Aktuální trend používaných materiálů vychází z kombinací přírodních a syntetických vláken. Víte, kdy se rozhodnout pro syntetiku, proč je užitečná vlna a na co jsou dobrá bambusová vlákna?

V minulém článku od Karla Kršky (ZDE) jsme se seznámili se základními parametry outdoorových ponožek, jako jsou úplet nebo elasticita. Tentokrát se zaměříme na charakteristiku jednotlivých přírodních i syntetických materiálů.

Vlna, nebo syntetika?

Mezi přírodní materiály patří bavlna, len, hedvábí a především vlna merino. V úpletu se umísťují do lícní (vrchní) strany ponožky co nejvíce mimo kontakt s pokožkou chodidla, aby „ vlhkem nestudily“. Od syntetických materiálů, například vláken polypropylenu (POP), polyesteru (PES), akrylu (PAN) nebo polyamidu (PA), očekáváme díky jejich zejména hydrofobním vlastnostem pocit suchého, teplého, izolovaného prostředí.

Tyto materiály jsou pružné na ohyb a ve froté kličce ponožkového úpletu zajistí měkkost a také ochranné vlastnosti. Jejich místo v outdoorové ponožce najdete především v rubové (vnitřní) vrstvě.

Materiály celulózového typu, jako jsou viskóza, modal nebo bambus, leží na rozmezí výše uvedených skupin. Výchozí surovinou je sice přírodní rostlinná surovina, ale ta se chemicky rozloží a následuje výroba vlákna. Vlastnostmi se řadí k přírodním materiálům.

Pro výběr outdoorových ponožek je tedy volba materiálového složení zásadní. V ponožkách vyrobených jen z přírodních vláken vás čeká chůze v mokru s možnými puchýři i po kratším treku (netýká se vlny), naopak ponožky složené výhradně ze syntetických materiálů nepřijmou pot a kloužou na vlhkém chodidle. Proto byly vyvinuty tzv. integrované pleteniny. V jejich lícní i rubové vrstvě se přesně dle daných poměrů prostřídávají nebo i paralelně prolínají obě skupiny materiálů.

Nejlepší je merino

Bavlna je rostlinného původu, vlákna vhodné délky a kvality dorůstají především v Indii a Egyptě. Je příjemná na omak, dobře saje vlhkost, ta však studí. Vlna se získává ze zvířat, pro outdoorové ponožky se nejvíce využívá velmi jemná ovčí vlna merino. Síla jednotlivých vláken pod 25 mikronů zajišťuje, že materiál neškrábe.

Vlna má přirozenou schopnost vydržet dlouho bez zápachu, má unikátní absorpci až 35 % potní vlhkosti vůči svému objemu, kdy ještě nepůsobí pocitem vlhka, a struktura vláken podporuje výborné proudění vzduchu.

Vlivem svého složení není vhodná pro množení bakterií. Merino je svým rozsahem pozitivních vlastností jeden z nejlepších materiálů na ponožky (nejen outdoorové) a hodí se pro celoroční použití. Pro zvýšení trvanlivosti ponožek se do přízí s vlnou přidávají syntetická vlákna. Vlna je při vyšších teplotách srážlivá, proto vyžaduje šetrné praní a sušení.

Bambus se v poslední době považuje za moderní vlákno zejména kvůli přirozeným antibakteriálním a antimykotickým účinkům. Struktura bambusových vláken zajišťuje výborné proudění vzduchu a tím i jeho odvod, díky čemuž je vlákno přirozeně chladné na dotek. Úplet je hebký a nelepí se na pokožku.

Jak už bylo řečeno, syntetická vlákna mají u outdoorových ponožek svou nezastupitelnou roli. Jaké jsou čtyři nejčastěji používané materiály?

• Polypropylen (POP) se do ponožek používá ve formě polypropylenového hedvábí nebo v přízi. Nejdůležitější vlastností POP je vodoodpudivost, přijímá pouze 0,05 % vlhkosti, je lehký (plave na vodě) a vyniká termoizolačními vlastnostmi. Je vedle vlny a především v kombinaci s ní ideální pro výrobu outdoorových ponožek. Všeobecně známé a u ponožek žádané je antibakteriální stříbro obsažené v POP vlákně. Při jeho špatném použití se však jeho antibakteriální působení nemusí projevit.

• Polyester (PES) je těžší než polypropylen, přijímá 0,40 % vlhkosti a svým chemickým složením je vhodný k modifikacím a k zušlechtění tvarováním. Ve formě dutých vláken získává termoizolační vlastnosti, v případě podélného profilování se podílí na rychlém odparu vlhka, který přináší pocit mírného ochlazení. Toho se využívá zejména pro výrobky určené k letnímu použití (CoolMax), nebo celoročnímu (ThermoCool).

• Polyamid (PA) má výborné fyzikální parametry, například vysokou pevnost za sucha, odolnost v oděru i pružnost. Přijímá však 4,5 % vlhkosti a to ho řadí v použití pro outdoorové aktivity až na třetí místo za výše uvedené syntetické materiály. Jeho vhodné použití do ponožek je v místech, kde se požaduje zvýšená odolnost, jako je například chodidlo, pata a špice. Polyamid je při praní srážlivý.

• Akryl (PAN) se používá jako náhrada vlny, pokud však máte na výběr, rozhodněte se raději pro přírodní alternativu: proti akrylu výrazně lépe pohltí vlhko vzniklé při zátěži. Ať se rozhodnete pro jakoukoli variantu, elastany ve formě dienových nebo polyuretanových (Lycra) struktur jsou použity ve všech typech ponožek. Ovlivňují, jak nám padne a zda nás nebude škrtit lem.

Při nákupu ponožek je nutné si uvědomit výše uvedené zásady. Nebojte se však zkoušet různé typy ponožek z klasických i inovativních materiálů a úpletů. Každý z nás má jiné fyziologické předpoklady, jiné pocity, každému zkrátka vyhovuje něco jiného.

Materiál vs zákon

V obchodní síti v ČR platí vyhláška MPO č.92/1999 Sb. o značení materiálu, podle které je nutné označení použitého materiálu (například „vlna“, „polyester“), chybně je pak označen obchodní název materiálu – „Thermal…“, nebo „Clima…“. Doplňující informace včetně obchodní značky materiálu by měly být uvedeny pouze v informačním textu na obalu ponožky. Pokud ne, buďte s výběrem opatrní!

Autor textu Karel Krška se vývojem a výrobou ponožek zabývá již od roku 1991 a patří mezi přední české experty v oboru. Podílel se mimo jiné na vývoji prvních funkčních ponožek pro goretexovou obuv, Vzor 2000, které používá Armáda České republiky.