Hned v úvodu připomenu, že se bavíme o výbavě na dlouhé treky. Tedy pro ty, kdo chůzí nebo lehkým lezením tráví většinu dne a prioritou pro ně je někam dojít a nebýt z toho moc unavený, aby další dny nebo týdny mohli dělat totéž.

Možná si budete myslet, že tady se na hmotnosti moc ušetřit nedá. Oblečení přece moc neváží, a navíc potřebujete náhradní tohle a tamto. Něco do tepla, něco do zimy, tohle do deště a támhleto se vám zase líbí, protože to má kapsičku… Zkuste si teda zvážit třeba nepromokavou bundu. Vy šťastnější budete někde nad půl kila, méně šťastní kolem kila. A co třeba fleecová bunda? Ejhle, další půlkilo.

Oblečení by vás po většinu dne mělo udržovat v tepelné pohodě, ať už je horko, zima a větrno nebo prší. Základem je přestat nosit zbytečné věci, čehož docílíte postupně. Po každé výpravě si zapište, kolik a jaké věci jste vůbec nepoužili. Po pár výpravách bude jasné, že půlku věcí můžete klidně nechat doma. Zaměřte se na univerzálnost oblečení. Různé kombinace pár kousků pokryjí skoro všechny situace. Další krok je redukce váhy některého kusu. Pokud nejste vyloženě horolezci (kteří potřebují velkou životnost materiálu a různé technické vychytávky), bohatě vám postačí lehounká nepromokavá bunda v hmotnosti do 400 g.

A tím se dostáváme i k materiálům. Z časopisů a outdoorových fór se dovíte spoustu „zaručených“ tipů… Ale každý jsme jiný a děláme věci jinak, takže pro každého fungují jiné materiály a jiné kombinace. Volte podle VLASTNÍCH zkušeností! Osobně vidím jako nejdůležitější tyto oblasti:

Základní vrstva

Přichází do styku s tělem a má zásadní vliv na odvod potu a udržování tepelného komfortu. Důležité je, aby oblečení do teplého počasí umožňovalo dobrou ventilaci, takže by mělo být volné. Naopak do chladných podmínek potřebujeme přiléhavou vrstvu, která ventilaci omezí. Nejčastějšími materiály je dnes polyester a merino vlna. Jejich užitné vlastnosti jsou zásadně určené gramáží a typem úpletu, případně smísením s jinými vlákny. Obrovskou výhodou merino vlny je, že jádro každého vlákna je schopné absorbovat velké množství vody, zatímco povrchová vrstva je hydrofobní. Takže oblečení případnou vlhkost nasaje, ale povrch je pocitově suchý.

Zateplení

Třeba lehoučká péřovka nebo kvalitní fleecka. Pro dlouhé akce v mrazivých teplotách je ale samozřejmě nutné přidat další izolační vrstvy.

Povrchová vrstva

Shell (neprofuk, nepromok) chrání před větrem a/nebo vlhkostí. Když se člověk hýbe, tělo obvykle produkuje dostatek tepla na to, aby i v teplotách pod 10 °C stačilo na tělo těsné triko s dlouhým rukávem. To se ale zásadně mění s větrem. Ten ve spojení s vlhkým oblečením ochlazuje několikanásobně intenzivněji než klidný vzduch. Lehoučká, prodyšná větrovka, tzv. wind shirt, je proto ve výbavě doslova k nezaplacení. Několik gramů hravě nahradí silné izolační vrstvy. A lehká bunda hlavně rychle schne, takže nemusíte stále zápolit s hromadou propoceného oblečení. Do dlouhotrvajícího deště je pak dobré mít prověřenou nepromokavou bundu i kalhoty. Na trhu je nepřeberné množství funkčních membrán. Abyste ale předešli zklamání, nezapomínejte, že při dostatečně intenzivní zátěži se zpotíte i v triku, které je mnohonásobně prodyšnější!

Co nosím já?

Pro dlouhé horské treky jsem se po určité době dopracoval k následující sestavě oblečení:

• Lehké rychleschnoucí kraťasy, funkční triko s krátkým rukávem, dlouhé spodky nebo „elasťáky“, které v chladnu navléknete pod kraťasy, a dva páry ponožek. Dále triko s dlouhým rukávem a lehounká neprofuk bundička. Pokud budou denní teploty jen kolem nuly a vlhko, přijde vhod lehká fleecová mikina.

• Do deště (a jako další vrstva při velmi chladném počasí) slouží lehká nepromokavá bunda a kalhoty.

• Lehká péřová bunda s plněním alespoň 750 cuin a hmotností 200 až 400 g. Když ji navlíknete jen na tričko, můžete se po kempu komfortně pohybovat i v teplotách pod nulou. Péřovka skvěle pomůže i jako dodatečná vrstva do spacáku, pokud je velká zima. V neposlední řadě je to pohotovostní kus oblečení pro krizové situace (musíte bivakovat během výstupu do sedla, spadnete do vody a všechno máte mokré, najdete někoho podchlazeného…). Péřovka po oblečení přináší okamžité teplo, je lehoučká, skladná a univerzální. Jenom je potřeba ji balit do nepromokavého obalu, aby nenasákla vodou, protože pak moc nehřeje.

• Tričko, spodky a ponožky na spaní. Ani ne tak kvůli teplu, jako spíš kvůli ochraně spacáku. Ne každý den máte šanci se v horách vykoupat a propocený spacák je nejen nepříjemný, ale hlavně ztrácí izolační schopnosti. Na spaní se ideálně hodí lehké oblečení z merino vlny. Spací věci navíc poslouží jako náhradní oblečení.

• Doplňky jako něco s kšiltem proti slunci, čepice, rukavice a nízké lehké návleky na boty (do 100 g). Ty se hodí nejen do sněhu, ale pořád, protože díky nim nemusíte stále zastavovat a vyklepávat něco z bot.

Nic víc nepotřebujete a jenom na oblečení dokážete ušetřit i víc než dvě kila. Samozřejmostí je, že si trika a ponožky při každé příležitosti vymáchnete. Pro inspiraci uvádím kompletní soupis mého oblečení z poslední delší akce.

Text: Petr Kosek (www.nalehko.com)