Expedice, horské výstupy, sjezdy divokých řek… Většina našich dobrodružství začíná kratší či delší cestou autem. Už bylo napsáno hodně článků o tom, jaké auto je nejvhodnější pro rodiny, pro ženy nebo pro manažery. Ale co outdoorový nadšenec?

Při výběru auta se často neřídíme jen rozumem, určitou roli hrají i emoce. Některé auto se nám prostě líbí, některé ne, k určité značce chováme sympatie a naopak. Vynechejme trapnou potřebu vyjádřit autem svůj sociální status. Někdo může chtít naopak vyjádřit svůj „outdoorový“ image, ale to si musí každý vyřešit sám. Pojďme se raději na výběr auta podívat čistě pragmaticky. Nabídka je taková, že nezáleží, vybíráme-li zánovní „leštěnku“, nebo auto méně či více ojeté.

Off-road?

Image outdoorového drsňáka by samozřejmě nejlépe dokreslil nějaký pravověrný off-road. Těch skutečných je ale na trhu málo. Jasně, s Land Roverem Defender nebo starší Toyotou Land Cruiser přejedete Afriku křížem krážem, stejně jako Sibiř až do Mongolska. Velká frajeřina to ale nebude, protože podobné cesty se z recese podnikají ve třicet let starých fiatech nebo trabantech. Při dálničním přesunu do Alp nebo do Skandinávie či při cestě na Šumavu vás jízdní vlastnosti, vnitřní hluk a dálniční rychlost stěží 120 km/h asi nenadchnou. Také spotřeba 2,5tunového drobečka s hranatou karoserií bude jen těžko jednociferná. Obdobně na tom budou i vozy typu pick-up. Budou mít přednost v bezkonkurenčním prostoru pro náklad, ale cestující na zadních sedadlech si na přemíru komfortu rozhodně stěžovat nebudou.

MPV, SUV?

Co nějaké MPV (velkoprostorové auto) nebo SUV (lehce „terénní“ auto)? Obě možnosti se jeví jako celkem rozumná volba. Velká MPV (jako Ford Galaxy, VW Sharan nebo Peugeot 807) i menší MPV na bázi vozů nižší střední třídy (Opel Zafira, Renault Scénic, VW Touran), mají často sedm sedaček. Dlužno ovšem upozornit, že při jejich využití už na zavazadla moc prostoru nezbude. Výhodou většiny MPV oproti běžným vozům je variabilní interiér. Sedadla ve druhé řadě můžete posunovat, sklápět nebo snadno vyjmout.

Vozy SUV už v prostoru tak velkorysé nejsou. Ty velké mohou také nabídnout sedm míst, ale zase jen na úkor prostoru pro zavazadla. Plusem většiny SUV je outdoorová image i větší odolnost mírně zvýšeného podvozku. To se může hodit, když budete potřebovat sjet blíž k řece, popojet po prašné cestě nebo jen odstavit auto vedle silnice. Každý si umí představit situace, kdy se větší světlost podvozku, případně spínatelný pohon všech kol může hodit. Ale pozor: řada současných SUV se vyrábí jak s pohonem 4×4, tak i jako pouhé dvoukolky.

Kombi?

Zajímavý test a rozsáhlé měření nedávno zorganizoval největší evropský automobilový časopis, německý Auto Bild. Srovnával spotřebu, prakticky využitelnou prostornost i jízdní vlastnosti vždy tří různých vozů stejné značky – MPV, SUV a kombi. Přitom šlo vždy o vozy stejné třídy, sdílející většinou stejný základ podvozku a s identickým motorem. U většiny značek byly výsledky podobné, ale z čistě praktického hlediska vycházely nejvýhodněji vozy kombi. SUV i MPV mají kvůli větší čelní ploše a vyšší hmotnosti vyšší spotřebu. Vyšší těžiště i méně tuhá karoserie se zase podepisují na horší jízdních vlastnostech ve srovnání s kombi. Zavazadlové prostory mají často „papírově“ podobný objem. Jenže zatímco SUV a MPV to dohánějí jeho výškou, kombi mají výrazně větší ložnou plochu. Posuďte sami, co je v reálu praktičtější.

Takže kombi? Že bychom skončili u obligátní Škody Octavia? Výběr kombíků je naštěstí mnohem širší a oktávka nedominuje už ani objemem kufru. V poslední generaci ji v tomhle ohledu překonala Honda Civic Tourer a sourozenec VW Golf Variant. Výhodou delšího interiéru kombi je, že v něm lze po sklopení zadních sedaček ve dvou lidech celkem pohodlně přespat. Před koupí si ale ověřte, jestli lze sedačky sklopit skutečně do roviny a jak dlouhá plocha vznikne.

Výhodou kombi, SUV i MPV je delší střecha, často s podélnými nosiči, tzv. hagusy. Ty usnadňují montáž nosičů na kola, na lodě, střešních boxů nebo stanů. U MPV a SUV bude díky větší výšce manipulace s nákladem na střeše obtížnější.

Čtyřkolka?

Když jsme se dopracovali ke kombi, co čtyřkolka? Outdoorová image takového auta bude sice patrná až na druhý nebo třetí pohled (a to ještě ne každému), ale v zimě na sněhu nebo na podmáčené polní cestě vám pohon všech kol dodá nečekanou jistotu. Sami si ovšem uvažte, kolikrát za rok u vás taková situace nastane. Nezvládnete ji i zvýšenou předvídavostí, soustředěností za volantem a řidičskou zručností?

Vždy je to něco za něco. Čtyřkolka znamená vyšší ztráty energie vyvolané třením v soustavě. Je těžší, protože výkon na druhou nápravu musí přenášet nějaký další mechanismus. Vyšší hmotnost se projeví nejen na spotřebě, ale i na odstředivé síle při průjezdu zatáčkou. Čtyřkolka je složitější na výrobu, takže bude dražší. Bude mít i vyšší podlahu zavazadlového prostoru, což znamená menší objem. K připojení pohonu druhé nápravy slouží nejčastěji mezinápravová viskózní nebo lamelová spojka. Další součástka, která vyžaduje pravidelný servis, tedy opět vyšší náklady.

Pohon všech kol tu není u čtyřkolky proto, abychom byli v zatáčkách rychlejší. Zajišťuje jen trakci při jízdě v přímém směru a při akceleraci. Moderní auta používají pro připojení pohonu všech kol elektroniku. Snímače otáček kol dokážou vyhodnotit, kdy dochází k prokluzu kol. V tomto ohledu výjimečná značka Subaru vyrábí vozy se stálým pohonem všech kol a s mezinápravovým diferenciálem. Za ztížených podmínek je to výrazně účinnější.