Bungee dumping – život někdy nevisí na vlásku, ale na gumě

Nový Zéland je synonymem pro adrenalinové sporty. Snad nikde jinde na světě nejsou komerčně provozovány v takovém množství a tolika variantách jako právě tady.

Kromě typicky zélandských jetboatů (viz Outdoor 10/2013) je tu hojně zastoupen i bungee jumping – skok na pružném laně do hlubiny, která často přesahuje padesát metrů. Tato aktivita tu sice přímo nevznikla, ale začala se tu komerčně provozovat.

Název „bungee“ je odvozen ze starého dialektu z oblasti západní Anglie. Slovo znamenalo „něco tlustého a krátkého“ a kolem roku 1930 se začalo používat pro gumu na mazání. Odtud byl už jen kousek k dnešní podobě pružných lan, která jsou v podstatě stvořena z velkého množství gumiček podobných těm, jaké najdete třeba v trenýrkách. Jsou jen tenčí a v lanu jich jsou smotány stovky dohromady.

Padající manžel

I když by se mohlo zdát, že je bungee jumping relativně nová zábava, opak je pravdou. Inspirace pochází ze souostroví Vanuatu v jižním Pacifiku. Místní legenda praví, že po rodinné roztržce vylezla žena ze strachu před svým manželem na vysoký strom. Muž si chtěl vynutit její poslušnost, a proto se ji vydal pronásledovat do koruny stromu. Než ale vyšplhal nahoru, žena si stihla nepozorovaně uvázat k noze liánu. Když ji manžel dostihl, vrhla se střemhlav dolů a rozčilený manžel za ní. Ženě zachránila liána život, zatímco muž se zabil. Muži pak začali její kousek napodobovat. Aby se jim nestalo to, co manželovi? Nebo z obdivu k ženině odvaze? O tom už legenda mlčí. Postupem času vznikl rituál, v jehož rámci si muži skokem z dřevěné věže pokoušeli naklonit bohy, a zajistit tak hojnost potravy na další rok. Věž se stavěla jen pro tuhle příležitost.

Do širšího povědomí se rituál dostal v roce 1950, kdy záběry skákajících domorodců zveřejnila televizní stanice BBC. Moderní historie bungee jumpingu se ale začala psát až v roce 1979. První oficiální skok na pružném laně uskutečnili členové Dangerous Sports Clubu při Oxfordské univerzitě z mostu Clifton Suspension Bridge v anglickém Bristolu. Jejich kousek byl nelegální, takže se to neobešlo bez asistence policie. Nápad pak vyvezli do USA. V roce 1987 uskutečnil A. J. Hackett první a zatím i poslední skok z Eiffelovy věže. I tady zasahovala policie. Tento muž později na Novém Zélandu založil první společnost provozující skoky na gumovém laně komerčně. Bungee jumping se později rozšířil po celém světě.

Americký? Novozélandský?

Dnes se dají rozlišit dvě modifikace skoků. Při americkém způsobu se víc dbá na bezpečnost, takže se používá dvojí jištění. Novozélandský způsob používá jen jednoduché jištění, ale skok je delší. Lano je navíc z materiálu, který má skoro dvojnásobnou průtažnost než lana americká. Novozélandský skok je proto pohodlnější – tolik to s vámi netrhne.
Skok není nic fyzicky náročného, pokud ovšem nemusíte nad terén vystoupat po svých. Zato psychika si užije svoje. Když pak ale stojíte na odrazovém můstku s gumovým lanem u kotníků, máte už vlastně vyhráno. Zbývá se jen odrazit a užívat si pár opojných vteřin volného pádu.

Pokud se bungee jumping rozhodnete vyzkoušet na Novém Zélandu, můžete si vybrat skoky z nejrůznějších míst, výšek a v nejrůznějších pozicích. Milovníci historie jistě neodolají skoku z mostu přes řeku Kawarau, kde A. J. Hackett začal skoky provozovat komerčně. Aby se odlišil od konkurence, později začal pro své skoky používat název bungy jumping (nikoli tedy bungee).

Spadněte z 233 metrů

Líbí se vám ocelové konstrukce? Zkuste skok z mostu Harbour Bridge v Aucklandu. Hledáte „nej“? Nedaleko Queenstownu si skočte do údolí z plošiny umístěné 134 metrů nad dnem řeky Nevis. Právě tento skok se pyšní titulem „nejvyšší na jižní polokouli“. Kdo má rád panoramata, nejspíš si vybere skok z plošiny vysoko nad městem Queenstown. Výhled na město a okolí je neuvěřitelný. Všechny varianty skoků, které můžete na Novém Zélandu uskutečnit, jmenovat nemůžeme. Článek by se totiž proměnil v dlouhý seznam míst.

Ke zmínce o nejvyšším bungee na jižní polokouli je třeba doplnit, že nejvyšší skok z pevného bodu na světe lze uskutečnit v Macau z plošiny vyhlídkové věže ve výšce 233 metrů. Evropa se ale rozhodně nenechá zahanbit. Ve Švýcarsku se skáče z 220 metrů vysoké přehrady na řece Verzasca. Pokud máte rádi bondovky, právě tady se otevírá děj filmu „Zlaté oko“ s Piercem Brosnanem (1995).

Vyznavači extrémů asi slyšeli o heli bungee, při kterém se skáče z vrtulníku. Běžně tak můžete „spadnout“ z výšky až 360 metrů. To už je ale jiná kapitola než klasický bungee…

OUTDOOR TIP

Nemáte cestu na Nový Zéland? V Česku nabízí nejvyšší skoky společnost Xtreme Sports (Bungyjump.cz), využívající mobilního jeřábu. Zažijete přitom pád až ze 120 metrů. Nejvyšší skok z pevného bodu můžete vyzkoušet z 62 metrů vysokého mostu přes údolí Hačky nedaleko Chomutova (se stejným provozovatelem). Lokalit, kde se bungee jumping provozuje, je ale celá řada. Takže se zbývá už jen rozhodnout a skočit.

Add Comment Register



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


+ dva = 6

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>