Malárie, jak předcházet tropické hrozbě

Jednou z nejobávanějších tropických nemocí je malárie přenášená komářím štípnutím. Ročně jí na celém světě onemocní asi 300 až 500 milionů lidí a víc než milion jich zemře. Jak se jí na cestách bránit? mosquito-213805_640

Například v Indii je nemocí, která je způsobena napadením červených krvinek parazitickými prvoky rodu Plasmodium, potenciálně ohroženo 80 procent lidí. Ročně jich onemocní asi 1,6 milionu, z čehož jich asi tisíc na malárii zemře. Ale pozor, tohle jsou jen laboratorně potvrzené případy. Bez krevního testu je stanovení skutečné příčiny smrti nespolehlivé, protože příznaky malárie jsou shodné s řadou dalších nemocí. Podle odhadu Světové zdravotnické organizace (WHO) ve skutečnosti malárie v Indii každoročně zabije asi deset až dvanáct tisíc lidí.

Evropských cestovatelů malárií každý rok celosvětově onemocní asi dvanáct tisíc a zhruba čtyři stovky z nich zemřou. Podle dlouhodobé statistiky, kterou vede pražská Národní referenční laboratoř pro diagnostiku tropických parazitárních nákaz, si malárii každý rok z cest přiveze asi dvacet Čechů. Od roku 1994 do roku 2011 malárie zabila šest Čechů. Je to málo, nebo moc? Rozhodnutí je na vás.

Zimnice, třesavka i bolest hlavy

Příznaky malárie jsou cyklické horečnaté záchvaty doprovázené zimnicí, třesavkou, únavou, bolestí hlavy a silným pocením. Záchvaty se podle typu malárie většinou opakují po třech až čtyřech dnech, ale přestávky mezi nimi mohou být i kratší. Spolehlivě lze malárii prokázat jen speciálním krevním testem. Podle čtyř druhů původců existují čtyři typy nemoci. Nejnebezpečnější z nich je tzv. tropická či falciparová mozková malárie, která může být bez rychlé diagnostiky a zahájení léčby smrtelná i během několika málo dnů. Ostatní tři typy nemoci naštěstí život bezprostředně neohrožují. Při jakékoli nevysvětlitelné horečce v tropech, která nemůže být dávána do souvislosti například s nachlazením či průjmem, byste měli předpokládat možnost onemocnění malárií, co nejdříve navštívit lékaře a trvat na provedení krevního testu. Existují dva hlavní způsoby, jak riziko onemocnění snížit: ochrana před poštípáním komáry a chemoprofylaxe (pravidelné preventivní užívání antimalarických léků). Třetí možností je pohotovostní samoléčení až v případě nákazy.

Ať děláte cokoli, všem komárům stejně neuniknete. Zdaleka ne každý komár, který vás v Asii štípne, je ale naštěstí přenašečem malárie. Proti komárům, kteří jsou aktivní po západu slunce, se můžete chránit moskytiérou, repelenty či kouřovými odpuzovači. Moskytiéra bývá standardní součástí výbavy asijských hotelů střední třídy, v těch levnějších je ale spíše vzácností. Nic proto nezkazíte, pokud si ji vezmete z domova čistě „pro sichr“. Kvalitní moskytiéra pro dvě osoby (ideálně navíc impregnovaná repelentem) se dá v českých obchodech s outdoorovou výbavou pořídit asi za 500 až 800 Kč.

Repelent si naopak z domova brát nemusíte. Asijské značky dostanete skoro všude, a navíc bývají mnohem účinnější (klíčová je koncentrace účinné látky DEET, ideální je 25-50 %). Repelent vydrží působit asi osm až dvanáct hodin, ale záleží třeba na tom, jako moc se potíte. Kouřové odpuzovače jsou spirálovité „františky“, které po zapálení vydrží doutnat až osm hodin a uvolňovat chemikálii, která komárům nevoní.

malarie

Nad 2 000 m nehrozí

Malárie se nevyskytuje v severní a centrální Asii (státy bývalého SSSR, Mongolsko, Tibet, většina území Číny). V ostatních asijských zemích, kde se malárie vyskytuje, většinou nehrozí riziko onemocnění ve velkých městech a ve všech výše položených horských oblastech (udává se nad 2 000 m), kde komáři nežijí. Ve zbylých oblastech, kde riziko existuje, kolísá během roku. Největší je v období po monzunových deštích, kdy se komáři líhnou nejvíc.

Podle velikosti nebezpečí rozdělila Světová zdravotnická organizace (WHO) asijské oblasti, kde se vyskytuje malárie, do tří zón. V závislosti na podílu nejnebezpečnějšího, tzv. falciparového druhu malárie a na stupni rezistence parazita na běžně užívané léky se v každé z nich doporučuje jiný druh preventivních antimalarik. Tyto léky lze koupit ve většině českých lékáren. Je třeba začít je brát týden před odjezdem do rizikové oblasti, dodržovat pravidelné užívání ve stále stejný den a pokračovat v něm ještě čtyři týdny po návratu. O tom, jaké preventivní léky (a zda vůbec) proti malárií zvolit, by měl rozhodnout lékař z některého z center cestovní medicíny. Roli totiž hraje mnoho faktorů – vaše přesné cestovní plány, roční období a délky pobytu, individuální snášenlivost léků a jejich nežádoucí účinky, dostupnost lékařské péče v dané zemi atd.

Stand-by emergency

Preventivní užívání antimalarik sice výrazně sníží riziko onemocnění, ale před malárií vás neochrání stoprocentně. V posledních letech se proto často mluví o poměru vynaložených nákladů a získaného bezpečí. Jinak řečeno: Je otázkou, zda se vyplatí vyvažovat relativní bezpečí ničením si zdraví polykáním drahých preventivních prášků s nepříznivými vedlejšími účinky. Jako alternativa se stále více prosazuje tzv. stand-by emergency terapie. Cestovatel při ní neužívá antimalarika preventivně, ale má u sebe pohotovostní léčebnou dávku s podrobným návodem, kterou použije až při podezření, že malárií skutečně onemocněl.

Stand-by terapie nenahrazuje plnohodnotné léčení. Slouží jen k odvrácení nebezpečí v případě, že není rychle dostupná kvalitní odborná péče. Doporučuje se proto zvláště v případě cest do odlehlých a nepřístupných oblastí. Nemocný by po ní měl co nejdříve (ideálně do 24 hodin) navštívit lékaře. Ten na základě krevního testu rozhodne, jestli se nemoc skutečně podařilo zlikvidovat.

Add Comment Register



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


čtyři + = 10

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Free mockups