O krok dál aneb jak správně vybrat boty

Dnes si povídáme s Alešem Tvrzníkem z výzkumného pracoviště tělesné výchovy a sportu Casri. Zajímá nás, jak správně vybrat boty a jaký styl chůze či běhu je pro naše nohy ideální. shoes-588762_640

Jak si vybrat správnou botu na delší chození, třeba na trek? Má být vysoká a pevná, nebo spíš nízká a pohodlná?

Pokud chodíte složitým terénem a nejde vám o rychlost, je důležitá hlavně stabilita kotníku, a to ze dvou důvodů. Zaprvé pak lépe vyrovnáte terénní nerovnosti, různé došlapy na kameny a podobně.

Zadruhé je stabilita důležitá při delší trase. Jakmile se totiž i relativně zdravá noha unaví, má tendenci k pronaci, tedy propadání dovnitř. Vyšší tuhá bota ji pak podrží. Na rozdíl od běhu nemusí být treková bota tolik odtlumená a stačí jí menší pohybový rozsah, protože se v ní nebudete pohybovat moc rychle.

klenba nohy

To platí pro klasický trekking nebo VHT. Pokud už ale chcete v terénu běhat (třeba při outdoor runningu nebo orientačním závodě), potřebujete botu s vyšším rozsahem pohybu a volnějším kotníkem – tedy méně stabilní a nižší. Při běhu navíc vznikají nárazy, takže je dobré, aby bota trochu tlumila. A navíc záleží i na kondici kotníku konkrétního uživatele. Pokud ji máte menší, pořiďte si vyšší botu, která kotník víc zafixuje.

5-10-dome-mid-127


Jakou techniku chůze si hlídat na treku nebo na dálkovém pochodu?

Stejně jako při běhu je i tady ideální „kolíbka“ přes patu. Při chůzi jen mezní úhly pohybu nejsou tak výrazné jako při běhu a chodidlo se tolik nepropadá směrem dovnitř. Ideální je došlapovat na vnější stranu paty. Lidé nám často přinášejí boty, které mají z vnější strany sešlapané, a stěžují si, že „šmajdají“. To je ale úplně v pořádku, protože první kontakt nohy se zemí by měl probíhat právě tady.


Tímto způsobem „sešmajdané“ boty jsou tedy důkazem, že chodím správně?

Přesně tak, ale pochopitelně to nesmí být přehnané. A taky se to liší u chůze a u běhu, kde člověk na vnější stranu paty dopadá mnohem víc.


Jak si vybrat správnou vložku?

Záleží na účelu. Pokud ji chcete do polobotek, ve kterých chodíte do práce a za celý den toho moc nenachodíte a nemáte s nohama žádné potíže, nemusíte se tím moc zabývat. Stačí, když vám vložka subjektivně vyhovuje a aspoň trochu tlumí. Pokud ale běháte nebo chodíte na vysokohorské túry, měla by vložka s botou a nohou tvořit vyladěný funkční celek. Dá se to samozřejmě zkusit a doufat, že se trefíte, ale lepší je to změřit. Vložka se pak přesně hodí na vaši konkrétní nohu a k přesnému účelu. To totiž ovlivňuje nejen její tvar, ale i tvrdost.


Kdysi v dětství jsem pořád chodil v módních čínských teniskách s plochou podrážkou. Rodiče mě varovali, že si zničím nohy. Měli pravdu?

Ano. Používat tyto boty na běžné nošení po městě je jednoznačně špatně, protože málo podpírají klenbu


Je pro nohy lepší střídat boty, nebo nosit jen jedny kvalitní?

Střídání různých bot nohy posiluje, protože je to vystavuje různým situacím. Prakticky jde ale o to, abyste v některých botách nohy zásadně nepřetěžovali. Ideální je doplnit to cvičením, pokud na něj ovšem máte čas.


Ve městě prakticky pořád chodíme po tvrdé dlažbě nebo po asfaltu. Je to v pořádku?

Určitě není – z hlediska milionů let evoluce lidské nohy by bylo lepší chodit po měkké zemi, a navíc naboso. Ale pozor na dnešní trend tzv. minimalistických bot, které se chůzi naboso blíží. Na běh se používá maximálně odlehčená obuv a nebo i tzv. pětiprsťáky. Myšlenka je to v zásadě správná. Člověk je ale bohužel po celé generace civilizačně zdegenerovaný jak botami, tak nedostatkem pohybu. Naše praxe ukazuje, že pokud si odlehčené běžecké boty nebo pětiprsťáky obuje člověk, který nemá nohy v optimální kondici, jeho nohám to může paradoxně ublížit. Každopádně je třeba začít je nosit postupně.


Příliš velký skok zpátky k přírodě? Jako kdybych chtěl spát v zimě bez spacáku, protože pravěcí lidé to přece taky tak dělali?

Přesně tak, zmrznul byste. Je správné nohu přirozeně rozvíjet a osvobozovat ji od přílišné civilizační podpory. Chůzí naboso nebo v odlehčených botách se trénují svaly, šlachy i klouby. Jen se to prostě nesmí přehnat.


Dejme tomu, že jdu na dálkový pochod. Jak dalece výběr bot ovlivní, jestli v pohodě ujdu třicet nebo padesát kilometrů?

Dost zásadně. Osobně mám problém s pravou nohou. Testoval jsem trekové boty nejmenované značky a už po pár metrech chůze jsem cítil, že mě v nich mé kritické místo bolí.


Mám mít na delší pochody vložky s pevnou výdutí, které klenbu nohy nepustí dolů, nebo spíš s pružnou výdutí, která tlumí kroky?

Velmi záleží na stavu vaší klenby. Obecně jí ale vložka musí umožňovat funkci, takže jde o kompromis. Vložka by měla klenbu podržet, ale neměla by být ani moc tvrdá, protože jinak má člověk při chůzi nepříjemný pocit a vznikají otlaky. A pozor, roli hraje i správné utažení bot. Pokud si je příliš sešněrujete, omezíte krevní a lymfatický oběh. Pokud si je utáhnete málo, nohy se vám v botách budou příliš pohybovat a udělají se vám puchýře.


Kolik procent lidí má ještě dnes vůbec zdravé nohy?

To by mě taky přesně zajímalo. Z našich klientů má nějaký problém skoro každý, ale je pravda, že za námi právě proto cíleně chodí, takže to není reprezentativní vzorek. V běžné populaci má podle výzkumů školní mládeže víc než polovina plochou podélnou klenbu. Nemusejí o tom ani vědět, při běžné chůzi jim to nepůsobí problémy. Kdyby ale nohy zatěžovali nějakým sportem a neřešili to, problém se velmi pravděpodobně objeví. A nemusí být jen na samotném chodidle. Podologie, tedy věda zabývající se nohama a chůzí, je čím dál aktuálnější. Na západě už lidé chodí ke svému podologovi stejně často jako ke svému zubaři.


Není v tom stejná „zhýčkanost“, s jakou se navštěvují kosmetické salóny a řeší reálně neexistující problémy typu vrásek, málo bílých zubů nebo pleše?

Té námitce rozumím, ale nohy jsou o něčem jiném. Celá řada degenerativních poruch pohybového aparátu, které se pak projevují někde výš v těle, má prvotní příčinu dole. Mohou to být špatně vybrané boty, nesprávná technika chůze… zkrátka přetěžování pohybového ústrojí.

Je ale pravda, že pokud v práci celý den sedíte a pak ujdete pár metrů na tramvaj, nemá moc smysl to řešit. Velký význam má podologie především u lidí, kteří se více pohybují. Uvedu příklad. Pokud se člověk rozběhne, při každém došlapu na jeho nohy v závislosti na rychlosti působí až trojnásobek jeho tělesné hmotnosti. Při rychlém běhu to může být až tři sta kilogramů. Vynásobte to počtem kroků a zjistíte, že při jednom jediném desetikilometrovém běhu musejí vaše nohy amortizovat třeba tři tisíce tun. Pokud není vaše technika optimální a boty tu obrovskou zátěž správně netlumí, zákonitě se to někde projeví. Měřil jsem si to u sebe. Při běžné chůzi se zátěž rovná mé hmotnosti, tedy 74,6 kg. Při osmi kilometrech za hodinu, což je pomalý běh, jsem na 150 kg, a při dvanácti kilometrech za hodinu své nohy zatěžuji 225 kg.


Lidé, kteří každý den běhají „pro zdraví“, tedy mohou běhat „pro nemoc“?

Přesně tak. Na trhu je obrovská nabídka bot a vložek, z nichž některé fungují lépe, jiné hůř a další vůbec. Podle mě má proto smysl nechat si změřit, jak funguje systém vašeho osobního stylu běhu nebo chůze, plus konkrétních bot a konkrétních vložek. Objednat se můžete na www.casri.cz.

Text: Ivan Brezina

OUTDOOR TIP:

Sháníte-li kvalitní trekové boty, doporučujeme se obrátit na Five-Ten.cz, kde si vyberete z desítek ultra nadupaných modelů. Kvalitní servis, poradenství, doprava zdarma, výměny zboží bez řečí, zkušenosti ze závodění a mnoho dalšího je odlišuje od mnoha jiných obchodů.

Add Comment Register



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


− tři = 2

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Free mockups