run – zdravi sportovni minulost

Každý, kdo se někdy závodně věnoval nějakému sportu, je touto aktivitou zasažen – v lepším případě pouze psychicky, častěji je však jeho tělo příslušným sportem poznamenáno prostřednictvím svalových a funkčních přizpůsobení. A právě ta mohou v okamžiku, kdy dotyčný začne pravidelně běhat, znamenat problém.

Začíná-li běhat člověk sportem dosud nedotčený, bývá mu většinou jasné, že to nebude mít lehké. Většinou proto začíná postupně, často nejprve pouhou chůzí, poté indiánskou chůzí a teprve po získání základní kondice přejde k samotnému běhu.

Lidé, kteří mají za sebou závodní kariéru v jiném sportu nebo se mu intenzivně věnovali rekreačně, to ovšem v tomto mají při svých běžeckých začátcích snazší jen zdánlivě. Jelikož jsou zvyklí na pravidelnou fyzickou zátěž, očekávají poměrně snadné „rozběhání“. Často jsou ale zaskočeni tím, že jejich tělo reaguje na nový způsob zátěže neočekávanou bolestí, zánětem, či dokonce zraněním. Jejich tělo se totiž za roky, kdy se příslušnému sportu věnovali, převažující zátěži funkčně přizpůsobilo, nehledě na stará sportovní zranění a chronické přetížení určitých partií. Něco z toho vyřeší opatrné, postupné zvyšování běžecké zátěže, vždy se ovšem vyplatí spolupráce s fyzioterapeutem, který napraví dysbalance a doporučí kompenzační cvičení, ale i s běžeckým trenérem, který ohlídá a naučí správnou běžeckou techniku.

  • Fotbalisté

Ve fotbale jsou statisticky nejčastější zranění kotníku, teprve na druhém místě jsou úrazy kolene. Zvláště opakovaná traumata mohou u kotníků i kolen přivodit instabilitu (nepevnost). Vazy bývají „ vytahané“, nedrží kloub pevně a tím se zhoršuje jeho funkce. Následně dochází u kolenních kloubů k poranění menisků a k degenerativním změnám kloubních chrupavek. Kotníky bývají ze stejných důvodů postiženy nejčastěji degenerativními, artrotickými změnami.

Řada bývalých fotbalistů bývá při přechodu na běh překvapena bolestmi kolenního kloubu, přestože v minulosti pravděpodobně trpěli spíše zraněními kotníku. Dokud totiž fotbalista trénoval, jeho dobře fungující a pevné svaly stehna kolenní kloub aktivně zpevňovaly.

Po tréninkovém výpadku došlo k povolení této podpory, a kvůli tomu se zvýraznila ona nestabilita kolenního kloubu, která ovšem existovala již dávno předtím – její příčinou obvykle bývá funkční porucha v dolní části zad, která je provázena i poruchou statiky pánve a díky tomu mění směr působících sil, které pak zatěžují kolena nesouměrně. Při zátěži pak dochází k opakovaným drobným traumatům uvnitř kolenního kloubu a při zvýšení nestability se rychlost jejich vzniku zvyšuje. Při zahájení běžeckého tréninku se nejprve objevuje výstraha v podobě bolesti a teprve po mnoha naběhaných kilometrech dojde i k chronickým degenerativním poškozením částí menisků i chrupavčité výstelky kloubu (tj. k artróze).

Jak se vyhnout potížím:

Zpočátku jsou vhodné relativně časté návštěvy fyzioterapeuta (podle intenzity potíží až 2x do měsíce), který obnoví funkčnost těla, hlavně statiku pánve. Pokud bude tento běžec současně pracovat cíleně na obnově tzv. stereotypu chůze a běhu a postupně zvyšovat zátěž během, za předpokladu dodržování správné techniky běhu, pak dojde k obnově stability kloubů díky funkčním a pevným svalům.

  • Basketbal a házená

Bývalí házenkáři a basketbalisté mají jedno společné s fotbalisty: také oni se statisticky nejčastěji potýkají s následky po poranění kotníků a po zahájení běžecké „kariéry“ se u nich rovněž často ozývají problémy s koleny. Navíc si ovšem nesou také následky přetěžování ramenních kloubů, loktů a zápěstí. Z pohledu běhání se to sice může zdát jako nezajímavý fakt, opak je však pravdou: přetížení horní končetiny (hlavně ramenního kloubu) souvisí s chronickým funkčními poruchami krční páteře a horní části páteře hrudní. Proto při započetí pravidelného běhání mají tito sportovci poměrně často také potíže s bolestmi krku, někdy i následně hlavy, občas kolem lopatek, případně na přední části hrudi.

Jak se vyhnout potížím:

Se zlepšenou technikou běhu často tyto potíže mizí, ne tak ovšem chronické funkční poruchy, proto je u těchto běžců na místě ještě cílená fyzioterapeutická péče a cvičení zaměřené na oblasti páteře, které byly v minulosti přetěžovány.

  • Volejbal

Bývalí hráči odbíjené mají nejčastěji následky po opakovaných zraněních kotníků, achilovek, případně po přetěžování a zánětech achilovek. Následky přetěžování a poranění v oblasti kolenních kloubů jsou častěji charakteru chondropatie čéšek a čéškového syndromu.

Jak se vyhnout potížím:

V začátcích pravidelného běhání je namístě dbát na fyzioterapeutickou léčbu statiky pánve, ale také na cílený terapeutický strečink a důsledně si hlídat správnou techniku běhu. Velmi vhodné je pro ně běhání v pětiprsťácích či jiné minimalistické obuvi po nerovném a relativně pružném terénu – je to nejen skvělý doplněk tréninku, ale zde působí vyloženě jako lék. Pokud si bývalí volejbalisté zajdou ještě kromě běhání zahrát beach volejbal (tj. na písku bez obuvi), je to pro ně skvělý doplňkový sport.

  • Plavání

Typickými potížemi bývalých plavců bývá „plavecké rameno“ nebo „prsařské koleno“. První zmíněné poranění se při zahájení pravidelného běhání projevuje stejně jako přetěžované rameno v případě házenkářů či basketbalistů, a to především díky přímé vazbě na funkci krční a hrudní páteře.

Potíže s kolenním kloubem se většinou neprojeví ihned v začátcích běhání, přesto to může být právě hlavní problém, který může u bývalých plavců ohrozit pravidelnost běžeckého tréninku.

Jak se vyhnout potížím:

Fyzioterapeutická léčba spočívá zejména v cíleném cvičení zaměřeném na úpravu svalových dysbalancí, nezbytná bývá také korekce asymetrií postavení nohou a kotníků pomocí speciálních vložek do bot.

  • Cyklistika

Nejčastějšími cyklistickými zraněními jsou následky pádů (zlomeniny klíčních kostí či jiné zlomeniny a pohmožděniny v oblasti ramenních kloubů), ty se však většinou při běhu nijak výrazně neprojevují. Velkým problémem bývalých cyklistů naopak bývají zkrácené svaly dolních končetin, většinou celé funkční řady přední strana stehna – lýtkové svaly – achilovka – ploska nohy. To pak obvykle vede ke specifickým chybám v technice běhu. Kondiční triatlonisté, kteří se rekrutují z bývalých cyklistů, jsou ostatně právě podle techniky běhu snadno k rozpoznání od bývalých atletů nebo plavců.

Jak se vyhnout potížím:

Nezbytné je zařazení větších dávek cíleného léčebného strečinku dolních končetin a důsledný dohled na správnou techniku běhu.

  • Tenis

Začnou-li bývalí tenisté pravidelně běhat, obvykle nezanechají tenisu úplně, ale spíš tyto sporty kombinují. Nejtypičtější zranění, která si přinášejí ze svého sportu, jsou „tenisový loket“ a „tenisové rameno“, jejichž vazba s funkcí krční páteře je stejná jako u plavců či basketbalistů. Omezení v běžeckém tréninku může znamenat i chronicky poraněná achilovka, někdy postižená i zánětem.

Jak se vyhnout potížím:

Důležitá je fyzioterapeutická péče o statiku pánve, obnovení správného stereotypu chůze a běhu, cílený léčebný strečink a také používání kvalitních běžeckých bot a individuální korekce pomocí vložek. Příznivě působí i používání minimalistické obuvi na měkčím nerovném terénu.

  • Veslování

Veslaři mívají ve srovnání s jinými sportovci výrazně vyšší vitální kapacitu, a proto z nich bývají dobří běžci. Ze zranění se u nich nejčastěji vyskytují potíže s ramenními klouby, méně časté je poranění kolen.

Jak se vyhnout potížím:

Veslaři obvykle končí sportovní kariéru dříve, než u nich stačí dojít k trvalým následkům. Kromě fyzioterapeutického dohledu a důrazu na správnou techniku běhu proto obvykle v začátcích běhání nepotřebují zvláštní léčbu.

  • Gymnastika

Častý problém bývalých gymnastek, jak sportovních tak moderních, je kombinace chronických poruch funkce ve smyslu omezení pohyblivosti určitých kloubních spojení s hypermobilitou ve zbytku těla. Začátek pravidelného běhání bývá proto často spojen s reakcí na tuto situaci v podobě bolestí hlavy, dolních zad, kolenních kloubů a přednoží.

Jak se vyhnout potížím:

Gymnastky obvykle mohou vydržet soustavné běhání jedině za současné pomoci fyzioterapeuta. Důležitá je pro ně také úprava jídelníčku, zejména dostatečný přísun bílkovin a minerálů.

  • Kondiční aerobik

Ženy, které chodily pravidelně na aerobik, bývají ve slušné kondici. Na rozdíl od absolutních nesportovců proto mohou začít rovnou během, nikoliv chůzí. Pokud chodily na odborně vedené lekce, neměly by si nést žádné výraznější následky z důvodů svalových dysbalancí či přetěžování určitých partií. Při běžeckém tréninku by si ovšem měly důkladně hlídat tepovou frekvenci. Ve většině lekcí aerobiku se totiž využívá vyšší tepová frekvence, než je vhodná u kondičního běhu, takže se řada žen v běžeckých začátcích příliš honí, což zpomaluje nárůst vytrvalosti i případnou snahu hubnout.

Jak se vyhnout potížím:

když si s sebou milovnice aerobiku přinášejí výrazně nižší zdravotní zátěž než vyznavači jiných sportů, měly by alespoň v začátcích běhání navštívit fyzioterapeuta, aby srovnal případné asymetrie pohybového aparátu a předešel tak přetěžování jedné z končetin.

  • Hokej 

Hokejisté, kteří se pustí do pravidelného běhání, mívají často problémy s koleny, achilovkami, třísly i vnitřní a přední stranou stehen, což je od běhu většinou odradí.

Jak se vyhnout potížím:

Od počátku běžeckého tréninku je nutná cílená a zpočátku i pravidelná fyzioterapeutická léčba spolu s důrazem na techniku běhu.

Pozor na asymetrie!

  • Více než 90 % populace trpí nějakou asymetrií v oblasti pohybového aparátu.
  • Tyto asymetrie způsobují, že je jedna končetina zatěžována více, a je tudíž náchylnější ke vzniku zranění.
  • Asymetrie rovněž zhoršují stabilitu kloubů, a zvyšují tak pravděpodobnost vzniku úrazů i degenerativního poškození (např. artrózy).
  • Běh je symetrický pohyb, a proto při něm všechny asymetrie vedou k projevům potíží častěji než u jiných sportů.
  • Bývalí vyznavači jiných sportů mají situaci zkomplikovanou nejen kombinací asymetrií a následků dlouhodobého přetížení určitých partií, ale rovněž u nich po skončení intenzivního tréninku dojde ke zhoršení kondice svalů, které vede ke zvýšení nestability kloubů. Běhání proto u nich vede k potížím častěji než u běžeckých začátečníků, kteří nikdy nesportovali.
Add Comment Register



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


5 + jedna =

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Free mockups