Jakého průvodce? Jakou mapu? Vyberte si tu nejlepší

Při hledání odpovědi na otázky v titulku můžete strávit hodiny porovnáváním jednotlivých edicí na webu. Outdoor poprosil o radu Tomáše Lejska ze specializovaného pražského knihkupectví Kiwi (Mapykiwi.cz), který mapami a průvodci žije. shutterstock_420849853[1]

Dejme tomu, že jsem běžný turista, který si chce prohlédnout cizí města, ale netouží po extrémních zážitcích. Co si mám koupit?

Lonely Planet nebo Rough Guides. V poslední době už je skoro jedno, kterou z těch dvou edic si vyberete, protože se sobě hodně přiblížily. Sparta, nebo Slavia? Obojí je první liga a jde jen o to, komu fandíte. Lonely Planet dřív bývala pestřejší a čtivější, průvodce obsahovaly i osobní zážitky autorů, ale dnes už jsou v nich jen informace. Mají jednodušší angličtinu, protože se prodávají po celém světě. Taky z nich vymizely detailní informace o každém hotýlku. Už to není třeba, čtenáři si to mohou doplnit z webových odkazů. Lonely Planet přicházejí s novými tematickými řadami, teď třeba Best of, předtím Pocket a ještě předtím Encounter. Kromě toho vydávají „masovou“ řadu Discover, zaměřenou na často navštěvované destinace.

Má smysl pořizovat si české překlady obou edic?

Záleží na tom, jak jste na tom s angličtinou. České řady bývaly neaktuální, ale to se teď mění.

Doplňují se průvodce Lonely s Rough Guides? Má tedy cenu koupit si pro určitou zemi obě knihy?

Hlavní památky a cíle jsou samozřejmě v obou, ale zbytek obsahu už zcela zaměnitelný není. Kdo má proto rád pečlivou přípravu, ten dvěma knihami neprohloupí.

Tomáš Lejsek

Tomáš Lejsek

Existují na některé kontinenty i lepší edice?

Do Afriky je lepší Bradt, do Jižní a Střední Ameriky Footprint a do Evropy Baedeker, víc zaměřený na běžné cestovatele. Je v něm víc o architektuře a klade důraz i na zajímavé vycházky, jídlo a koncerty. Do některých měst jsou zase ideální průvodce Eyewitness, obsahující půdorysy a 3D kresby památek plus obrázky a fotky důležitých detailů – třeba jak vypadá v cizině lístek na tramvaj. V češtině jich ale bohužel moc nevyšlo.

Dejme tomu, že jsem VHT turista, chystající se na přechod velehor…

Tam je to směs různých vydavatelů lišící se kvalitou podle kontinentů a oblastí. Porovnáváním kvality jednotlivých edic můžete trávit hodiny na webu, nebo se spolehnout na radu odborníka, který to průběžně sleduje. Je to stejné jako třeba s auty. Pro evropské hory bych doporučil červenou německou edici Bergverlag, kde je vždy detailně popsáno několik tras. Tohle nakladatelství má i dobrého trekového průvodce po Islandu. Pro Asii býval nejlepší Trailblazer, který vydával třeba Trekking v oblasti Annapurny, Manaslu, Ladaku…

A pokud cestuju na kole?

Cyklistické průvodce a mapy zažívají boom už asi patnáct let. Pro Rakousko je asi nejlepší edice Esterbauer Verlag, pro Německo Leporello Fahrrad a pro Holandsko ANWB. Za zmínku stojí i ADAC, Kompas a Publicpress.

Co na vodu?

U nás dělal průvodce po českých řekách SHOCart, ale bohužel s tím skončil. Pro jednotlivé destinace existují detailní vodácké průvodce, třeba „White Water Nepal“ od Petera Knowlese. Lonely Planet mělo řadu průvodců pro potápěče, která už dnes nevychází. Pořád se ale dá sehnat a podmořské útesy se určitě moc nezměnily.

Stárnou průvodce? Jistě se přece nezměnily ani pyramidy, kostely, muzea a další památky.

To je sice pravda, ale mění se třeba hotely, ceny nebo dopravní možnosti. Vznikají nové cyklostezky, rozhledny… Většina zákazníků ovšem aktuálnost vyžaduje často až iracionálně. Jsou schopni se se mnou hádat, která mapa je novější, i když drobné změny často vůbec nevyužijí. Mění se i geopolitická a bezpečnostní situace, a to často dost radikálně. Ještě před pár lety se třeba hodně jezdilo do Jemenu a naopak se moc nejezdilo na Srí Lanku, kde byla na severu ostrova válka. Dnes Češi hodně kupují průvodce na Srí Lanku, do Gruzie a bývalé sovětské Střední Asie. Zvyšuje se zájem o Zakarpatskou Ukrajinu, kam se Češi přestali bát jezdit. Už jim došlo, že se bojuje až někde daleko u ruských hranic…

A co mapy?

Pro běžné turisty jsou asi nejlepší edice Freytag & Berndt, Michelin, Marco Polo a Nelles, na Asii pak Periplus. Někam se ale víc hodí speciálky. Na alpské treky Alpenverein, do Nepálu tamní mapy, které se v poslední době velmi vylepšily, do indického Zanskaru švýcarská trojdílná mapa Olizane, do indického Himálaje Leomann…

Přijde situace, kdy budeme jezdit jen s elektronickými mapami a průvodci v tabletu nebo mobilu?

Nemyslím. Papír přežije všechny technologické změny už proto, že se mu nevybijí baterky.

Více: Mapykiwi.cz

Text: Ivan Brezina | Foto: Shutterstock
Free mockups