Návrat k přírodě

Jezdíme ven. Fajn, ale všimli jste si, že to funguje i obráceně? Příroda proniká do outdooru, a to jak v technologickém, tak i ve filozofickém slova smyslu. Je to žhavý trend. Pojďme se podívat na čistě uživatelské vlastnosti přírodních materiálů. sheep-787206_640

Začátkem 90. let se v Česku objevilo první funkční prádlo, první spacáky se syntetickou náplní a první membránové oblečení. Výrobci tehdy v superlativech mluvili o revolucních „kosmických“ technologiích. Uživatelé si mysleli, že éra přírodních materiálů skončila. Měnili jsme šatník, přezbrojovali. „Dnes se vychýlené kyvadlo vrací zpátky,“ říká produktový specialista Rock Pointu Tomáš Skala. „Přírodní a recyklované materiály začínají v nabídce světových výrobců tvořit stále větší segment. Příkladem jsou americké firmy Prana nebo Patagonia, které mají ve svých kolekcích velmi širokou škálu výrobků z biobavlny, vlny a konopí.“

V záplavě nových syntetických materiálů se už skoro nikdo nevyzná. Bez konzultace s odborníkem se těžko rozhodnete, co koupit. Hlavním důvodem návratu přírody ale je, že jsme podcenili její genialitu. To není fráze. Některé přírodní materiály se dosud nepodařilo překonat, protože evoluce měla na jejich vývoj miliony let. Zatímco my se můžeme před počasím schovat do hospody, přežití divoké husy nebo horské ovce závisí na kvalitní izolaci. Příroda prostě pracovala za nás, takže její „objevy“ stačí jen využít.

Přírodní materiály během posledních let prodělaly obrovský skok. V dobách trampského mládí jsem zimní noci pod převisem trávil ve vytahané bavlněné košili, kousavém vlněném svetru, neforemném vaťáku z hrubé konopné látky a v péřáku ze sypkoviny. Všechny tyhle látky si pak vzali do parády technologové. Jinak je utkali, něčím doplnili, impregnovali, lehce pozměnili strukturu… Výsledkem jsou „modernizované“ verze s lepšími užitnými vlastnostmi.

konopi

Přírodní materiály mají samozřejmě i své nevýhody. Obtížněji se udržují, bývají těžší, déle schnou, nemají tak dlouhou životnost a tvarovou stálost, chutnají plísním a molům… Nedá se ale generalizovat – vždy jde o to, co máte právě v ruce. Při volbě mezi „přírodou“ a syntetikou je ale hlavně třeba zapomenout na dogmatismus. „Ptát se, co je lepší, je nesmysl,“ dodává Tomáš Skala. „Lepší k čemu? Na procházku v lese si přece vezmu oblečení z jiného materiálu než na expedici do Himálaje. Pro vysoký aerobní výkon se silným pocením je lepší syntetika, zatímco cestovatel raději sáhne po pocitově příjemnější bavlně.“ Přírodní materiály tedy nabízejí staronovou alternativu. Jaké zajímavosti máme na výběr?

Prádlo na 43 dnů a nocí

Synonymem nástupu funkčního prádla byl začátkem 90. let polypropylen, který v Česku asi nejvíc zviditelnila značka Moira. Asi nejlepším důkazem výše naznačeného trendu je proto fakt, že dnes Moira do části své produkce přidává vlnu merino. Pozitivní vlastnosti syntetiky a „přírody“ se tak vzájemně doplňují. Touto cestou se vydávají i další kombinovaná vlákna, jako je třeba tecnowool nebo wool&cashmere.

Právě merino je učebnicovým příkladem využití tisíce let známého materiálu. Klasické vlněné svetry nosili nejen polárníci, ale třeba i britští commands. Icebreaker, Smartwool, Devold a další výrobci termoprádla pak ale náš pohled na „kousavou“ a „smrdutou“ vlnu zcela změnili. Místo běžného vlákna, které má průměr 30–50 mikronů, jen stačilo sáhnout po jemnějším vláknu o průměru 12–25 mikronů. Vlákna tenčí než 28 mikronů neškrábou, protože se při kontaktu s pokožkou ohnou.

Výsledný 100% přírodní úplet nejen výborně hřeje, ale vytváří vlastní mikroklima. Při tělesné aktivitě totiž až třetinu potu pohltí, zatímco v klidu zase vlhkost uvolňuje. Syntetika tohle tak dobře neumí. Na rozdíl od ní ale navíc merino nenabízí živnou půdu bakteriím, rozkládajícím pot. K tomu se váže historka Icebreakeru o jachtaři Peteru Blakeovi, který prý měl triko z merina během závodu kolem světa na sobě 43 dnů a nocí, aniž by smrdělo.

Nevýhodou je jen cena – prádlo z merina je asi dvakrát dražší než syntetické. Na trhu dnes ale najdete i „inovované“ klasické svetry. Česká horská služba používá výrobky značky Dale of Norway, která doplňuje vlněný úplet windstopperovou podšívkou a teflonovou impregnací.

Stíhači na start!

Bavlněné oblečení bylo až donedávna v outdooru považováno za zlo. Zastánci syntetiky tvrdili, že zadržuje pot a studí. O pevném místě bavlny v segmentu pohodlného cestovatelského oblečení už mluvil Tomáš Skala. Na trhu se ale nedávno objevily nejméně tři příklady jejího využití v extrémnějších podmínkách.
Prvním příkladem je řada tří výrobků šumperského Tilaku, pojmenovaná po severských bozích, která využívá speciální bavlnu Ventile. Za 2. světové války byla vyvinuta pro britské královské letectvo, jehož piloty chránila před smrtícím prochladnutím v mořské vodě. „Výjimečnost bavlny Ventile spočívá v použití velmi dlouhých vláken utkaných do velmi těsné vazby,“ vysvětluje Jan Hauška z Tilaku. „Když je výsledná látka vystavena vodě, vlákna zvětší svůj objem. Tím uzavřou mezery v osnově i vpichy po jehle, a další voda už látkou nepronikne.“

Právě Tilak je příkladem úspěšné koexistence přírodních materiálů s „hypermoderními“ materiály. Významným bonusem je u bavlny lepší prodyšnost, neomezovaná membránou.

Kompromisem mezi klasickou bavlnou a „nepropro“ materiály je i bavlna s úpravou Epic. Ta spočívá v zapouzdrení vláken silikonovými polymery a hustém tkaní. Vzniká tak vysoce větruodolná a vodoodpudivá látka s minimální nasákavostí, která rychle schne.
A do třetice stojí za zmínku materiál G-1000 firmy Fjällräven, kombinující bavlnu s polyesterem. Voděodolnost je tu rešena navoskováním speciálním „grónským voskem“, který může být snadno přidán nebo odebrán. Uživatel tím sám určuje vlastnosti oděvu.

Péřák na deset let

Ani převratné technologické inovace zatím neohrozily vůdčí pozici nejlepšího přírodního izolantu – peří. Nejkvalitnejší druhy „dutých“ vláken se sice jeho parametrům blíží, ale nedosahují jich. „Syntetika má ale na trhu určitě místo, protože u části zákazníků vítězí cenou,“ vysvětluje Lukáš Rakoncaj z firmy Sir Joseph, která v různých řadách svých výrobků používá oba typy izolantu. „Peří je dražší, a taky je náchylné k vlhnutí. Tomu se ale dá zabránit jeho ošetrením teflonem plus použitím svrchního materiálu s kvalitní membránou. Peří každopádne lépe hreje, je lépe sbalitelné avydrží déle než jakákoli syntetika. Pokud neprijde nejaký zásadní objev napoli nanovláken, nebude hned tak prekonáno.“
Podobně se vyjadřuje i Karel Kadečka z Ferrina: „Péřáky mají obecně skvělý ,loft´ – po vybalení se krásně ,nafouknou´, toto žádná syntetika neumí.“ Slova odborníků jistě podepíše každý, kdo má doma starší spacák z „dutých“ vláken. Jejich loft se po několika vypráních rychle snižuje, a s ním i izolační vlastnosti. Pokud se naproti tomu jen trochu staráte o péřák, vydrží vám třeba i deset let.
„Spacák do určité teploty bude také vždy lehčí než spacák s umělou náplní,“ dodává Kadečka. Izolační náskok peří se nejvíc projeví v suchém mrazu velkých nadmořských výšek, například na horolezeckých expedicích.

Bambus nesmrdí

V outdooru se ale začínají prosazovat i exotictejší materiály. Třeba kontroverzní konopí, jehož pěstování je v některých zemích zakázáno v obavě ze zneužití k výrobě drog. Jedno z nejpevnějších přírodních vláken používá například firma Keen na svršky bot. Dalším příkladem je příze na bázi kokosu Cocona, která má prý lepší termoregulační vlastnosti než bavlna, a navíc se vlhká nelepí na tělo. Ponožky z bambusového vlákna mají podle výrobce antibakteriální vlastnosti. „Aktivní uhlík ze spáleného bambusu se v outdooru používá i jako pohlcovač pachu v zateplení bund a obuvi,“ dodává Tomáš Skala z Rock Pointu. Dalším exotickým materiálem je S-cafe, vlákna získaná z odpadu při výrobě kávy.
Pobaveně se usmíváte? Stále víc milovníku technologických „vychytávek“ si tyhle přírodní látky doslova „vyzobává“ z kolekcí, kde se jich objevuje stále víc.

Text: Ivan Brezina
Foto: Shutterstock

Add Comment Register



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


7 − čtyři =

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Free mockups