek s „přátelským“ názvem Čelist. Ládujeme biky do auta a přitom vystavujeme vysvědčení akci.

Krušné hory nás opravdu potěšily. Traily tu nemají široko daleko konkurenci, hřebenové pláně jsou nádherné, příroda divoká a atmosféra v horách osvěživě poklidná. A „tajemný“ důl Sauersack? Kdo ho jednou navštíví, nikdy už neuvěří, že to byl jen nějaký obyčejný důl na cín.

Text a foto: Petr Slavík (Trailbusters.cz)
Free mockups