Pozor na omrzliny!

Jednou z nejčastějších zimních zdravotních komplikací jsou omrzliny, jež nám mohou přivodit řadu nepříjemných doživotních následků. Jak se jich vyvarovat? human-93771_640

Ačkoli je zima za dveřmi a řada z nás už nemyslí na nic jiného než na nějaké to vyžití na zasněžených vrcholcích hor, pár zásad a typů, o kterých si povíme, se nám bude hodit v průběhu celého roku. K omrzlinám totiž není nutně potřeba mráz. Za určitých okolností mohou nastat už při teplotě pod 15 °C. Hlavní roli totiž nehraje pouze teplota vzduchu, ale také rychlost větru, vlhkost vzduchu a naše aktuální kondice.

K omrzlinám můžeme poměrně snadno přijít i v létě při sjíždění divokých horských řek pramenících z ledovců, či pokud máme nedostatečnou výbavu a jsme nuceni nečekaně přenocovat v horách.

Jak omrzliny vznikají?

Lidské tělo je víc než ze 60 % tvořeno vodou. Při vystavení velmi nízkým okolním teplotám se částečky vody blízko povrchu kůže mění v drobné krystalky ledu, které zvětšují svůj objem a poškozují buňky tkání, včetně cévních stěn.

Aby náš organismus zabránil ztrátám tepla, omezí pomocí vasokonstrikce (zúžení cév) tok krve do periferních cév (prsty, uši, nos, brada…) a místo toho se krev soustřeďuje do cév tělesného jádra, což umožňuje chránit životně důležité orgány. Pokud chlad trvá, brání se naše tělo svalovým třesem a tvorbou tepla, které vzniká spalováním tukových zásob při pohybové aktivitě.

tabulka pusobeni vetru

Tím, že je sníženo prokrvení periferních orgánů našeho těla na minimum, uniká z nich teplo velmi rychle a naše špatně chráněné prsty, uši, nos a obličej omrzají. První příznaky – zarudnutí, silné
pálení a postupnou ztrátu citu známe snad všichni. Znecitlivění rychle postupuje a za chvíli prsty nejsme schopni ovládat. Záludnost omrzlin tkví v tom, že stupeň jejich závažnosti poznáme až po několika hodinách či dnech poté, co se postižené místo opět ohřeje a prokrví.

Mírné omrzliny po ohřátí jen zrudnou a bolestivě otečou. Při omrzlinách druhého stupně se po opětném
prokrvení na místě objevují ošklivé mléčné puchýře. I tyto omrzliny mají většinou dobrou prognózu.

Závažnější jsou ošklivě vypadající modravé puchýře naplněné krví, které se někdy vyvíjejí až v černé nekrózy (nevratné odumření tkáně). Při nekrózách je nevyhnutelná amputace postiženého místa.

Kdy omrzliny vznikají?

O tzv. windchill efektu jsme již psali. Jedná se o přepočet teploty vzduchu a působení větru na tzv. efektivní teplotu, jež je mnohem důležitější než teplota, kterou ukazuje náš teploměr. Čím silnější je vítr, tím více snižuje efektivní teplotu okolí, protože izolující vrstvička teplého vzduchu kolem nás a mezi vrstvami oblečení se s větrem rychle ztrácí a nestačí nás ohřívat.

V neposlední řadě o průběhu omrzlin rozhoduje náš aktuální tělesný stav a kondice. Fyzicky oslabení a vyčerpaní jedinci, které sužuje hlad, žízeň nebo trpí vysokohorskou nemocí z nedostatku kyslíku, jsou na prochladnutí i tvorbu závažnějších omrzlin mnohem náchylnější. Některé omrzliny jsou navíc způsobeny nedostatečným prokrvením, ke kterému můžeme mít buď genetické sklony, nebo může být například následkem nějaké nemoci jako cukrovka a ateroskleróza. Kouření rovněž způsobuje špatné prokrvení periferií.

omrzliny

Jak omrzlinám předejít?

V první řadě je samozřejmě důležité dobře se obléci. Zvláště důležité jsou teplé ponožky, rukavice, čepice a případně kukla, které udrží v teple naše periferie. Oblečení by mělo být odolné proti větru a mělo by se skládat spíše z mnoha tenkých, dobře prodyšných vrstev než z pár tlustých kusů. Prodyšnost materiálu je důležitá, protože velice podstatné je udržet tělo v suchu kvůli výše zmiňované vysoké tepelné vodivosti vody. Mokré či zpocené oblečení bychom měli hned převléknout, pokud máme tu možnost.

Někdy nás nebezpečí omrzlin může zaskočit i v létě, kdy bychom to nečekali. Prakticky vždy, když se vydáváme do vysokých hor či na sjíždění řeky, je vhodné vybavit se rukavicemi. Ono takové pádlování pár hodin v nečase na horské řece může mít stejné účinky jako omrznutí v zimě.

První pomoc při omrzlinách

Když nám začínají prsty na rukou či jiné části těla omrzat, měli bychom se snažit najít suché závětří a pokusit se postižené místo chvíli zahřívat přiložením mezi stehna nebo do podpaždí.

Pokud se nám do rukou podaří vrátit cit a nevyhnutelně nehrozí další omrzání, můžeme pokračovat v cestě. Jestliže prsty stále necítíme, měli bychom co nejrychleji vyhledat pomoc a teplé přístřeší nebo alespoň postavit stan. Je důležité provádět nejdříve postupnou aklimatizaci v místnosti o teplotě lehce nad 15 °C. Poté můžeme prsty začít ohřívat ve vlažné vodě (40 °C) nebo vkládáním do podpaží.

V případě, že nás ještě čeká náročný dlouhý návrat do civilizace v mrazivém počasí, raději prsty nerozmrazujeme, jelikož rozmrazená tkáň je k dalšímu omrznutí ještě daleko náchylnější.

Postižené místo bychom rozhodně ani neměli třít nebo vystavovat tlaku. Vzniklé puchýře rozhodně nepropichujeme. Tím bychom narušenou tkáň mohli ještě více poškodit. Mrazem poškozená kůže je náchylná ke vstupu infekce a k okolním vlivům. Rozmrazování v horké vodě, nad ohněm či na topení nám tak může způsobit vážné popáleniny.

Důležité je hodně pít. Při léčbě můžeme použít aspirin či acylpyrin, které ředí krev a usnadňují prokrvení. Ibuprofen nebo wobenzym zase mají protizánětlivé účinky. Pokud jsou omrzliny vážné, měli bychom co nejdříve vyhledat odbornou pomoc. Hodiny rozhodují o tom, jak bude léčba úspěšná a jestli se poškozená tkáň dá do pořádku.

Add Comment Register



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


− 2 = nula

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Free mockups