Každý západní cestovatel, turista či poutník je ve třetím světě boháč, i když je doma průměrně „chudý“. Tamní podfukáři proto vymysleli nespočet triků, jak vám od peněz ulehčit. Základní obranou proti cestovním podvodům je zapojit prostý selský rozum.

Při nákupu suvenýrů, šperků a cenností si dejte pozor na podvodníky, jejichž umění přemlouvat bývá skutečně virtuózní. Většina prodavačů vám bude s vážnou tváří tvrdit, že uměle zaprášená a patinovaná soška Buddhy za výkladem jejich krámku pochází z období krále Ašóky a nejde snad ani penězi zaplatit. Všechny malby, zvonečky, náramky a modlitební mlýnky samozřejmě pocházejí z prastarých tibetských klášterů, některé ale ještě navíc vyráběl sám dalajlama, nebo v nich alespoň sídlí duch Kančendžongy.

Naletět můžete i při nákupu falešných drahokamů, mistrovských „vyřezávaných“ cetek, odlitých z umělé hmoty tvářící se jako pravá slonovina či „vzácných“ perských a kašmírských koberečků.

Jen si procvičím angličtinu

Relativně neškodným podvůdkem je tvrzení, že si někdo chce jen procvičit angličtinu, a zadarmo vás proto provede po městě. Když pak začne vyžadovat za svou neobjednanou službu peníze, stačí mu říct, že zaplatit by měl naopak on vám za konverzaci. Kolem hlavních turistických památek se na mnoha místech Asie setkáte s mnoha variacemi podvodu, na jehož začátku je nové „přátelství“. Kamarád se s vámi dá do řeči a pak vás pozve na pivo, na čaj nebo na večeři. Když se pak na stole objeví účet, ukáže se, že platit máte vy a že útrata je třeba až desetinásobně předražena. Z kamaráda se vyklube obyčejný nadháněč restaurace nebo čajovny, který z vás spolu s majitelem začne tvrdě vymáhat peníze. Buďte tvrdí – vysmějte se jim a přivolejte policii, případně zaplaťte jen částku odpovídající vaší vlastní konzumaci a odejděte.

Mnoho variací má i klasický podvod se znečištěním vašeho oděvu, batohu nebo bot. Z ničeho nic na něm přistane kravské lejno, hořčice z hamburgeru nebo si nad vámi prostě uleví pták. Naštěstí jde ale zrovna kolem čistič bot nebo mladík s papírovým kapesníkem, prostě někdo úslužný a hodný, kdo vás očistí. V měkčí variantě bude za svou službu vyžadovat odměnu či bakšiš, v horší variantě vám jeho komplic během čištění prohrábne kapsy. Obrana je jednoduchá – odmítněte a očistěte se sami v hotelu nebo na jiném bezpečném místě.

To se vyplatí!

Častým trikem je tvrzení, že se z vás přes noc stanou boháči tím, že něco levně nakoupíte a doma nebo v sousední zemi to draze prodáte. Tento podfuk se v řadě asijských zemí opakuje v nesčetných variacích. V Íránu to budou vzácné perské koberce, v Indii řezby ze slonoviny a starožitnosti, v Thajsku šperky a drahokamy.

Podvodní prodejci mají svou historku promyšlenou do nejmenších detailů. Oslní vás povídačkou o životní šanci a obrovské slevě, která trvá jen dnes, v den králových narozenin, buddhistického svátku či výprodeje starých zásob ze skladu. Ukáží vám děkovné dopisy cizinců (kteří si díky výnosné transakci zaplatili celou cestu a ještě si koupili mercedesy) a certifi kát státních orgánů, že je vše legální, zboží je pravé a má závratnou cenu. Předloží adresu a fotografi i dealera, který od vás na smluveném místě v Evropě zboží s hvězdným ziskem odkoupí. Po vás se chce jen jediné – investice ve výši několika set dolarů. Taková směšná částka! Pokud nevíte, co s penězi, nechte se přesvědčit a jděte do toho. Tahle investice se vám ale nevyplatí.

Podfukáři ze západu

Podvodníci bývají nejen mezi domorodci, ale i mezi západními cestovateli. Psychologicky je to pro vás těžší, protože jiné bělochy má člověk v cizině tendenci automaticky považovat za důvěryhodnější než místní. V restauraci v Dillí třeba potkáte nešťastného mladíka, kterého právě okradli. Nemá na internet, aby se spojil s rodiči, ani na autobus, aby dojel na ambasádu. Lidé si mají pomáhat, takže mu věnujete dvacet dolarů. Když se pak do Dillí o měsíc později vrátíte z treku, pořád sedí na stejné židli a vypráví jiným bělochům, že ho právě okradli. Víc než kdekoliv jinde se tedy držte pravidla „Důvěřuj, ale prověřuj“.

Text: Ivan Brezina
Foto: Shutterstock