Drsný trek či dobrodružná cesta umějí dokonale odkrýt povahu člověka, se kterým se vydáváte na cesty. Putování po světě pak může dva lidi spojit nebo rozeštvat na celý život. Jak tedy volit?

Chystáte se na dobrodružnou cestu nebo na delší trek a neznáte nikoho, kdo by jel s vámi? I po skoro sto letech stále platí slova Jiřího Gutha-Jarkovského z knihy Turistický katechismus (1917): „Zkušení radí, aby turista nastoupil cestu sám. Ve společnosti že cestují jenom ti, kteří nemají ani vůle, ani schopnosti cestou uzavírati známosti, nebo lidé, kteří nedovedou býti samotni, aniž se nudí, poněvadž nedovedli se naučiti umění spokojiti se sami sebou. Kdo chceš míti potěšení na cestě se společníkem, vol jej s velikou opatrností. Je to třeba roztomilý člověk, ale potěšení z toho mizí jako sníh na slunci, když v noci v malém pokoji, na který jsme s ním ve venkovském hostinci odkázáni, slyšíme ho chrápat, jako když se brambory vaří…“

Cestování sólo je náročnější na psychiku. Případným nástrahám musí člověk čelit sám a také prožívá větší stres z neustálých změn. Nemá ho kdo podržet, pohlídat mu bágl a postarat se, když se něco zlého přihodí. Nemá se s kým podělit o zážitky. Jednolůžkový pokoj bývá většinou poměrně dražší než dvoulůžkový. Při dlouhých přejezdech vlakem nebo autobusem navíc sólocestovateli nezbývá, než se místo povídání ponořit do vlastních myšlenek a existenciálních úvah, což často vyvolává pocit deprese.

V roce 1815 to dobře vystihl britský dobrodruh J. B. Fraser, objevitel pramenů Gangy. O svém příchodu k místu zvanému Gaumukh (Kravská tlama) v gharwálském Himálaji, kde největší indická řeka vytéká z čela obrovského ledovce, napsal tato slova: „Není jednoduché popsat nedefinovatelný pocit tísně a děsu, který se rozprostřel v našich duších. Příšerný mrtvolný klid okolních hor na nás padl ve chvíli, kdy jsme vzpomenuli na naše domovy, přátele a blízké a pocítili svou osamělost a odloučení od všech těchto nám tak drahých věcí.“

Partnerská zkouška

Cestovat s člověkem, kterého neznáte a o jehož lidských kvalitách nic nevíte, je ale vždy sázkou do loterie. Nezapomeňte proto na dva a půl tisíce let starou Buddhovu poučku, která platí dodnes: „Nenajdeš-li sobě rovného nebo lepšího, pak raději putuj samoten. S hlupákem se nespolčuj.“

Jedete s partnerem nebo s partnerkou? Buďte připraveni, že cesta váš vztah důkladně prověří, a to v dobrém i ve zlém. Pro páry, které to spolu myslí vážně, by měla být delší nezávislá cesta povinná. Společně totiž zažijete únavu, nevyspání, podrážděnost, nutnost řešit různé neobvyklé a krizové situace… Možná vám díky tomu spadnou růžové brýle. Zjistíte, že partner(ka) je nepoužitelný blb, který nic nedokáže zařídit, ve stresu se hned složí, věcně remcá a pořád se mu (jí) něco nelíbí. Po návratu se s ní(m) proto rozejdete, což je dobře, protože byste ho (ji) časem stejně poslali do háje.

Nebo si naopak díky cestě všimnete, že je to partner do nepohody, na kterého se můžete spolehnout. Potvrdíte si tak platnost úsloví „Co v kom je, nepoznáš na klidném moři“. Pokud váš vztah přežije zkoušku cestou, pravděpodobně přežije i jiné drsné životní zkoušky. Společné silné zážitky vás k sobě přitáhnou víc než cokoli jiného. Ještě po letech pak budete společně vzpomínat: „Pamatuješ, jak jsme tenkrát na treku v indickém Zanskaru málem umrzli ve vánici? A jak jsme pak na thajsko-barmské hranici na dva dny zabloudili v džungli?“

Čtyři a dost

Optimální je vyrazit na cestu maximálně ve třech nebo čtyřech lidech. Ve větší skupině se buď stále na někoho čeká, nebo si jeden z vás vybojuje nevděčnou a diktátorskou úlohu „pana vedoucího“, který ráno určuje nástup. Každý chce vidět něco jiného, takže se jen těžko dohodnete na trase a na tom, kde se zastavit a na jak dlouho. Vznikají různé aliance a mocenské skupiny, nevejdete se do jednoho pronajatého auta…

Pokud vás navzdory našemu varování vyjede na cestu víc, můžete se podle potřeby dělit a na určených místech po několika dnech či týdnech zase scházet. Tento postup je také osvědčeným lékem na ponorkovou nemoc, které se na delší cestě ani se sebevíc milovaným partnerem či nejlepším kamarádem neubráníte.