Náhlé příhody břišní

K velmi častým problémům při cestách do Asie patří střevní obtíže. Západní cestovatelé nejsou zvyklí na tamní hygienické ani kulinářské zvyky, takže se jejich organismus nedokáže vyrovnat s východními specifiky. Jak problémům předejít? toilet-253941_640

V proslulé knize Kurta Vonneguta „Jatka č. 5″ je následující scéna: „Odkudsi z noční tmy se ozývalo úpěnlivé kvílení. Billy nahlédl do latríny. Kvílení vycházelo odtamtud. Plůtek byl plný Američanů se staženými kalhotami. Kbelíky byly plné nebo byly odkopnuty stranou. Nejbližší Američan kvílel, že už snad vykadil všechno kromě mozku. O chvíli později řekl: ‚Už leze, už leze!‘ Myslel tím svůj mozek…“

V zemích třetího světa se s něčím podobným nejspíš setkáte i vy. Statistiky udávají, že průjem postihne až 80 % západních turistů. Typicky to vypadá tak, že vás v průběhu prvních dvou až tří týdnů pobytu postihne nárazový několikadenní průjem, horečka a celková slabost. Nejčastěji se bude jednat o bakteriální průjem (viz níže). Váš organismus se při něm přizpůsobí odlišným hygienickým podmínkám. Bacily ve vašich vnitřnostech se poperou se svými cizokrajnými kolegy, střevní mikroflóra se vymění a vyléčíte se sami od sebe. Po setkání s novými antigeny miniaturních nepřátel získáte odolnost a do konce pobytu pak už budete mít většinou pokoj. Co je zajímavé – při první návštěvě Asie je atak tohoto typu průjmu nejsilnější, zatímco při vaší další cestě se s ním často už ani nesetkáte. Potvrzuje se tak platnost výroku německého filozofa Friedricha Nietzscheho: „Co mě nezabije, to mě posílí.“

 

S čím se můžete setkat?

Průjmy lze rozdělit do několika kategorií podle toho, čím jsou způsobeny. Nejlehčí průběh mívá cestovní průjem, vyvolaný zvýšenou zátěží organismu, změnou stravy a podnebí. Může být doprovázen lehčím zvracením a malátností, ale neobjevuje se při něm horečka ani bolesti břicha. Léčba není nutná, za několik hodin či dní odezní sám. Odolnější jedince tento typ průjmu nepostihuje. Lehký cestovní průjem je také jediným typem průjmového onemocnění, kde může pomoci podpůrné samoléčení alkoholem.

Pokud je průjem častější než třikrát a více během osmi hodin a pokud se ve stolici objevuje krev a hlen, jedná se s největší pravděpodobností o bakteriální průjem nebo o amébovou dyzentérii. Bakteriální nebo virový průjem, vyvolávaný celou řadou mikroorganismů, bývá mnohem dramatičtější než obyčejný cestovní průjem. Nemoc nastupuje prudce (většinou už za šest až dvanáct hodin od kontaminace) a na záchod budete běhat mnohokrát denně. Vodnatý průjem doprovázejí bolesti břicha a hlavy, častá je i celková zesláblost, která vás připoutá na lůžko. Někdy se objeví zvracení a krev ve stolici, pravidlem je vysoká horečka. I bez léčení odezní tento typ průjmu zhruba za týden sám. Ke zmírnění průběhu nemoci můžete podávat léky na střevní dezinfekci (Endiaron) či nějaké širokospektré antibiotikum (např. Sumamed). Pokud horečka nepřesáhne 40 oC, není třeba volat lékaře. Pamatujte ale, že nemocný bývá nakažlivý pro okolí, takže to od něj může snadno chytit i zbytek výpravy!

Amébová dyzentérie je vyvolána mikroskopickými prvoky Entamoeba, kteří jsou ve třetím světě hodně rozšířeni. Nejde o nebezpečnou nemoc, pokud ji neponecháte dlouhodobě neléčenou (potom totiž mohou améby proniknout ze střeva do vnitřních orgánů a vyvolat vážné zdravotní problémy). Na rozdíl od bakteriálního průjmu nemívá amébová dyzentérie tak prudký průběh, nebývá doprovázena horečkou a průjmy při ní nejsou tak časté a úporné. Většinou vás nevyřadí z normální činnosti, ale také při ní nedochází k samovolnému vyléčení. Nákaza může někdy proběhnout i bez příznaků, takže o ní vůbec nemusíte vědět. Pokud máte podezření, že jste dostali améby, nechte si u lékaře udělat parazitologický rozbor stolice. Běžné léky proti průjmu ale na améby nezabírají. Účinnou látkou je metronidazol, který dostanete v lékárně i bez předpisu pod různými obchodními názvy (dávkování vám poradí lékař, nebo si ho přečtete na příbalovém letáku). Podobně lze užít i secnidazol, který se užívá jednorázově.

 

Doplňujte tekutiny

Při každém silnějším průjmovém onemocnění je největším nebezpečím dehydratace (odvodnění) organismu. Pravidlem číslo jedna je proto zajistit dostatečné doplňování tekutin. I když nemá nemocný průjmem žízeň, měl by pít, kolik snese. Ideální je iontový nápoj, doplňující kromě vody i vyloučené minerály, který bývá pod názvem rehydration salt k dostání v asijských lékárnách. Pokud v sobě nemocný žádné jídlo neudrží, přidejte do nápoje práškovou glukózu, která je také většinou všude ve městech k dostání. Rychle a šetrně doplňuje energii.

Pokud trpíte silným průjmem a musíte z nějakého důvodu nezbytně pokračovat v cestě, lze jej krátkodobě zastavit pomocí přípravků Imodium či Reasec. Tyto léky ale neodstraňují příčinu průjmu, jen zablokují přirozený pohyb střev. Průjem je přitom přirozený obranný mechanismus, kterým se tělo zbavuje škodlivých látek. Zastavovat ho je tedy nesmysl. Použití těchto dvou léků proto nezaměňujte s řádným léčením průjmu, které je lépe než ve vlaku či v autobusu absolvovat v klidu hotelového pokoje. A taky nevěřte, že vás průjmu zbaví alkohol, který údajně „vypálí červa“. Může pomoci při slabších cestovních průjmech, ale proti amébám a dalším původcům závažnějších průjmů je bezmocný.

Add Comment Register



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


+ osm = 13

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Free mockups